Měsíc: Únor 2026

Kdy provozovatel dopravy odpovídá za škodu na zdraví cestujícímu, který upadl při vynuceném prudkém brždění?

Kdy provozovatel autobusu odpovídá za škodu (zvláště na zdraví) cestujícímu, který upadl a kdy se dopravní firma naopak odpovědnosti zprostí? Cestující se soudní cestou domáhala poměrně vysoké náhrady za újmu na zdraví, kterou utrpěla v důsledku nehody autobusu, v němž cestovala. Zažalovala o náhradu škody na zdraví pojišťovnu, u které byl provozovatel dopravy pojištěn z odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. 

Pojišťovna vyplatila poškozené  21 839 Kč (bolestné činilo 14 244 Kč a náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti 7595 Kč).

Jenomže poškozená žádala další peníze, a to náhradu mzdy za dobu pracovní neschopnosti 120 186 Kč, náhradu nákladů léčení 11 024 Kč, další náhradu za bolest 88 131 Kč a náhradu za ztížení společenského uplatnění 1 324 328,50 Kč, celkem  tak 1 543 669,50 Kč, a dále náhradu nákladů na znalecký posudek ve výši 28 750 Kč.

Co se stalo a kdo zranění cestující zavinil

Soud prvního stupně zjistil, že poškozená žalobkyně jako cestující autobusu upadla v důsledku prudkého brždění, kterým řidič autobusu odvrátil střet s neidentifikovaným vozidlem. Jeho řidič jedoucí z vedlejší silnice nedal autobusu jedoucímu po hlavní silnici přednost na křižovatce a náhle mu vjel do cesty, načež z místa nehody ujel.

Právní úprava řešící odpovědnost z provozu vozidla

Podle § 2895 občanského zákoníku (o. z.) je škůdce povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem. Odpovědnost z provozu vozidla pak řeší speciální úprava:

  • dle § 2927 odst. 1 o. z. věty první, kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu,
  • dle § 2927 odst. 2 o. z. se povinnosti nahradit škodu  nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se však (provozovatel vozidla odpovědnosti za škodu) zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

Nesprávná interpretace pravidla o zproštění

Soud prvního stupně vyloučil, že by nehodu způsobil takový činitel jako např. závada na technickém stavu autobusu, zdravotní stav, způsob jízdy či selhání řidiče autobusu.

Dospěl k nesprávnému závěru, že příčinou nehody nebyly okolnosti mající původ v provozu autobusu, ale vnější vliv představovaný nesprávným počínáním řidiče druhého vozidla, který nebylo možné odvrátit jinak, než prudkým brzděním řidiče autobusu a tento vnější vliv zcela převládl nad běžnými vlastnostmi provozu autobusu.

Soud prvního stupně proto uzavřel, že provozovatel autobusu učinil vše, co mohl, přičemž předmětná událost by byla neodvratná pro jakéhokoli jiného provozovatele na jeho místě, a proto je provozovatel povinnosti nahradit žalobkyni škodu zproštěn.

Soud proto žalobu zamítl. Jeho rozsudek potvrdil soud odvolací.

Odvolací soud dovodil, že za okolnost mající původ v provozu (která když nastane, tak provozovatel dopravy odpovídá za škodu cestujícímu) je považováno např. selhání brzd, vada materiálu, nedostatky na straně řidiče. Jde o okolnosti „uvnitř“ vlastního provozu, které souvisí s organizací, řízením a realizací provozu. Naopak za okolnosti nemající původ v provozu jsou pokládány za tzv. „vnější vlivy“.

Odvolací soud uzavřel, že příčinou nehody nebyla žádná z okolností majících původ v provozu, nýbrž zásah třetí osoby, tedy náhlé počínání řidiče druhého vozidla, nerespektujícího pravidla silničního provozu, a tak jedinou možností odvrácení nárazu a vzniku dalších škod, bylo prudké brzdění.

Nehodě nebylo možno předejít. Soud proto chybně zhodnotil, že se provozovatel vozidla ve smyslu § 2927 odst. 2 věty druhé o. z. zprostil povinnosti nahradit škodu způsobenou žalobkyni, neboť prvotní příčina celého nehodového děje tkvěla nepochybně v silničním provozu (nepředvídatelné protiprávní jednání jiného účastníka provozu), nikoli v provozu samotného autobusu.

