Autor: FW

Připojištění čelního skla

I u zdánlivě jednoduchého připojištění skel k povinnému ručení existují mezi pojišťovnami podstatné rozdíly, se kterými je vhodné se seznámit ještě před sjednáním pojištění. Co Vám pojišťovna neřekla a Vy jste se nezeptali?

Pojištění skel je nejčastěji sjednávané připojištění k povinnému ručení. A je k tomu dobrý důvod, protože právě poškození skel je jednou z nejčastějších škod na vozidlech. Často stačí, aby od jiného projíždějícího vozu odlétl kamínek, a sklo je zralé na výměnu. Řidiči se ale mylně domnívají, že jim pojišťovna zaplatí každou takovou škodu. Kde je problém a jak mu můžete předejít?

Pan Michal si na internetu sjednal pojištění svého mercedesu. Za dva měsíce po uhrazení pojistky mu odlétnutý štěrk od projíždějícího kamionu nečekaně rozbil přední sklo. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo kontaktovat majitele vozu, ze kterého kamínek odlétl, bylo třeba škodu uhradit z Michalovy pojistky. Celkové náklady na výměnu skla se vyšplhaly na téměř 30 tisíc korun. Pak ale přišlo nemilé překvapení – Michal od pojišťovny dostal vyplaceno necelých 15 tisíc korun. I tak ale mohl mluvit o štěstí, protože například při volbě jiného servisu by nemusel od pojišťovny dostat ani korunu. Jak je to možné? Přečtěte si následujících sedm překvapení, se kterými se v pojištění skel můžete setkat nejčastěji. Řadě z nich lze předejít volbou vhodné pojišťovny.

Krácení plnění v prvních měsících

S pojištěním aut, a obzvlášť s pojištěním skel, se bohužel pojí řada pokusů o podvodné jednání. Někteří majitelé totiž sjednávají pojištění, až když jim na autě vznikla škoda. Pojišťovny se tomu přirozeně brání, například prostřednictvím tzv. časové spoluúčasti. Po určitou dobu od sjednání pojištění se tak na vzniklé škodě podílí nejen pojišťovna, ale i majitel pojistky.

Některé pojišťovny uplatňují zvýšenou spoluúčast (ve výši 30 % nebo 50 %) do doby dodání fotografií nepoškozených skel nebo do prohlídky vozidla pojišťovnou. Většinou však pojišťovny aplikují tuto spoluúčast vždy v prvních třech měsících od sjednání pojištění, u některých pojišťoven dokonce v prvních šesti měsících. Někdy se to týká bohužel i nových aut, u kterých žádné riziko pro pojišťovnu nehrozí. Časovou spoluúčast pro nová ani ojetá vozidla však pár o pojišťoven neuplatňuje. U některých dalších pojišťoven se spoluúčasti zbavíte tím, že pojišťovně pošlete fotodokumentaci automobilu nebo si necháte auto prohlédnout. To měl udělat i pan Michal z našeho příběhu.

Plnění omezené nebo bezlimitní

Pojišťovny obvykle nechávají na řidičích, aby si sami na vlastní odpovědnost stanovili limit plnění, do jehož výše jim pojišťovna uhradí náklady na výměnu skla. Správné stanovení limitu ale není jednoduché. Víte, kolik stojí výměna předního skla u vašeho vozu? Majitelé také často nevědí, zda se má limit vztahovat typicky jen na přední sklo, nebo na všechna, případně, zda limit platí pro jednu škodu, nebo jejich součet v průběhu roku. Bez ohledu na sjednaný limit může být navíc maximální plnění pojišťovny ohraničeno obvyklou cenu vozidla (aktuální tržní cenu vozidla). To je problém u starších vozidel, jejichž hodnota už může být velmi nízká. Vybrané pojišťovny proto nabízejí u povinného ručení připojištění skel bez limitu.

Když vám sklo rozbije například kamínek, který odletí od projíždějícího auta, nemůžete se často spolehnout na plnění z povinného ručení tohoto vozidla, protože jednoznačné prokázání příčiny škody ve většině případů není možné. Tato škoda však může být hrazena z havarijního pojištění nebo připojištění skel, ať již k povinnému ručení či havarijnímu pojištění.

Jen skla vybraná nebo všechna

Problematická situace nastává i v případě, kdy si chce řidič pojistit nejen přední sklo, ale všechna skla. V takovém případě může narazit na omezení, neboť často jsou pojištěna pouze obvodová skla. Pojištění se nemusí vztahovat na zpětná zrcátka ani na střešní či panoramatické sklo. Stojí za to si proto ohlídat, zda jsou pojištěna skutečně všechna skla, která jste chtěli do pojistky zahrnout. Střešní skla do pojistného krytí zahrnuje již několik pojišťoven. Dvě pojišťovny kromě střešního skla pojistí i zrcadlová skla zpětných zrcátek.

All-risk pojištění nebo výluky

Rozdíl mezi pojišťovnami je i v tom, zda poskytují pojištění skla proti všem nebezpečím (all-risk), nebo mají nějaká omezení v pojistné ochraně. Někdy se pojistné krytí vztahuje jen na případy poškození či zničení skla nárazem, ale například odcizení skla již v připojištění zahrnuto není a řidič si musí navíc sjednat pojištění odcizení celého automobilu. K tomu je třeba přičíst řadu výluk. Nejčastěji jde o výluku na škody na skle způsobené přepravovaným nákladem nebo o výluku na vybrané části, byť jsou dle výrobce povinně se sklem vyměnitelné (např. senzory). Přibývá pojišťoven, které takováto omezení u svých produktů nemají.

S podmínkou opravy v určeném servisu nebo kdekoliv

Další záludností, o které mnoho řidičů neví, je podmínka pojišťovny, že výměna poškozeného skla lze provést jen v některých servisech. Často pojišťovny chtějí, aby k výměně skla došlo ve smluvním servisu pojišťovny, jejichž seznam má například na internetových stránkách. Při volbě jiného servisu pojišťovna nemusí zaplatit nic. To se mohlo stát i panu Michalovi z našeho příběhu. Méně přísné pojišťovny by sice plnily, ale vyhrazují si právo vyšší spoluúčasti. Typicky jde o 10 procent, v takovém případě je vyplaceno tedy pouze 90 procent nákladů na výměnu skla. Nejlepší je, když výběr opravny není ze strany pojišťovny omezován či penalizován.

