Měsíc: Březen 2026

Půjčování náhradních vozidel a praxe pojišťoven.

Pokud se stane dopravní nehoda nebo jiná pojistná událost a Vy přijdete o svůj vůz, některé pojišťovny v rámci pojištění nabízejí svým klientům možnost zapůjčení náhradního vozidla, a to po celou dobu opravy Vašeho auta. Na první pohled se to zdá jako skvělá služba za kterou se rozhodně vyplatí si připlatit. Jaké však mohou nastat problémy?

Ono to sice vypadá tak, že zkrátka dostanete auto a můžete dál pokračovat ve běžném životě bez omezení. Jenže krutá realita pojišťoven vás z toho růžového mráčku velmi rychle shodí dolů. Pojišťovny mívají přísná pravidla a někdy se tak zkrátka může stát, že si půjčení náhradního automobilu nakonec budete muset zaplatit sami.

Skryté podmínky pojišťoven

S jedním takovým pravidlem pojišťovny jsme se nedávno setkali při krátkém rozhovoru s klientem, který měl své auto po malém ťukanci v lakovně. Klient pojišťovny si zapůjčil náhradní vůz po dobu opravy. Po vrácení auta z lakovny mu však přišel domů dopis.

V dopisu stálo, že si pojišťovna zjišťovala, že má na sebe klient napsáno víc vozidel a ať doloží řidičské průkazy osob, které s těmito auty jezdí. Takový postup vůbec není neobvyklý. Cílem je dokázat pojišťovně, že skutečně nemáte jinou možnost dopravy. Pokud však tyto dokumenty klient nedoloží, pojišťovna nemusí půjčení náhradního vozidla proplatit a bude žádat o jeho úhradu. Tato podmínka může být pro mnoho lidí překvapivá.

Jak se vyhnout nepříjemnostem?

Pokud se tedy vy nebo vaši blízcí někdy dostanete do situace, kdy budete potřebovat náhradní vozidlo, doporučujeme se pořádně podívat do podmínek pojištění a případně se informovat přímo u pojišťovny. Povinné ručení totiž nemusí vždy zahrnovat náhradní vozidlo. Ověřte si, zda je půjčení vozu skutečně zdarma, a na jak dlouho je možné jej využívat.

V některých případech totiž může být výhodnější využít jinou formu náhradní dopravy, případně se domluvit přímo se servisem, který v některých případech nabízí zapůjčení vozidla jako součást opravy. Díky tomu se pak vyhnete nepříjemnému překvapení a nečekaným výdajům.

Jak získat hypotéku na koupi chaty?

Letošní léto ukázalo, jak skvělé je mít vlastní chatu, chalupu, rekreační apartmán či jiné venkovské sídlo. Prostě takové místo, kam je možné vyrazit a ukrýt se před vírem velkoměsta. Jak nejlépe vyřešit financování a co všechno je potřeba mít na paměti?

Hypotéky na financování rekreačních nemovitostí mají svá specifika. Financovat je možné zděný dům, chatu, dřevostavbu nebo i pozemek, kde teprve chceme svoji vysněnou nemovitost postavit. Pokud nemáte ještě jinou nemovitost, která by mohla sloužit jako dodatečná zástava, budou banky vždy vyžadovat, abyste část pořizovacích nákladů financovali z vlastních zdrojů. Většina bank vám bude chtít půjčit méně, než kdybyste si kupovali byt nebo rodinný dům pro vlastní bydlení. Některé půjčí maximálně 70 nebo 80 %. Lze ale najít i banku, která půjčí plných 90 %.

Kupovaný rekreační objekt by měl mít přidělené číslo popisné, nebo číslo evidenční a některé banky výslovně požadují, aby byl celoročně obyvatelný. Pokud je objekt ve velmi špatném stavu, a tedy aktuálně neobyvatelný, bude banka požadovat, aby se účel úvěru rozšířil i o následnou rekonstrukci.

Neméně důležitou podmínkou úspěšného financování hypotékou bude, aby byl právně vyřešen přístup ke kupované nemovitosti. To bývá nejčastěji z veřejné komunikace či zřízením věcného břemene na přístupovém pozemku. U rekreačních nemovitostí se také v praxi setkáváme s případy, kdy právní stav zapsaný v katastru neodpovídá skutečnému stavu. Jedná se často o vedlejší stavení jako jsou stodoly či velké garáže, které ve skutečnosti stojí, ale v katastru je nenajdeme, nebo naopak které jsou v katastru, ale ve skutečnosti je na jejich místě zahrádka. Podle charakteru takového rozporu je pak potřeba najít řešení, jak dát dokumentaci do pořádku.