Zcela jinak však přistoupil k výkladu pravidel občanského zákoníku Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 24. 7. 2025, kterým zrušil rozsudky obou nižších soudů a věc vrátil k řízení (řešení) soudu prvního stupně (spis. zn. 25 Cdo 2259/2024).

Kdy nastupuje odpovědnost provozovatele dopravního prostředku

Ustanovení § 2927 o. z. lze aplikovat na nároky třetích osob proti provozovateli (dopravy) na náhradu škody jim způsobené provozem dopravního prostředku, tedy na nároky poškozených, jimž byla způsobena škoda zvláštní povahou provozu dopravních prostředků.

A to došlo-li k nežádoucímu projevu takových vlastností vozidla, které jsou pro jeho provoz typické a vyplývají z jeho povahy coby dopravního prostředku, který se zpravidla motorickou silou pohybuje zvýšenou rychlostí, má vysokou hmotnost a kinetickou energii.

Samotný pohyb či prudké brzdění, případně další s tím spojené projevy (např. selhání řízení, technická závada, oddělení části vozu, najetí na kámen a jeho vymrštění, vliv technické konstrukce či charakteru vozu apod.), představují faktory, s nimiž zákon spojuje zvýšené riziko vzniku újmy pro přepravované osoby či okolí.

Právní úprava povinnosti hradit újmu způsobenou v souvislosti s provozem dopravy či dopravního prostředku nevyžaduje jako podmínku vzniku odpovědnostního vztahu porušení právní povinnosti, jestliže škoda je vyvolána zvláštní povahou provozu dopravní činnosti či k tomu využívaných zařízení, jež jsou souhrnně označena jako dopravní prostředky.

Jde tak o odpovědnost objektivní bez ohledu na zavinění škůdce (tzv. odpovědnost za výsledek).

Kdy se provozovatel dopravy osvobodí

Byla-li újma způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu (tzv. vnitřní náhoda), nemůže se provozovatel dopravy zprostit povinnosti k její náhradě, a to ani poukazem na neodvratitelný čin třetí osoby. Např. způsobilo-li pád cestujícího počínání řidiče autobusu (prudké zabrzdění a zastavení), které je okolností, jež má původ v provozu, nemůže se provozovatel zprostit povinnosti nahradit cestujícímu újmu poukazem na to, že řidič brzdil kvůli chodci, který vstoupil do jízdní dráhy autobusu.

Obvyklým projevem provozu dopravního prostředku je jeho pohyb, při němž vozidlo samo působí na své okolí i na svou osádku, ale je též vystaveno působení ostatních účastníků silničního provozu, stavu komunikace nebo dokonce zvířat po ní se pohybujících.

Řešení případu

V daném případě šlo o náhle vzniklou dopravní situaci hrozícího střetu dvou motorových vozidel, kdy řidič autobusu prudce brzdil v reakci na nebezpečný pohyb jiného účastníka silničního provozu.

Není tudíž pochyb, že újma poškozené jako cestující autobusu byla vyvolána zvláštní povahou provozu motorového vozidla ve smyslu § 2927 odst. 1 o. z., a to nežádoucím, ne zcela obvyklým, nicméně s ovládáním vozidla spjatým způsobem jízdy (prudké brzdění). Tedy projevem takových vlastností vozidla, jež vyplývají z jeho povahy coby dopravního prostředku a mají původ v provozu.

Uplatnění (pro provozovatele dopravy) liberačního, tedy vyviňujícího, osvobozujícího důvodu podle § 2927 odst. 2 o. z. je tím vyloučeno, vyložil Nejvyšší soud ČR v ze dne 24. 7. 2025 (spis. zn. 25 Cdo 2259/2024).

O nárocích poškozené cestující tak musí nižší soud rozhodnout znovu.

Odtahová služba vážnější závadu na místě nevyřeší.

Práce odtahové služby není jen o nehodách. Zahrnuje celou škálu situací, od jednoduchého nastartování přes kabely až po dlouhé cesty s nepojízdným autem napříč republikou. O své zkušenosti se podělil odtahovkář, který tuto práci vykonává už řadu let.