Úhrada originálního skla nebo jen neoriginálního

Vyměnit sklo na autě lze při použití různého materiálu. Některé pojišťovny v podmínkách uvádějí, např. „cena originálního dílu se použije pouze v případě, že neoriginální náhradní díl není na trhu v ČR dodáván“. To jinými slovy znamená, že pokud vám servis poškozené sklo vymění za nový originální kus, tyto pojišťovny vám mohou odškodnění snížit na hodnotu neoriginálního skla. Toto omezení mají některé pojišťovny (ve variantě pojištění skla na limit).

Se spoluúčastí nebo bez podílu řidiče

Některé pojišťovny vždy uplatňují „úsměvný poplatek“ při výměně skla, a to i bez ohledu na zvolený servis a uplynulou časovou lhůtu od sjednání pojištění, v podobě spoluúčasti ve výši 500 Kč až 1 000 Kč. Nulovou spoluúčast bez dalších podmínek při výměně skla najdeme jen u několika málo pojišťoven.

Je zřejmé, že i u zdánlivě jednoduchého pojištění skel existují mezi pojišťovnami podstatné rozdíly. A to jde pouze o jedno z mnoha doplňkových pojištění, se kterými se můžete u pojištění aut setkat. Před sjednáním pojištění si tak raději bedlivě přečtěte podmínky pojištění.

Pojištění auta by totiž nemělo být sjednáváno bez rozmyslu na jeden klik na internetu, ale pečlivě voleno až na základě vlastní analýzy potřeb a očekávání, které jsou u každého řidiče více či méně jiné.

Jak autorizovat PovDok?

Při sjednávání nové pojistné smlouvy životního nebo neživotního pojištění je nutné autorizovat Povinnou dokumentaci. V povinné dokumentaci naleznete například:

Představení společnosti , Základní informace, Registrace u České národní banky, Živnostenská oprávnění, Pojištění profesní odpovědnosti nebo Základní informace o samostatném zprostředkovateli a zprostředkování pojištění, jako jsou například: Informace o Zprostředkovateli, Zprostředkování pojištění, Rezervotvorné pojištění (pojistný produkt s investiční složkou), Výklad nejdůležitějších pojmů, Rezervotvorné životní pojištění

Na Vámi uvedený e-mail v pojistné smlouvě, Vám přijdou Informace o zprostředkovateli, které si můžete v klidu přečíst a případně vytisknou.

Poté Vám přijde druhý e-mail, kde kliknete na modré tlačítko.

Do SMS zprávy Vám přijde Ověřovací 6ti místný kód, který opíšete do e-mailu.

Po zadání SMS kódu budete mít v e-mailu autorizovaný Záznam z jednání.

Hypotéka a invalidní důchod.

Když jste v plné životní síle a máte jisté zaměstnání, splácet hypotéku není problém. Pokud ovšem přijde závažná nemoc nebo úraz, rázem se změní životní i finanční situace celé rodiny. Přečtěte si, jak vyřešit problém se splácením hypotéky, když se stanete invalidní.

Češi mají obrovskou touhu bydlet ve vlastním. A neváhají si vzít hypotéku na desítky let. Při výběru úvěru na bydlení většina lidí porovnává výši úrokové sazby, poplatky hypotéky, dobu splatnosti, délku fixace a další podmínky. Obvykle ale zapomínají na jednu důležitou věc, a tou je pojištění.

Banky vždy vyžadují pojištění nemovitosti v zástavě. Dobrovolně si můžete sjednat životní pojištění. Vyplatí se?

Životní pojištění je velmi důležité. Případná nepříznivá životní událost totiž zásadně ovlivní celou rodinu i její finanční situaci. Pojištění doporučuji všem svým klientům a v mém případě si ho sjedná takřka každý čtvrtý zájemce o hypotéku. V rámci jedné smlouvy ošetříte více rizik. Sjednat si můžete nejen pojištění pro případ smrti, ale také invalidity nebo neschopnosti splácet hypotéku při ztrátě zaměstnání.

Hypotéka a smrt

Tragické události vždy zasáhnou celou rodinu. A to nejen citově, ale většinou i finančně. Pokud považujete životní pojištění za zbytečné, nezapomínejte na to, že po smrti dluh v podobě nesplacené části hypotéky přechází ze zákona na dědice.

Hypotéku musí pozůstalí splácet i po celou dobu dědického řízení, které obvykle zabere několik měsíců. Pokud tedy například splácíte svoji vlastní hypotéku, bude pro vás další úvěr velkou finanční zátěží. Pokud má majitel hypotéky životní pojištění, postará se o vyrovnání finančního závazku pojišťovna.

Hypotéka a invalidita

Do nelehké finanční situace vás může dostat i závažné onemocnění nebo úraz s doživotními následky. Pokud vám zdravotní stav nedovoluje pracovat, máte nárok při splnění zákonných podmínek invalidní důchod.

Český důchodový systém rozlišuje tři stupně invalidity. Rozdíl mezi jednotlivým stupni spočívá v míře poklesu pracovní schopnosti.

Kategorie pracovní neschopnosti:

  • Invalidita prvního stupně – pokles pracovní schopnosti o 35 až 49 %
  • Invalidita druhého stupně – pokles pracovní schopnosti od 50 do 69 %
  • Invalidita třetího stupně – pokles pracovní schopnosti od 70 % a více

Podmínky nároku na invalidní důchod jsou podrobně popsány na stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Aktuálně v Česku pobírá invalidní důchod přes 412 tisíc osob. Nejčastější důvodem invalidity jsou nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (27 %), duševní poruchy a poruchy chování (25 %), nemoci nervové soustavy (9 %) a nemoci oběhové soustavy (8 %).

Z hlediska jednotlivých regionů České republiky je nejvíce invalidních důchodců v Jihomoravském kraji (54 678 osob), dále následují Moravskoslezský kraj (48 429) a Středočeský kraj (46 889).

I když výše průměrného invalidního důchodu rok od roku roste, k pokrytí nejnutnějších životních potřeb a splátek hypotéky a úvěrů rozhodně stačit nebude.

