V kauze kolem exministra spravedlnosti Blažka vyplouvají na povrch stále nové informace. Už od začátku je ale zřejmé, že kolem fungování Bitcoinu stále panují nejasnosti.
Asi bychom našli jen málo lidí, kteří ještě neslyšeli o kauze exministra spravedlnosti Pavla Blažka a darovaných bitcoinech od bývalého trestance Tomáše Jiřikovského. Nechceme tu zevrubně probírat, o co přesně šlo. Spíš chceme poukázat na věci, které z kauzy ohledně bitcoinu vyplývají.
Kauza ve zkratce
Abychom měli kontext, ve zkratce nastíníme, o co v kauze šlo. Vše se točí kolem Jiřikovského, který v minulosti provozoval na tzv. darknetu tržiště Sheep Marketplace, kde za provizi zprostředkovával prodej věcí, které na klasických e-shopech neseženete, např. drogy, falešné doklady, zbraně apod. Toto tržiště bylo během roku 2013 uzavřeno s oznámením o krádeži bitcoinů, které zde byly uživatelům zastavené. Fungovalo to tak, že kryptoaktiva zde byla blokovaná do doby, než kupující potvrdí, že transakce proběhla v pořádku. Poté se měla připsat prodejcům.
O tři roky později byl Jiřikovský obviněn a později odsouzen za krádež bitcoinů, obchodování s drogami a nedovolené ozbrojování.
Mezi lety 2014 a 2016 na darknetu fungovalo také tržiště Nucleus Market (s obdobnou nabídnou), které následně ukončilo činnost s podezřením na exit scam, kdy provozovatel zmizí s bitcoiny uživatelů tržiště. Nucleus nebyl až donedávna s Jiřikovským spojován (resp. nikdo dosud nemohl dokázat, že je na něj nějak napojený a stát si ho s tímto tržištěm donedávna nijak nespojoval – o tom ještě později).
Jiřikovský byl po uplynutí poloviny trestu v roce 2021 propuštěn. Poté se snažil získat od státu zpět svou zabavenou elektroniku, na které měl bitcoinové peněženky (bez seedu, proto nemohl jejich obsah obnovit jinde). Nejvyšší soud nakonec v roce 2023 rozhodl, že se zabavené věci roztřídí a ty s nezávadným obsahem budou Jiřikovskému navráceny. Zhruba o rok později se Jiřikovského advokát měl obrátit na ministra spravedlnosti Blažka s tím, že pokud jeho klient získá zabavenou elektroniku, daruje státu část z nalezených bitcoinů. Na začátku letošního roku Krajský soud v Brně rozhodl o vydání zabavené elektroniky, do které se znalcům nepodařilo přes šifrování dostat a prokázat tak, že je v nich přístup k bitcoinovým peněženkám.
Ještě 3. března bylo na adresách spojených s tržištěm Nucleus 5,3 tis. bitcoinů (přes 12 mld. Kč). O tři dny později se z těchto adres začínají přeposílat bitcoiny v řadě transakcí jinam a teprve o další den později probíhá i oficiální přeposlání darovaných bitcoinů (468,468 btc) z nové adresy na peněženku ministerstva spravedlnosti. I když byly bitcoiny nejprve přeposlány na jinou adresu a až poté přesměrovány na ministerskou peněženku, pořád platí, že původní adresy byly napojené na Nucleus Market, které nebylo dosud s Jiřikovským oficiálně spojováno. Ten tak těmi transakcemi světu (i tomu temnému) prozradil, že s danými bitcoiny může nakládat a nakládá právě on nebo lidi napojení na něj.
Ušpiněné bitcoiny
Ministerstvo spravedlnosti začalo koncem března darované bitcoiny rozprodávat v aukci (mimochodem dodnes někteří své bitcoiny neobdrželi). “Ti, co si od státu kupovali bitcoiny předpokládali, že když si je kupují přímo od státu, půjde o čisté bitcoiny. A ono se ukázalo, že si koupili něco, s čím skoro nemůžou nakládat, protože šlo o bitcoiny z adres napojených na tržiště Nucleus. Problém je, že každá burza a směnárna, která dodržuje procesy KYC (identifikace) a AML (zákon proti praní špinavých peněz) vidí, že jsou to bitcoiny spojené s tím tržištěm a buď ti je rovnou blokne nebo je aspoň pošle zpátky a musí to dokonce hlásit státu. Mají totiž povinnost využívat služby firem, které se specializují na rozkrývání informací, komu které podezřelé adresy patří a s čím jsou spojené. Pokud jde o něco nelegálního, tak takové bitcoiny není možné směnit na fiat měnu,” vysvětluje Tomáš Krause, provozovatel portálu Bitcoinvkapse.cz, který se podivuje nad tím, že stát sám toto před přijetím daru vůbec neudělal. Zjistit, zda jsou bitcoiny „něčím ušpiněné“ je podle něj přitom poměrně snadné a rychlé.
Bitcoinů, které jsou něčím „ušpiněné“ (je podezření, že jsou spojené s nějakou trestnou činností), se tak není možné snadno zbavit například na burze nebo směnárně (maximálně jen na nějakých zahraničních neregulovaných, s čímž se budou pojit zase jiná úskalí). Ti, co si bitcoiny koupili od státu, musí podle Tomáše doufat, že je stát z pozice své autority nějak očistí v očích firem, které problematické bitcoiny označují.
Stejný problém budou mít i všichni neznámí příjemci bitcoinů, kteří je získali z ostatních transakcí přeposílaných od šestého do sedmého března z původních adres neznámo kam. Transakce z podezřelých adres jsou navždy uložené v blockchainu a podle Tomáše budou novináři (a nejen ti) další osud těchto bitcoinů v blockchainu sledovat. Takže i kdyby si je jejich příjemci chtěli v budoucnu přeposlat někam dál, ve větším je utratit nebo je směnit za nějaký fiat, bude o tom vždy někdo vědět a daný subjekt může navíc transakci s těmito bitcoiny nahlásit.
Co si z toho vzít?
Na co tato kauza v souvislosti s bitcoinem poukázala? Například na to, že část jejích aktérů pravděpodobně netušila, jak přesně systém Bitcoin funguje. Jinak by asi nikdo rozumný nemohl sebe ani stát vystavit takovému reputačnímu riziku v transparentním prostředí blockchainu s historií bitcoinů.
“Podle mě se tím jen potvrdilo, že bitcoin není vhodný pro zločince ani jako prostředek pro platbu úplatků nebo jakékoli špatné účely. Jen škoda, že se tomu říká bitcoinová aféra, protože to pak budí dojem, že to špatné je ten bitcoin. Kdyby tahle akce proběhla v dolarech, asi nikdo nebude říkat, že je to dolarová kauza,” poukázal Tomáš.