Na srazu odtahových služeb ve Vyškově jsme vyzpovídali jednoho z těch zkušenějších řidičů odtahovky. Rozebrali jsme i častý nešvar motoristů, kteří si myslí, že jim někdo bude porouchané auto opravovat na místě. To však lze jenom někdy a rozhodně se nejedná o nějaké náročnější zásahy. Obvykle je to buď výměna kola, nebo start přes kabely či booster, eventuálně odemknutí auta. Závažnější poruchy u krajnice asistenční služba nevyřeší.

Odkud jezdíte a jak vypadá váš typický den?

Nejčastěji jezdím po Vysočině. Ale když je potřeba, dostaneme se i dál, třeba do Prahy. Typický den neexistuje – někdy je to jedno auto za den, jindy klidně pět. Záleží, jestli jde o poruchu, nehodu, nebo jen převoz do úschovy.

Kolik stojí průměrný odtah?

To hodně záleží na podmínkách pojišťovny. Ceník se různí, ale třeba pojišťovny mají daný nějaký paušál a za to chtějí odtah do určité vzdálenosti. To je třeba 25 nebo 35 kilometrů, záleží na konkrétní pojišťovně samozřejmě. Ale průměrnou cenu nejsem schopen takhle od boku střelit.

Kolik času trávíte za volantem?

To se hodně liší. Někdy mám dvě silniční asistence za den, ale klidně i osm odtahů během víkendu. Hodně záleží, jestli to je jen po okolí, nebo třeba stovka kilometrů do Prahy a zpět.

Co všechno zahrnuje silniční asistence?

Hodně lidí si myslí, že jim na místě opravím auto, ale realita je jiná. V 90 % případů stejně musí vůz na odtahovku a do servisu. Já dělám hlavně výměny kol, startování přes kabely a občas odemykání auta, tedy spíš ty jednoduché věci, kde by byl odtah zbytečný. Startování je častější v zimě, to spousta autobaterií umírá, výměny kol zase řešíme v létě. Odemykání auta se dělá třeba dvakrát týdně.

Používáte i diagnostiku pro odhalení závady na místě?

Ano, někdy auto připojím, ale jen proto, abych zjistil závadu a jestli není něco, co nevidím, mechanicky poškozené. Na opravy na silnici se nepouštím. Jednak na to není vybavení, jednak to není moje kompetence. To má řešit pak servis. Občas lidi volají se závadou motoru, že se jim rozsvítí kontrolka. Můžu ale maximálně zkusit tu diagnostiku a otevřít kapotu, jestli tam není něco zjevně špatně.

Takže na místě řešíte spíše základní problémy…

Přesně tak. Když lidem vysvětlím, co od asistence můžou čekat, většinou pochopí, že oprava na krajnici není dobrý nápad a především to není vůbec reálné. Jde hlavně o bezpečnost a rychlé řešení, aby se auto dostalo tam, kde ho opraví správně.

Hypotéka a invalidní důchod.

Když jste v plné životní síle a máte jisté zaměstnání, splácet hypotéku není problém. Pokud ovšem přijde závažná nemoc nebo úraz, rázem se změní životní i finanční situace celé rodiny. Přečtěte si, jak vyřešit problém se splácením hypotéky, když se stanete invalidní.

Češi mají obrovskou touhu bydlet ve vlastním. A neváhají si vzít hypotéku na desítky let. Při výběru úvěru na bydlení většina lidí porovnává výši úrokové sazby, poplatky hypotéky, dobu splatnosti, délku fixace a další podmínky. Obvykle ale zapomínají na jednu důležitou věc, a tou je pojištění.

Banky vždy vyžadují pojištění nemovitosti v zástavě. Dobrovolně si můžete sjednat životní pojištění. Vyplatí se?

 Životní pojištění je velmi důležité. Případná nepříznivá životní událost totiž zásadně ovlivní celou rodinu i její finanční situaci. Pojištění doporučuji všem svým klientům a v mém případě si ho sjedná takřka každý čtvrtý zájemce o hypotéku. V rámci jedné smlouvy ošetříte více rizik. Sjednat si můžete nejen pojištění pro případ smrti, ale také invalidity nebo neschopnosti splácet hypotéku při ztrátě zaměstnání.