Pojištění pokrývající riziko invalidity je z tohoto pohledu doslova nutností. V případě plné invalidity pojišťovna uhradí kompletní závazky uvedené v pojistné smlouvě. U částečného plnění záleží na rozsahu pojistné události.

Hypotéka a ztráta zaměstnání

Ztráta zaměstnání, zejména nečekaná, je vždy nepříjemná. Dobrou zprávou je, že se většinou nejedná o definitivní stav. Nezaměstnanost je nyní velmi nízká a nalézt novou práci může být otázkou několika týdnů. Samozřejmě jsou regiony a obory, kde hledání nového zaměstnavatele vyžaduje více času a energie.

V rodinném rozpočtu se vždy vyplatí držet finanční rezervu na pokrytí alespoň šesti měsíčních splátek hypotéky. V rámci pojištění si můžete sjednat pojištění schopnosti splácet hypotéku. Při výběru pojištění se zaměřte na konkrétní podmínky pojistného plnění. Dozvíte se v nich například, v jakých případech máte nárok na úhradu splátek a jak dlouhou dobu za vás bude pojišťovna platit.

Jak vybrat životní pojištění

Ideální cestou je oslovit pojišťovacího specialistu, který dokáže porovnat nabídky všech významných pojišťoven a vybrat z nich tu nejvýhodnější. Důležité je pokrýt smlouvou všechna potřebná rizika, která opravdu využijete. Konkrétní nastavení životního pojištění se odvíjí od vašeho záměru, věku i zdravotního stavu. Pokud se váže k hypotéce, bude nastavena jinak, než kdyby sloužila jako klasická životní pojistka. Například pojistná částka by měla být lineárně klesající a nikoli konstantní. Důležité je také nechat si vysvětlit konkrétně každé riziko. Jen tak můžete rozhodnout, zda je pro vás důležité.

Sjednání životního pojištění by měli zvážit i lidé, kteří aktuálně nesplácí hypotéku nebo jiný větší spotřebitelský úvěr. Představte si situaci, že se stanete invalidní a váš zdravotní stav vám neumožní docházet do zaměstnání nebo pracovat na živnost. Výše invalidního důchodu není nijak závratná a stěží bude stačit na pokrytí běžných životních výdajů.

Řešení pojistné události

Každou pojistnou událost je nutné co nejdříve nahlásit pojišťovně. Pokud nevíte jak na to, oslovte svého pojišťovacího poradce. Obrátit se samozřejmě můžete také přímo na pojišťovnu.

Společně připravíte dokumenty k nahlášení pojistné události. Potřeba je rovněž zajistit veškeré lékařské zprávy a další podstatné dokumenty dokazující skutečnosti pojistné události. Pokud vám některý dokument chybí, pojišťovna si ho od vás vyžádá. Václav Vidlička k tomu dodává: Výhodou spolupráce se specialistou je, že dokáže ohlídat proces planění všech pojištěných rizik. Důležitá je rovněž komunikace s bankou, která hypotéku poskytla.

Mladí řidiči z podstaty rádi riskují a často havarují.

Slavia pojišťovna se dlouhodobě zabývá tématem nepozornosti za volantem, zejména s přihlédnutím k chování mladých řidičů. Studie z různých zemí opakovaně ukazují, že zatímco jistá míra nepozornosti za volantem se týká každého, mladí řidiči do cca 25 let věku jsou z hlediska rizikovosti specifickou kategorií. Kvůli fyziologii mozku je normální, že některé situace zkrátka vnímají jinak, což zvyšuje jejich nebezpečnost v provozu. Kombinace objektivní osobnostní nevyzrálosti a obav daných malou mírou zkušeností je špatným základem pro bezpečnou jízdu.

Pro mladé řidiče jsou podle diplomové práce Zuzany Šejdové, obhájené na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, obecně společné tyto vlastnosti: impulsivnost, sebestřednost a z toho plynoucí preference práv před povinnostmi; nižší pocit odpovědnosti za svá rozhodnutí a jednání, netolerance k potřebám a pocitům ostatních; vyhledávání nebezpečí a dobrodružství; experimentování, jednání na zkoušku, chybné vyhodnocení výsledku a další. To všechno jsou obecné charakteristiky mladších dospělých, které se projevují i na jejich řidičských schopnostech.

Jednou z hlavních příčin nebezpečnosti mladých řidičů je jejich přeceňování vlastních řidičských schopností – takové výsledky lze zjistit například sebehodnotícími metodami v porovnání s ostatními řidiči. Mladí řidiči (muži) se považují nejen za výborné a schopné řidiče, ale dokonce i za lepší řidiče, než jsou jejich starší kolegové.

Toto sebehodnocení se zásadně rozchází s výsledky, které za sebou mladí řidiči nechávají na silnicích v podobě následků nehod. „Z celkové populace řidičů tvoří začátečníci pouze tři procenta. Přesto tito řidiči způsobí cirka jedenáct procent všech dopravních nehod. Nepoměr jasně říká, že je třeba směřovat úsilí k jejich vzdělání,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka při zavádění tzv. řidičáku na zkoušku, který v ČR funguje od ledna letošního roku. Jen během prvního měsíce fungování vrátil do autoškol čtyřiadvacet řidičů, kteří během dvou let od obdržení svého prvního řidičského oprávnění spáchali závažný dopravní přestupek.

Studie, která byla před několika lety publikovaná ve Velké Británii, zase na druhou stranu ukázala, že začínající řidiči mají obavy ze zcela běžných situací, jako je jízda po dálnici, předjíždění pomalejších vozidel, nebo zvládnutí komplikovanějších křižovatek. U zkušenějších řidičů naopak hrozí riziko, že v rámci po léta rostoucí jistoty začnou za volantem zkoušet dělat činnosti, které tam rozhodně nepatří. Podle studie z Německa se až čtvrtina řidičů věnuje za volantem činnostem, které odvádí jejich pozornost. Mezi nejčastější příklady těchto činností patří například úprava zevnějšku ve zpětných zrcátkách nebo nasazování si hodinek, šperků či jiných doplňků. Někdo se ale při řízení i převléká, přezouvá, nebo bere léky.

Opravdu je už pozdě nakupovat Bitcoin?