Hypotéka a smrt

Tragické události vždy zasáhnou celou rodinu. A to nejen citově, ale většinou i finančně. Pokud považujete životní pojištění za zbytečné, nezapomínejte na to, že po smrti dluh v podobě nesplacené části hypotéky přechází ze zákona na dědice.

Hypotéku musí pozůstalí splácet i po celou dobu dědického řízení, které obvykle zabere několik měsíců. Pokud tedy například splácíte svoji vlastní hypotéku, bude pro vás další úvěr velkou finanční zátěží. Pokud má majitel hypotéky životní pojištění, postará se o vyrovnání finančního závazku pojišťovna.

Hypotéka a invalidita

Do nelehké finanční situace vás může dostat i závažné onemocnění nebo úraz s doživotními následky. Pokud vám zdravotní stav nedovoluje pracovat, máte nárok při splnění zákonných podmínek invalidní důchod.

Český důchodový systém rozlišuje tři stupně invalidity. Rozdíl mezi jednotlivým stupni spočívá v míře poklesu pracovní schopnosti.

Kategorie pracovní neschopnosti:

  • Invalidita prvního stupně – pokles pracovní schopnosti o 35 až 49 %
  • Invalidita druhého stupně – pokles pracovní schopnosti od 50 do 69 %
  • Invalidita třetího stupně – pokles pracovní schopnosti od 70 % a více

Podmínky nároku na invalidní důchod jsou podrobně popsány na stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Aktuálně v Česku pobírá invalidní důchod přes 412 tisíc osob. Nejčastější důvodem invalidity jsou nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (27 %), duševní poruchy a poruchy chování (25 %), nemoci nervové soustavy (9 %) a nemoci oběhové soustavy (8 %).

Z hlediska jednotlivých regionů České republiky je nejvíce invalidních důchodců v Jihomoravském kraji (54 678 osob), dále následují Moravskoslezský kraj (48 429) a Středočeský kraj (46 889).

I když výše průměrného invalidního důchodu rok od roku roste, k pokrytí nejnutnějších životních potřeb a splátek hypotéky a úvěrů rozhodně stačit nebude.

Pojištění pokrývající riziko invalidity je z tohoto pohledu doslova nutností. V případě plné invalidity pojišťovna uhradí kompletní závazky uvedené v pojistné smlouvě. U částečného plnění záleží na rozsahu pojistné události.

Hypotéka a ztráta zaměstnání

Ztráta zaměstnání, zejména nečekaná, je vždy nepříjemná. Dobrou zprávou je, že se většinou nejedná o definitivní stav. Nezaměstnanost je nyní velmi nízká a nalézt novou práci může být otázkou několika týdnů. Samozřejmě jsou regiony a obory, kde hledání nového zaměstnavatele vyžaduje více času a energie.

V rodinném rozpočtu se vždy vyplatí držet finanční rezervu na pokrytí alespoň šesti měsíčních splátek hypotéky. V rámci pojištění si můžete sjednat pojištění schopnosti splácet hypotéku. Při výběru pojištění se zaměřte na konkrétní podmínky pojistného plnění. Dozvíte se v nich například, v jakých případech máte nárok na úhradu splátek a jak dlouhou dobu za vás bude pojišťovna platit.

Jak vybrat životní pojištění

Ideální cestou je oslovit pojišťovacího specialistu, který dokáže porovnat nabídky všech významných pojišťoven a vybrat z nich tu nejvýhodnější. Důležité je pokrýt smlouvou všechna potřebná rizika, která opravdu využijete. Konkrétní nastavení životního pojištění se odvíjí od vašeho záměru, věku i zdravotního stavu. Pokud se váže k hypotéce, bude nastavena jinak, než kdyby sloužila jako klasická životní pojistka. Například pojistná částka by měla být lineárně klesající a nikoli konstantní. Důležité je také nechat si vysvětlit konkrétně každé riziko. Jen tak můžete rozhodnout, zda je pro vás důležité.

Sjednání životního pojištění by měli zvážit i lidé, kteří aktuálně nesplácí hypotéku nebo jiný větší spotřebitelský úvěr. Představte si situaci, že se stanete invalidní a váš zdravotní stav vám neumožní docházet do zaměstnání nebo pracovat na živnost. Výše invalidního důchodu není nijak závratná a stěží bude stačit na pokrytí běžných životních výdajů.

Řešení pojistné události

Každou pojistnou událost je nutné co nejdříve nahlásit pojišťovně. Pokud nevíte jak na to, oslovte svého pojišťovacího poradce. Obrátit se samozřejmě můžete také přímo na pojišťovnu.

Společně připravíte dokumenty k nahlášení pojistné události. Potřeba je rovněž zajistit veškeré lékařské zprávy a další podstatné dokumenty dokazující skutečnosti pojistné události. Pokud vám některý dokument chybí, pojišťovna si ho od vás vyžádá. Václav Vidlička k tomu dodává: Výhodou spolupráce se specialistou je, že dokáže ohlídat proces planění všech pojištěných rizik. Důležitá je rovněž komunikace s bankou, která hypotéku poskytla.

Kdy musíte vyplňovat daňové přiznání při investicích.

Obliba investování u nás roste. Jen v podílových fondech Češi zhodnocují už přes 938 miliard korun, další stovky miliard mají investoři v akciích, burzovně obchodovaných fondech a dalších aktivech. Se vzrušujícím investičním světem je ale spojena i méně zábavná povinnost, a to jsou daně. Podívejte se, co si jako běžný investor ohlídat. A není třeba panikařit, dost možná se Vás povinnost podávat daňové přiznání nebo nutnost do něho zahrnovat své investice týkat nebude.

Elektronicky lze daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2023 finančnímu úřadu odevzdat do 2. 5. 2024. Mimochodem, elektronicky odevzdávají daňové přiznání už dvě třetiny lidí. Podávat elektronicky mají povinnost všichni, kteří mají datovou schránku. S daňovým poradcem lze přiznání odevzdat až do 6 měsíců po skončení zdaňovacího období, tedy do pondělí 1. července 2024.

15% a 23% daň

Co se týká investování do cenných papírů (např. akcií, dluhopisů, podílových listů), z pohledu daní se rozlišují zejména příjmy z prodeje cenných papírů a příjmy z jejich držby (dividend či úroků, na něž se ve většině případů aplikuje srážková daň). Daň je pro obě kategorie stejná, a to 15 % ze zisku.

Pokud by celkový základ daně (tj. příjmy snížené o výdaje) převýšily 1 582 812 Kč, potom by se na základ daně přesahující tuto hranici aplikovala vyšší sazba 23 %. Netýkalo by se to ale příjmů, na které se již aplikovala srážková daň ve výši 15 %, jako jsou například úroky nebo dividendy. Vyšší sazba 23 % se tedy týká v oblasti investic jen prodeje cenných papírů.

Ať dál netrápíme ty, kterých se povinnost podávat daňové přiznání netýká, pojďme se podívat na případy, kdy se do vyplňování formuláře pouštět kvůli investicím nemusíte. Je jich totiž poměrně dost. Důležitá je hlavně hranice sto tisíc korun a také tzv. časový test v délce tří let.

Hranice 100 000 Kč

Kvůli investicím nemusíte vyplňovat daňové přiznání, pokud vaše příjmy z prodeje cenných papírů nepřesáhly za rok 100 tisíc korun. Ale pozor, jde o souhrnnou částku pro všechny vámi využívané platformy a investice. A pozor podruhé, nejde o zisk, ale skutečně o příjem, tedy celý objem všech prodaných cenných papírů. Pro lepší představu si uvedeme pár příkladů.

Příklad 1: Pokud jste v daném roce prodali cenné papíry (které držíte méně než tři roky, viz níže) v hodnotě 95 000 Kč, je váš příjem z prodeje cenných papírů menší než 100 000 Kč a daňové přiznání podávat nemusíte.

Příklad 2: Pokud prodáte cenné papíry za 105 000 Kč, je váš příjem 105 000 Kč a daňové přiznání podávat musíte. Vyplňovat budete celou výši příjmu (105 000 Kč), byť daň zaplatíte pouze ze zisku, tedy z rozdílu mezi cenou, za kterou jste cenné papíry nakoupili a prodali.

Příklad 3: Daňové přiznání musíte podat i v případě, že prodáváte cenné papíry se ztrátou, pokud jejich objem přesáhne hranici 100 000 korun. Na daních v reálu nic platit nebudete, protože jste nedosáhli zisku, ale administrativě se bohužel nevyhnete.