Vzhledem k nedávnému růstu hodnoty bitcoinu a očekávání překonání jeho rekordní hodnoty vyžaduje rozhodnutí do něj investovat důkladné pochopení dynamiky trhu a souvisejících rizik. Bitcoin vykazuje v průběhu času výrazný růst, a to i pro ty, kteří kryptoměnu nakoupili za nejvyšší ceny. Je však velmi důležité si uvědomit, že minulá výkonnost nezaručuje budoucí výnosy.

Blížící se půlení, které je naplánováno na 29. dubna, obvykle vyvolává mezi investory optimismus a často vede k růstu ceny bitcoinu. K halvingu dochází zhruba každé čtyři roky, naposledy v letech 2020, 2016 a 2012. Během 12 měsíců následujících po předchozích třech půleních vzrostla cena Bitcoinu o 8069 %, 284 % a 559 %. Tato událost vytváří tlak na nabídku, jelikož zpomaluje rychlost, s jakou na trh vstupují nové bitcoiny, a letošní půlení nastane v době, kdy poptávka prudce roste. To naznačuje, že se tempo, jakým vznikají nové bitcoiny, zpomalí, což může zvýšit jejich nedostatek a poptávku.

Spuštění bitcoinového spotového ETF je mimořádně významnou událostí pro celý kryptosvět a vytváří nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. ETF od titánů z Wall Street, jako jsou BlackRock a Fidelity, investují přímo do bitcoinu a skupují stále větší část dostupné nabídky. Od začátku února bylo prostřednictvím spotových bitcoinových burzovně obchodovaných fondů (ETF) denně nakoupeno přibližně 3500-4300 BTC, přičemž denní produkce činí přibližně 900 BTC. Tato značná poptávka převyšuje dostupnou nabídku na trhu, což podporuje růst cen. Očekává se, že po dubnovém půlení, kdy se bude denně těžit pouze 450 BTC, se nedostatek nabídky ještě prohloubí. Taková nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou zdůrazňuje potenciál dalšího růstu cen v blízké budoucnosti. Investoři by tedy měli mít dynamiku nabídky při zvažování svých investičních strategií do bitcoinu na paměti.

Je také třeba vzít v úvahu, že trh možná již ovlivnilo nadcházející půlení. Očekávání snížení nabídky a jeho potenciální dopad na ceny mohly ovlivnit chování investorů a dynamiku trhu před samotným půlením. V některých případech, kdy dochází k dlouho očekávaným událostem, jako je právě halving, může dojít k jevu „sell the news“, kdy pak investoři prodávají své pozice, což vede k dočasnému poklesu cen. Podobný efekt jsme již zaznamenali v lednu 2024, kdy skutečné uvedení spotového ETF na trh, vedlo k hromadnému prodeji. Ačkoli tedy půlení může mít v dlouhodobém horizontu býčí důsledky, je důležité si uvědomit, že její skutečný výskyt nemusí nutně vést k dalšímu růstu cen bezprostředně poté v lokální perspektivě.

Z hlediska technické analýzy je trend velmi silný, bitcoin roste téměř bez výrazných pullbacků a v rámci růstových trendů prochází lokálními konsolidačními fázemi. Vzhledem k tomu, že se bitcoin obchoduje kolem 65 000, stojí za to sledovat lokální support na úrovni 60 000, protože pokud se nad ním neudrží, je možný pullback směrem ke spodní hranici růstového kanálu. Mírnější scénář navrhuje přechod do konsolidace poblíž maxim na úrovni 69 000 s pokusy o jejich aktualizaci po půlení.

Závěrem lze říci, že ačkoli vyhlídka na překonání historického maxima bitcoinu může pro investory představovat atraktivní příležitost, je důležité přistupovat k trhu obezřetně. Kryptoměnové prostředí je dynamické, vysoce volatilní a neustále se vyvíjí, takže k jeho úspěšnému zvládnutí je zapotřebí ostražité sledování a přizpůsobivost.

Jsou lidé s duševním onemocněním opravdu nepojistitelní?

Deprese, schizofrenie nebo bipolární porucha. Právě proti těmto potížím by se měli mít na pozoru především mladí lidé ve věku od 20 do 29 let. Podle aktuálních dat Správy sociálního zabezpečení je v této skupině bezmála polovina invalidních důchodců s duševním onemocněním. Klíčová je podle expertů uvědomělost a včasná prevence v podobě sjednání životního pojištění pro tento typ rizika. V případě prvních příznaků nemoci, nebo dokonce užívání medikace, už se totiž člověk stává prakticky nepojistitelným.

Úroveň, kvalita života i výše dosaženého vzdělání, to všechno má vliv na vznik deprese. Riziko u lidí bez práce je až dvanáctkrát vyšší oproti zaměstnaným. Vyplývá to z výsledků výzkumu vědců Národního institutu SYRI, do kterého se zapojilo více než 7000 respondentů. Bez depresivních symptomů byli zejména lidé s vysokoškolským vzděláním, se zaměstnáním a vyššími příjmy. Nejvyšší podíl osob s mírnými depresivními poruchami měli naopak lidé se základním vzděláním, nezaměstnaní nebo v důchodu a s nejnižšími příjmy.

Většina duševních onemocnění vzniká v dětství a adolescenci, které tak představují nejen období zvýšeného rizika, ale především období, které je enormně důležité pro systematickou, cílenou a na evidenci založenou prevenci a včasnou intervenci.

Podle otevřených dat České správy sociálního zabezpečení jsou duševní poruchy a poruchy chování druhým nejčastějším důvodem invalidity. Nejvíc postihuje skupinu od 20 do 29 let. Pokud je lidem v tomto věku přiznán některý ze stupňů invalidity, duševní onemocnění je na vině u bezmála poloviny z nich (48,7 %).

A právě proto by se zejména mladí lidé v aktivním věku měli pojistit proti psychickým onemocněním co nejdřív. Jestliže jim tyto potíže znemožní výkon zaměstnání, zůstávají často odkázaní na sociální dávky. Finanční zabezpečení může zlepšit životní pojištění. Problém ale vzniká v případě, kdy se s podobnými obtížemi už setkali. Stávají se totiž prakticky nepojistitelnými. V podobných případech se vyhodnocuje velké množství faktorů – například rozsah a stádium nemoci nebo období, kdy došlo k prvním potížím.