Časový test

Druhým případem je dodržení tzv. časového testu, kdy jste prodané cenné papíry drželi minimálně po dobu tří let. Takové příjmy do daňového přiznání uvádět nemusíte. Jen pro úplnou jistotu ještě dodáme, že z akcií, které jste koupili a držíte, daň platit nemusíte, byť jejich kurz může stoupat.

Ale pozor! V některých situacích – a docela často se na ně zapomíná – se do hry dostane jak stotisícová hranice, tak i časový test.

Příklad 4: Prodáte podílové listy dvou fondů, kdy listy prvního fondu v hodnotě 70 000 Kč držíte dva roky a listy druhého fondu v hodnotě 60 000 Kč držíte čtyři roky. Stotisícový limit je překročený, takže musíte podat přiznání, daň budete platit ale pouze z prodeje listů prvního fondu, které držíte méně než tři roky. Daň budete platit samozřejmě jen v případě, že z tohoto prodeje máte zisk.

Dobré vědět

Zisk z prodeje jednoho cenného papíru můžete ponížit o možnou realizovanou ztrátu z prodeje jiného cenného papíru, které jste dosáhli ve stejném zdaňovacím období.

Při prodeji cenných papírů v zahraniční měně musíte převést příjmy i výdaje do českých korun. Pro přepočet na koruny slouží jednotné kurzy stanovené Generálním finančním ředitelstvím. Kurzy najdete například zde.

Příjmy i výdaje převedete stejným kurzem na koruny. Pro účely stanovení daně tak nehraje žádnou roli, jaký byl kurz koruny při nákupu a při prodeji. Může se stát (a stává se), že v korunách realizujete ztrátu, ale přesto musíte zdanit zisk vypočítaný v cizí měně a přepočtený na koruny.

Výsledek vašich zisků a ztrát z prodeje cenných papírů uvedete v daňovém přiznání na řádek 40.

Podílové listy

Pokud jste investovali do podílových fondů, jak je uvedeno v příkladu výše, jste držitelem tzv. podílových listů. Pokud jste tyto listy neprodali, nemusíte podávat ani daňové přiznání, nehledě na to, jak vaše vložené prostředky daný fond investuje – může cenné papíry prodávat a nakupovat podle toho, jak se mění situace na trhu. Vy ale držíte podílové listy a tyto operace vás v rámci daňového přiznání nemusejí trápit, nehledě na to, jak se mění kurz podílových listů. Povinnost podat daňové přiznání by se na vás vztahovala až při jejich prodeji.

Úroky na účtech & stavební spoření

Uvádět do daňového přiznání nemusíte ani úroky, které se vám připisují na vašich běžných a spořicích účtech nebo termínovaných vkladech. Banky tyto výnosy rovnou daní 15% sazbou. Automatickému zdanění 15 % podléhají i výnosy ze stavebního spoření a ani s těmi si tak v rámci daňového přiznání nemusíte dělat hlavu.

Pokud jste živnostník a některý z vaši účtů je vedený jako tzv. podnikatelský účet, nemusí vám zde banka uplatnit srážkovou daň 15 % na úroky a příjem z úroků budete muset zdanit sami v rámci daňového přiznání.

Dividendy a úroky z ČR

Další oblastí jsou akciové dividendy případně úroky z dluhopisů. Pokud vám dividendu nebo úrok vyplácí společnost, která je daňovým subjektem v ČR, tuto částku před jejím vyplacením automaticky poníží o 15% srážkovou daň a vy tak tento příjem už v daňovém přiznání uvádět nemusíte.

Dividendy a úroky ze zahraničí

Pokud máte dividendy nebo dluhopisové výnosy od společností, které mají daňové sídlo v zahraničí, tyto příjmy v daňovém přiznání už uvést musíte. A to i v případě, že vám byly zdaněny v zahraničí. Má-li ale ČR s danou zemí uzavřenou smlouvu o dvojím zdanění, zásadně si v zahraničí zaplacenou daň můžete započíst proti české daňové povinnosti, a nemusíte tak platit daň dvakrát. Započtení děláte prostřednictvím zvláštní přílohy dle § 38f odst. 10.

Současně se můžete rozhodnout, že příjmy ze zahraničí zdaníte buď jako kapitálový příjem na řádku 38, anebo jako samostatný základ daně na řádku 74a a přílohy 4.

Pozor u platforem

Pokud investujete prostřednictvím platforem, jako je například Edward, Portu nebo Fondee, záleží vaše povinnost podat daňové přiznání na tom, co se s vaší investicí během uplynulého roku „dělo“, případně na vaší investiční strategii. Je totiž možné, že správce vašeho portfolia během roku prodával a nakupoval cenné papíry tak, aby dodržel vaši investiční strategii, zvýšil váš zisk nebo vaši investici ochránil před propadem.

I když jste si z těchto platforem nemuseli vybrat žádné peníze na běžný účet, díky provedeným obchodům vám mohly v rámci vašeho portfolia vzniknout příjmy nad 100 000 korun, které je třeba uvést do daňového přiznání.

Stejně budete muset postupovat, byť jste na některé platformě žádné cenné papíry neobchodovali, ale byla vám zde úročena hotovost v rámci investiční rezervy. Na tyto peníze se neuplatňuje srážková daň, jako byste je měli v bance, ale 15 % ze zisku z úroků musíte zdanit sami.

Co dělat, když zůstanete trčet s autem na dálnici v Česku?

Zůstat stát s autem na dálnici v Česku je situace, kterou si nikdo z nás nepřeje zažít – ale může se stát každému. Bez varování, bez přípravy a často v ten nejméně vhodný okamžik. Může jít o poruchu, defekt, vybitou baterii nebo prostě jen nedostatek paliva. Co v takový moment dělat?

Najednou se ocitnete v proudu rychle projíždějících aut, s blinkry blikajícími do prázdna a hlavou plnou otázek: Co teď? Kam volat? Kde mám stát? A hlavně – jak z toho bezpečně ven? Poradíme vám, jak jednoduše a přehledně zvládnout situaci, kdy zůstanete s autem viset na dálnici a provedeme vás všemi kroky, které by měl znát každý řidič. Není to žádná věda, ale v krizové chvíli rozhoduje hlavně připravenost.

Zastavili jste na dálnici? Hlavně klid a rozvahu

Ať už se vám porouchalo auto, píchli jste pneumatiku nebo vám jednoduše došel benzín, první a nejdůležitější věcí je zachovat klid. V takové situaci rozhodují sekundy a správná reakce vám může zachránit nejen nervy, ale doslova i život. Vypněte motor (pokud už sám nezhasl) a zapněte výstražná světla.

Odstavný pruh není bezpečný. Ale je to vaše jediná šance

Zkuste auto dostat co nejvíce doprava, ideálně až na odstavný pruh. Není to sice zrovna bezpečné místo, ale v porovnání s jízdním pruhem je to zóna, kde máte šanci situaci zvládnout bez nehody. Jakmile zastavíte, oblečte si reflexní vestu (měli by ji mít všichni pasažéři, ne jen řidič), vezměte si telefon a vystupte z auta nejlépe pravou stranou – směrem od provozu. Všichni cestující by se měli co nejrychleji přesunout za svodidla. Rozhodně nikdy nezůstávejte v autě, ani před ním nebo za ním!

Výstražný trojúhelník: Možná malý detail, ale životně důležitý

Máte reflexní vestu? Tak teď přichází čas na další krok, který laikům často uniká nebo ho podcení – postavení výstražného trojúhelníku. V případě české dálnice by měl být výstražný trojúhelník umístěný minimálně 100 metrů za vozem, ideálně můžete klidně i víc, abyste dali projíždějícím autům zavčasu najevo, že se blíží možný problém.

Ano, to znamená dojít kus cesty zpět, a to nejlépe za svodidly. Přesně proto je reflexní vesta důležitá a především povinná. Správné použití trojúhelníku vám může ušetřit další stres nebo nehodu. Postavte ho rovně na krajnici, aby byl vidět, a vraťte se zpátky za svodidla.

Volejte pomoc – ale vězte, koho a kdy volat

Ze všeho nejdříve je důležité volat policii. Ta musí být obeznámena se situací, že na dálnici stojí vozidlo a musí k němu vyslat potřebné označení. Po zkontaktování policie si zavolejte pomoc. Pokud máte asistenční službu u své pojišťovny (například v rámci povinného ručení nebo havarijního pojištění), volejte ji jako první. Je to nejrychlejší a nejpohodlnější způsob, jak k vám urychleně dostat pomoc.