Patří sem počet takzvaných epizod deprese, jak byly léčeny, užívaná medikace a její délka, stálost v zaměstnání, popřípadě počet dní v pracovní neschopnosti. Podle toho lidi dělíme do šesti skupin pojistitelnosti a v některých případech, zvláště pokud se poslední epizoda deprese odehrála v opravdu nedávné minulosti, musíme klienty odmítnout, popřípadě je pojistíme s přirážkou.

Jedná se podle ní o stejný příklad, jako kdyby měl klient třeba vysoký tlak nebo lupénku. Představme si například pacienta, který trpěl depresí. Měl před dvěma lety jednu epizodu léčenou u praktika, bez medikace. V takovém případě jsme stále ještě ve stavu, kdy musíme kompletní psychická onemocnění, a to nejen depresi, kterou v minulosti trpěl, vyloučit. V nejlepším případě lze uplatnit padesátiprocentní přirážka s tím, že podmínky pro přijetí do pojištění jsou v těchto případech relativně přísné.

Pojišťovny se často setkávají i se situacemi, kdy se lidé uchylují ke lhaní nebo zatajování informací. Typicky v situacích, kdy člověk pociťuje nějaké prvotní příznaky, ale ještě mu nebyla předepsaná medikace.

Co nejdříve chce pojištění dohnat, sjedná si ho a ve zdravotním dotazníku tyto potíže neuvede. Pak přijde na vyšetření k praktickému lékaři, a na dotaz, jak dlouho trvají potíže, uvede například časový úsek šesti měsíců. V ten moment začíná problém, protože začátek zdravotních potíží vznikl před počátkem vzniku pojištění, a v tom případě nejsou pojistitelné. V okamžiku, kdy vám už opravdu něco je, a sám se bojíte, že budete muset k lékaři zajít, už je vlastně pozdě.

Roste také počet případů, kdy lidé pouze předstírají duševní nepohodu, aby získali neschopenku. Toho se pojišťovny logicky obávají. Základem je, že nemoc musí být objektivně prokazatelná vyšetřovacími metodami. Do toho se psychická onemocnění jako deprese či úzkost, která nejsou organického původu, bohužel nevejdou, protože nejsou zjistitelná žádnou zobrazovací či laboratorní metodou. Proto se neorganická psychická onemocnění v rámci pracovní neschopnosti nekryjí – v případě pokusu o podvod se totiž nemáme jak bránit, s tím, že stále platí, že deprese se musí přehoupnout do stavu invalidity, aby klient získal finanční kompenzaci.

Rodinná anamnéza jako varování

Pokud klient má předpoklady k tomu, že by v budoucnu mohl trpět vážnou formou duševního onemocnění, měl by v otázce životního pojištění postupovat zodpovědně. Podle odborníků to může pramenit buď z rodinné anamnézy, vlastní zkušenosti nebo z okolních vlivů. Ve všech třech těchto případech může být přijatelnost člověka do pojištění poměrně rozdílná.

Doporučil bych, ať se lidé jdou pojistit co nejdřív, funguje to podobně jako s jakýmkoliv jiným onemocněním. Je potřeba říct hlavně pravdu a nezatajit, že něco podobného už proběhlo. Potom se často stává, že pojišťovna zahájí proces k uskutečnění plnění, zpětně klienta prověří a zjistí zatajené okolnosti. Duševní poruchy se v tomto chovají stejně, jako jakákoliv jiná nemoc.

Zkušenosti krizových interventů z dětské krizové Linky bezpečí ukazují, že stoupá počet dětí a mladých lidí, kteří se ozývají s psychickou nepohodou. Rapidně se zvýšil počet hovorů na téma sebepoškozování a sebevražedné myšlenky, tematika sebevražd, sebepoškozování, depresí, úzkostí a dalších psychických poruch patří dokonce k pěti nejčastěji řešeným problémům na Lince bezpečí.

Nejde prokazatelně říct, jestli v rámci tlaků dnešní zrychlené doby roste počet lidí s duševním onemocněním a jsme obecně zranitelnější. Spíš se přikláním k tomu, že je teď společnost daleko otevřenější, lidé se nebojí přijít s tímto typem problému k lékaři a je u nich viditelná větší osvěta.

To se samozřejmě odráží i v pojišťovnictví, a to ve dvou směrech. Víc se o tom mluví při vstupu do pojištění, lidé mají zájem tato rizika pokrýt. A druhou věcí je to, že historicky tato onemocnění nebyla krytá ve všech stupních invalidity.

V minulosti toto vůbec nebylo téma, psychické problémy jednotlivců nikoho nezajímaly. Dřív se pojišťovaly pouze v rámci nejvyšších stupňů invalidity, a postupem času se rozšiřovaly i do těch nižších. Pamatuju si, že rozšíření na první a druhý stupeň se začalo řešit teprve asi deset let zpátky.

Tam se podle ní začal přístup k duševním onemocněním měnit. Některé pojišťovny měly kryté duševní poruchy jenom ve třetím stupni invalidity, některé je měly úplně všude. Fenoménem na českém pojišťovacím trhu je to, že pojišťovny mají pokryté psychické onemocnění ve všech stupních invalidity, má to ale háček.

V prvním či druhém stupni jsou zde zahrnuty třeba jenom organická poškození mozku nebo schizofrenie, a tím pádem se tam nedostanou třeba silné deprese. Jedná se o takový fígl, který většina lidí v pojistných podmínkách nedočte, a pak z toho vznikají velmi nepříjemné situace,“ upozorňuje Rodová. Produktový vývoj na českém trhu jde ale podle expertky dopředu. „Například před třemi lety jsme v YOUPLUS rozšiřovali krytí hospitalizace a pracovní neschopnosti právě o schizofrenii a psychická onemocnění organického původu.

Jak na bezpečný a efektivní prodej podílu nemovitosti?

Podílové spoluvlastnictví přináší řadu úskalí. Za určitých okolností se však může vlastník rozhodnout pro prodej podílu nemovitosti bez ohledu na vlastníky dalšího podílu. Jaké má možnosti a omezení?

Spoluvlastnický podíl na nemovitosti může být tzv. ideální nebo reálný. Ideální podíl znamená právo nakládat s nemovitostí pouze do výše podílu. Konkrétní část nemovitosti ale vymezena není. U reálného podílu naopak k vymezení příslušné části nemovitosti dochází. Prakticky to třeba u rodinného domu může znamenat pouze byt v prvním podlaží.

Vyvstat tento případ v praxi typicky může, pokud se nemovitost dostane do dědictví a je rozdělena mezi jednotlivé dědice, a to polovinou, třetinou či jinak, případně mají v rozděleném společném jmění manželů v podílovém spoluvlastnictví svou nemovitost manželé.

Společné vlastnictví proto bývá častým předmětem sporů a vlastníci se často nemohou dohodnout, jakým způsobem s nemovitostí nakládat. Tj. kdo ji bude nadále využívat a jakým způsobem (prodej, pronájem či například další využití v rodině). Stejně tak nemusí dojít ke shodě při nastavení prodejní ceny a způsobu prodeje.

Prodej podílu nemovitosti z dědictví a při rozvodu

Ve vlastnictví manželů tyto potíže obvykle přicházejí s rozvodem, a to pokud jde o podílové spoluvlastnictví, nikoliv vlastnictví ve společném jmění manželů. To se pak řeší ve vypořádání SJM po rozvodu. V této chvíli obě znesvářené strany promítají do praktických záležitostí v souvislosti s nakládáním s nemovitostí své emoce.

V případě dědictví tkví často problém v tom, že vlastníků je najednou mnoho a jediný správný názor na situaci se hledá mimořádně obtížně. Čím více podílů existuje, tím je zpravidla celá situace obtížnější.

Pak se jako řešení nabízí prodej podílu nemovitosti. Se svým podílem může vlastník naložit dle svého uvážení, tj. je možné, aby jej i prodal. To bývá často jediným možným řešením, neboť spoluvlastníci se nedokáží dohodnout nejen na tom, jak bude s celým podílem naloženo, ale odmítnou i prodej nemovitosti jako celku, případně nesouhlasí s prodejní cenou podílu dalšího z vlastníků.

Ne vždy je proto dohoda o vzájemném vyrovnání možná. Nicméně nic není ztraceno, protože jsou zde další možnosti.

Prodej podílu nemovitosti a předkupní právo

Předkupní právo si klade za cíl vlastnictví sjednotit. Vztahuje se proto právě na spoluvlastníky. Dřívější právní úprava stanovovala, že v první fázi je nabídnuta věc k odkoupení osobě právě jim, stáli tedy v roli tzv. předkupníka. Ten potenciálně má možnost dotčenou věc koupit za stejných podmínek jako tzv. koupěchtivý. Dotčená oprávněná osoba svého práva využít může, ale nemusí.

Institut předkupního práva byl do tuzemské legislativy vrácen v roce 2018. Po nabytí účinnosti zákona č. 163/2020 Sb. však byl výrazně omezen.

V praxi to znamená, že předkupní právo k nemovitostem bylo prakticky kompletně zrušeno. Výjimka stále platí pro situaci, kdy je spoluvlastnictví založeno tzv. pořízením pro případ smrti (tzn. závětí), případně jinou právní skutečností za předpokladu, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit.

Podle některých odborníků však předkupní právo ve výsledku stěžovalo převod podílu a jeho významné omezení je krokem veskrze logickým. Prodat tak svůj podíl nyní může vlastník třetí straně libovolně.

Ostatně i v současných podmínkách nezřídka snaha udržet majetek pohromadě selže, ačkoli se možnost prodeje ostatním spoluvlastníkům stále nabízí. Ti ovšem mnohdy nedisponují dostatečnou hotovostí, která by jim umožnila záměr realizovat. Další situací je pak výkon exekuce na podílu jednoho z vlastníků.

Ať už řešíte jakoukoliv z výše uvedených situací, máme pro vás řešení, kdy zajistíme prodej podílu nemovitosti našim investorům, a to dle libovolného podílu. Samozřejmě lze zajistit i výkup či výhodný prodej celé nemovitosti. Samozřejmostí je i komplexní servis včetně právních služeb. Díky tomuto lze prodat nemovitost rychleji, efektivněji a výhodněji. Své peníze tak v případě prodeje podílu můžete získat bez dalších zbytečných průtahů.

Při stanovování ceny se vychází z tržní ceny nemovitosti a aktuální situace, včetně času, který má vlastník podílu k dispozici na prodej. Výnos z prodeje nemovitosti je díky vstupu investorů maximalizován, a současně se celý proces prodeje urychluje, neboť je od počátku zacílen na vážné potenciální zájemce.

Prodej podílu nemovitosti vyžaduje dokonalou prodejní strategii

Navržením vhodné prodejní strategie s námi začíná každý úspěšný prodej. Běžný vlastník nemovitosti vzhledem k minimu zkušeností i neznalosti zákonitostí trhu zpravidla nemá šanci tento postup napodobit. Prodejní strategie zahrnuje využití optimálních propagačních prostředků i správnou prezentaci nemovitosti. K tomu náleží inzerce na realitních portálech, ale také atraktivní prezentace nemovitosti a pomoc s přípravou na prohlídky. Nespornou výhodou je pak databáze prověřených zájemců a online aukce nemovitostí. Nemovitost se tak podaří prodat v konečném důsledku rychleji a za vyšší částku. A to v průměru až o 9 %.

Databáze klientů je systémem, který pečlivě filtruje pouze prověřenou klientelu, která má k dispozici potřebnou hotovost či již schválený úvěr. Díky tomu se znatelně snižuje riziko, že se prodej nepodaří realizovat, neboť zájemce o nemovitost stojí, ale nedisponuje potřebnými prostředky.

Online aukce nemovitostí představují nový moderní způsob prodeje nemovitostí. Vyplatí se zejména v okamžiku, kdy se sejde větší počet zájemců. Jednotliví účastníci se do aukce mohou zapojit jednoduchým způsobem prostřednictvím SMS. Následně provádějí dle vlastního úsudku jednotlivé příhozy. Nemovitost se pak prodá nejvyšší nabídce. Praktickým důsledkem tohoto způsobu je především možnost prodat nemovitost za vyšší cenu než klasickou cestou.

Prodej nemovitostí s sebou nese celou řadu právních náležitostí, ze kterých vyplývají i nemalá rizika. Nevyplatí se je proto podcenit. Naše konzultace a asistenci s prodejem a převodem nemovitostí, práv a povinností vám usnadní veškerý proces prodeje. Hladký průběh celého procesu je tak zajištěn až do podpisu kupní smlouvy a přepsání vlastnických práv v katastru nemovitostí.