Když se vám nedaří dovolat, volejte linku 1224 – je to jednotná asistenční linka pro všechny motoristy, která vás spojí s nejbližší pomocí. V krizových případech (např. při nehodě, zranění nebo požáru) samozřejmě volejte 112. Pokud vám došlo palivo, nestyďte se – i to se stává. Řekněte dispečerovi přesně, kde jste. Pomůže vám s tím číslo kilometru na svislých značkách podél dálnice nebo navigace v mobilu. Po dobu volání i čekání zůstávejte za svodidly.

Po odtahu nezapomeňte řešit i „papírové“ detaily

Jakmile pomoc dorazí a vaše auto je dotankováno, případně bezpečně odtaženo, přichází chvíle bilancování. Pokud byla na vině technická závada, nechte vůz co nejdříve zkontrolovat servisem. Pokud šlo o chybu z vaší strany (například došlo palivo nebo jste píchli a neměli rezervu), stojí za to si promyslet, jak být příště lépe připraveni.

Máte platné pojištění? Víte, co všechno vaše asistenční služba kryje? Máte v kufru opravdu všechno, co zákon přikazuje – a co se v praxi hodí? I malý zážitek, jako je zastavení či porucha na dálnici, vás může naučit hodně – hlavně o tom, že dobrá příprava a klidná hlava jsou ten nejlepší bezpečnostní systém, jaký můžete mít.

Kolik stojí životní pojištění měsíčně?

Cena životního pojištění závisí na řadě faktorů.

Co ovlivňuje cenu životního pojištění?

  1. Věk: Mladší lidé obvykle platí nižší pojistné, protože riziko vážných onemocnění, invalidity nebo úmrtí je nižší.

  2. Zdravotní stav: Osoby s chronickými nemocemi nebo zdravotními problémy mohou platit vyšší pojistné.

  3. Zaměstnání: Práce v rizikovém prostředí může zvýšit cenu pojištění.

  4. Životní styl: Kouření nebo nebezpečné koníčky mohou vést k vyššímu pojistnému. 

  5. Rozsah krytí: Výše pojistného závisí i na tom, jaká všechna připojištění si sjednáte. 

Jak pojišťovny určují cenu životního pojištění?

Cena životního pojištění není stanovena náhodně – pojišťovny ji počítají na základě několika složek:

  1. Ryzí pojistné (technické pojistné): Tato část vychází z tzv. úmrtnostních tabulek, které udávají pravděpodobnost úmrtí pro různé věkové skupiny a pohlaví. Čím nižší je riziko úmrtí v daném věku, tím nižší je základní pojistné.

  2. Náklady pojišťovny: Do ceny se promítají i provozní náklady – tedy náklady na provoz, zaměstnance, IT systémy, marketing a také provize zprostředkovatelům.

  3. Zisková marže: Pojišťovna si k výsledné částce připočítává i zisk, který jí umožňuje dlouhodobě fungovat, investovat a vyplácet pojistná plnění.

  4. Rezervy a přirážky: Pojišťovna si vytváří rezervy na budoucí plnění a zohledňuje i rizikové faktory (např. životní styl nebo zaměstnání pojištěného). V některých případech může být připočteno rizikové přirážky, např. pro kuřáky nebo chronicky nemocné.

Výsledná cena, kterou klient platí, je tedy kombinací pravděpodobnostního výpočtu (na základě statistiky), obchodního rozhodnutí a odhadu budoucí stability systému.

  • Podle aktuálních statistik České asociace pojišťoven (zveřejněné v 1Q 2025) meziročně stouplo průměrné roční pojistné na jednu smlouvu životního z 11 300 Kč na 12 000 Kč, tj. o 6,9 %.
  • Průměrné roční pojistné u nově uzavřených smluv dosahuje 18 500 Kč a výrazně tak převyšuje pojistné na celém portfoliu životního pojištění, což platí i pro jejich meziroční nárůst o 10,1 %.

Měsíčně tedy lidé za životní pojištění platí v průměru více než 1 500 Kč měsíčně, přičemž konkrétní výše závisí na výše uvedených parametrech.