Jak zjistit, jestli má řidič uzavřené pojištění auta podle SPZ?

Nejste si jistí, kdy Vám končí sjednané povinné ručení? Nebo Vás nabourali a viník od nehody ujel? V těchto a mnohých dalších případech se Vám bude hodit následující návod, díky kterému snadno zjistíte pojištění auta podle SPZ.

Proč nás kontrola pojištění auta vlastně zajímá?

Důvodů, proč je pro nás důležitá kontrola povinného ručení podle SPZ, je rovnou několik. V první řadě si nemusíte být jistí, zda vaše stávající povinné ručení ještě platí a zrovna nemáte po ruce smlouvu, na základě které jste pojistku u vybrané pojišťovny uzavírali.

Nebo jednoduše potřebujete zjistit, kdy vám zelená karta a pojištění končí, abyste si mohli uzavřít výhodnější smlouvu a tu stávající v dostatečné lhůtě vypovědět.

Důvodem ovšem může být i situace, kdy vás někdo nabourá a viník od nehody ujede. V takovém případě pro vás bude kontrola pojištění auta zcela zásadní. Zjistíte tak, zda můžete škodu vymáhat po pojišťovně viníka nebo vám ji uhradí Česká kancelář pojistitelů z garančního fondu, který slouží k úhradě specifických škod (zejména nepojištěných vozidel), které nemůže uhradit žádná pojišťovna.

Platné pojištění auta: kontrola odhalí datum, ale ne majitele

To, jestli má auto platné povinné ručení, můžete snadno zjistit prostřednictvím databáze České kanceláře pojistitelů. Stačí znát pouze SPZ konkrétního vozidla a zadat datum, ke kterému chcete zjistit, jestli povinné ručení platí (typicky datum dopravní nehody, od které viník ujel).

Na základě těchto vstupních informací proběhne kontrola povinného ručení podle SPZ a vy se obratem dozvíte, zda je auto pojištěno, od jakého dne a u jaké pojišťovny má povinné ručení sjednané. Pokud se v databázi nenachází, narazili jste bohužel na nepoctivce, který si zákonné pojištění neplatí a získat peníze za opravu vozidla bude poněkud složitější.

Kontrola pojištění auta podle SPZ vám umožní zjistit pouze výše uvedené informace (platnost pojištění, datum a pojišťovna), nikoliv osobní údaje o majiteli/provozovateli vozidla (jméno, bydliště apod.).

Jak postupovat, pokud kontrola pojištění auta podle SPZ odhalila nepoctivce?

Pokud jste měli smůlu na nepojištěné auto, škodu neprodleně nahlaste České kanceláři pojistitelů. Můžete tak učinit elektronickým oznámením na webové adrese ckp.cz, e-mailem zaslaným na adresu claims@ckp.cznebo písemně na adresu Česká kancelář pojistitelů, Milevská 2095/5, 140 00, Praha 4.

Při hlášení uveďte aspoň minimální údaje nutné k registraci škody – datum a místo nehody, státní poznávací značku, kategorii a model vozidla viníka, případně i charakter poškozené věci či případnou škodu na zdraví. Přiložte i kopii záznamu o nehodě. Česká kancelář pojistitelů následně bez zbytečného odkladu událost zaeviduje a oznamovatele vyrozumí o dalším postupu.

Přehledné základy investování do akcií.

Základy investování do cenných papírů musí znát každý, kdo se chce v tomto světě pohybovat. Akcie jsou oblíbeným finančním nástrojem pro zhodnocení peněz a obchodování s nimi není složité. Než však začneme, musíme znát několik základních pravidel, aby se nám tato investice vyplatila. Nastíníme si základy investování, druhy akcií, možnosti jak s nimi obchodovat a jakým chybám se vyhnout.

Pojem akcie

Akcie je cenný papír vydávaný akciovou společností, která takto získává prostředky pro své podnikání. Nákupem těchto akcií se stáváme akcionářem. To znamená, že máme právo na výplatu dividend, díky čemuž získáme pasivní příjem peněz. Dále můžeme hlasovat na valné hromadě. Pokud vlastníme například 30 % akcií společnosti Apple, znamená to, že vlastníme 30 % podílu této firmy.

Česká republika zastoupená Ministerstvem financí ČR dosahuje podílu ve výši 69,78 % společnosti ČEZ. To znamená, že je jejím majoritním akcionářem. Díky tomu do státního rozpočtu z výplaty dividend každý rok přiteče přes miliardu korun.

Investice do akcií jsou vhodné zejména pro investory, kteří dokáží posoudit rizika a mají s obchodováním zkušenosti. Hodnota akcií se neustále mění. Proto je vhodné investovat dlouhodobě. Abychom minimalizovali riziko ztráty peněz, je vhodné investice diverzifikovat. To znamená nespoléhat pouze na jeden investiční nástroj, ale rozložit své peníze mezi více akcií různých společností. To nám pomůže, když hodnota některých akcií začne výrazně klesat.

Druhy akcií

Z hlediska formy dělíme akcie na majitele a akcie na jméno. Z hlediska druhu dělíme na akcie kmenové, prioritní (přednostní) akcie a zaměstnanecké. Podle podoby je dělíme na listinné a zaknihované. Pojďme si je vysvětlit detailněji.

Akcie na majitele

Někdy jsou označovány jako akcie na doručitele a znamená to, že je můžeme bez omezení převádět na někoho jiného. Bývalí ani noví vlastníci nemusí převod hlásit společnosti, protože akcie nejsou vázány na konkrétního akcionáře. Výkon práv může provádět ten, kdo je jejich majitelem a jejich převod je možný pouhým předáním.

Akcie na jméno

Společnost vydá akcii na konkrétní jméno fyzické, či právnické osoby. Její převoditelnost na jiného majitele může tato společnost omezit, nesmi ji však zcela vyloučit. Má také za povinnost vést si seznam všech akcionářů, kteří akcie na jméno drží.

Kmenové akcie

Takzvané základní, se kterými nejsou spojena žádná zvláštní práva. Jde o nejobyčejnější podobu a jejich majitel může využívat všechna práva, které jsou s jejich držením spojena. Má nárok na výplatu dividend, právo podílet se na řízení společnosti (účastnit se valné hromady), má právo na likvidačním zůstatku a upsání nových akcií v takové míře, kdy jeho základní podíl zůstane nezměněn.

Prioritní (přednostní) akcie

Umožňují jejich majitelům přednostní výplatu dividend a podílu na likvidačním zůstatku před majiteli kmenových akcií. Mohou však ztratit právo hlasovat na valné hromadě.

Zaměstnanecké akcie

Některé firmy nabízí svým zaměstnancům akcie za zvýhodněnou cenu. Jsou na jméno a převoditelná pouze mezi zaměstnanci a důchodci firmy. Jejich udělení se slevou, není pro zaměstnance příjmem, který podlého zdanění. Tato povinnost nastane až jejich prodejem v případě, že od jejich nákupu uplynula doba kratší než 6 měsíců.

Listinné akcie

Listinné akcie mají skutečnou podobu. Obsahují kuponový arch a plášť. Na plášti je uveden název společnosti, sídlo, hodnota akcie, její forma, číselné označení a další informace. Tento cenný papír má akcionář u sebe uchován. Kupóny v archu představují právo na výplatu dividend.

Zaknihované akcie

Zaknihované akcie nemají fyzickou podobu. Jsou zapsány v evidenci (elektronické podobě) v Centrálním depozitáři cenných papírů (CDCP). Přeměna podoby akcií z listinné na zaknihovanou je zpravidla provedena formou změny stanov společnosti. Valná hromada musí tuto změnu odsouhlasit.

Základy investování

Základy investování musí znát každý investor. Jakmile se rozhodneme investovat do akcií, musíme být připraveni nést odpovědnost za zhodnocování svých peněžních prostředků. Zejména u akcií mluvíme o vyšší míře rizika, ale také o možnosti velkého výnosu. Pravdou je, že když víme, co děláme, není to až takový risk. Nejhorší způsob investování je vložit do nějakého nástroje peníze a čekat, co se stane.

Jak začít investovat

Nejjednodušší způsob, jak začít investovat je obchodování s použitím internetu. Nemusíme chodit na pobočku a vše vyřídíme z pohodlí domova. Nejdříve si vybereme obchodníka, jehož prostřednictvím budeme obchodovat s cennými papíry. S jeho výběrem nám může pomoci již zkušený investor. Pro uzavření smlouvy s online brokerem budeme potřebovat doklad totožnosti. Obchodník s námi sepíše potřebné dokumenty, dá nám přístup k internetové aplikaci, která nám bude sloužit pro obchodování a vysvětlí nám, jak s touto aplikací pracovat. Vše je možné online, ale v tomto případě je lepší osobní kontakt na pobočce. Dále můžeme pracovat již pouze přes internet.

Na investiční účet daného obchodníka převedeme námi zvolenou sumu, za kterou nakoupíme akcie. Minimální částka není stanovena, ale je nutné zvážit investici vzhledem k poplatkům.

Obchodování je jednoduché. Vybereme si akcie společnosti, které chceme koupit, zvolíme si množství a nakupujeme. V aplikaci máme spoustu potřebných informací včetně grafů, různých informativních článků, vidíme zde evidenci všech transakcí, počet námi vlastněných akcií, informace o poplatcích a o námi zadaných pokynech. K dispozici jsou také tzv. inteligentní pokyny, kdy si stanovíme částku, za kterou chceme akcie koupit a jakmile se akcie na tuto částku dostane, automaticky se nakoupí námi zvolený počet akcií. To stejné platí i o prodeji.

Jak se vyhnout chybám začátečníka

Říká se, že chybami se člověk učí, aneb po každém neúspěchu přijde úspěch. Někdy je ovšem lepší, když se chybám vyhneme. Zejména proto, že si ušetříme to nejcennější, co máme – náš čas. V dnešní době je investování do akcií stále populárnější způsob ke zhodnocení svých úspor. Zároveň je to prostředek k ochraně peněz před inflací. Spousta investorů však dělá ty stejné chyby. A co je horší? Nepoučí se z nich. Jak se těmto chybám můžeme vyhnout my?

Nejčastější chybou je, když sázíme na jednoho koně. Mezi základy investování patří své úspory diverzifikovat. A to mezi několik podniků z různých oborů a nejlépe z různých koutů světa. Když tedy začne nějaký sektor oslabovat, vyváží ho ty ostatní, které zůstanou neměnné nebo naopak posílí.

Mnoho začínajících investorů tzv. naskakuje do rozjetého vlaku. Nakupují akcie na konci růstového trendu těsně před tím, než dojde k propadu. Spoléhají na to, že akcie společnosti v minulosti nabízely mimořádné zhodnocení. Jedno pravidlo však říká, že když příliš dlouho dochází k nadprůměrným výnosům, lze v budoucnu spíše očekávat podprůměrné výnosy.

Každý investor má svůj odhad, za jakou cenu akcie prodá a kolik z toho získá. Ne zřídka se však stává, že jakmile akcie vyroste na vytyčený cíl, investor akcie neprodá, protože doufá, že ještě porostou. Poté přichází propad. Jestliže se totiž nic nemění a podnik je stále v obdobné situaci jako v době, kdy jsme si tento cíl vytyčili, těžko očekávat další růst.

Dalším důvodem nevýhodných obchodů bývá netrpělivost investorů. Jakmile totiž máme nachystané peníze, které chceme investovat a čekáme na výrazný pokles ceny, který se dlouho nekoná, může nám dojít trpělivost a akcie koupíme. A to v době před propadem. Netrpělivost u investování tedy není na místě.

Jak tedy na to?

Mezi základy investování do akcií patří načerpat co nejvíce informací. Na trhu je spousta analytiků a makléřů, kteří dokáží odhadnout vývoj ceny akcie. Je mezi námi taktéž mnoho lidí, kteří mají s investováním do akcií spoustu zkušeností a poskytnou nám cenné rady. Tím se můžeme vyhnout případným investičním chybám.

Najdeme také spoustu knih na základy investování, které nám mohou pomoci. Důležité je, zvolit si cíl, kterého chceme dosáhnout. Určíme si cílovou cenu, po jejímž dosažení akcie prodáme a vydělané peníze dále investujeme a diverzifikujeme. Nesmíme zapomenout, že vždy investujeme jen ty peníze, které si můžeme dovolit ztratit.