Stejně tak, jako u jakékoliv jiné hypotéky, bude každá banka pečlivě posuzovat dostatečnost a stabilitu příjmů žadatele o hypotéku. Příjem se počítá za všechny žadatele o hypotéku dohromady a stejně tak již stávající výdaje na splácení úvěrů, půjček, leasingů a kreditních karet. Ačkoliv Česká národní banka již zrušila limity DTI a DSTI, které udávaly maximální výši úvěru a měsíčních splátek v poměru k příjmu, většina bank limity stále počítá. Orientačně si tak můžeme rychle spočítat, jestli na hypotéku dosáhneme: výše všech úvěrů by se měla rovnat maximálně devítinásobku čistého ročního příjmu a zároveň bychom na měsíční splátky všech úvěrů neměli vydat víc než přibližně polovinu svého čistého měsíčního příjmu. Každá banka počítá příjem a výdaje trochu jinak. Pro získání jistoty a přesného výpočtu je proto nejlépe obrátit se na hypotečního specialistu. Odborník poslouží i při vyřizování samotné hypotéky: pomůže najít nejnižší sazby a pomůže s „papírováním“, kterého může být i u malé chatičky nepoměrná spousta.

Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů.

Koncentrované akciové trhy nejsou z historického hlediska nijak extrémní. Přesto ovšem existují důvody, proč je vhodné diverzifikovat portfolio do jiných sektorů a trhů.

Koncentrace na americkém akciovém trhu se v posledních letech dramaticky zvýšila to jak na úrovni individuálních titulů ale i sektorů. Podle výzkumu Goldman Sachs však existují způsoby, jak mohou investoři diverzifikovat svá portfolia a zároveň si zachovat expozici vůči vedoucím společnostem na trhu. Dominance úzké skupiny akcií na trhu není bezprecedentní a je problémem pouze tehdy, pokud není podpořena fundamentálními faktory. Přesto ale úzká skupina dominantních společnosti zřídkakdy zůstává dlouhodobě nejvýkonnější.

Dominance amerických akcií

Americký akciový trh byl v posledních 50 letech trvale tím největším na světě a jeho podíl po globální finanční krizi neustále stoupal. Dopomohla tomu uvolněná monetární politika, která vytvořila vhodné prostředí na investice. Nyní americký trh zaujímá přibližně 45 % světového akciového trhu, zatímco v roce 2009 to bylo přibližně 30 %. V letech kolem dot.com bubliny americké trhy měly zhruba 50% podíl na světovém akciovém trhu, tehdy také úzká skupina vedla trhy nahoru. Ovšem toto období nelze přímo srovnávat se současností, neboť dnešní růst ocenění velkých technologických společností je podložen skutečným růstem hospodářských výsledků.

Tento rostoucí podíl na relativní velikosti světového akciového trhu odráží sílu americké ekonomiky. Dominance amerických akcií se od velké finanční krize v roce 2008 dramaticky zrychlila a předstihla nárůst tržní kapitalizace v Asii a Evropě. V poměru k HDP se podíl USA na kapitalizaci akciového trhu také neustále zvyšuje, i když částečně odráží skutečnost, že na americkém akciovém trhu je nyní mnoho neamerických společností. Výrazný růst zisků amerických společností v tomto období vysvětluje jejich relativní výkonnost.

Ceny akcií i zisky na akcii u neamerických společností ve srovnání s jejich protějšky kótovanými na burze v USA trvale klesaly. Kromě toho je americký akciový trh více vystaven rychleji rostoucím odvětvím než zbytek světa, míra reinvestic společností na americkém akciovém trhu je vyšší než na většině ostatních trhů a těší se větší likviditě, která pomáhá snižovat rizikovou prémii. Americká ekonomika je větší a silnější než ostatní a k tomuto efektu přispívá i rostoucí trend kotace amerických společností se sídlem v zahraničí.

Podle výzkumu Goldman Sachs je americký akciový trh sice v porovnání se zbytkem světa stále dražší, ale prémie, se kterou se americké tituly obchodují jsou odůvodněné vyšší mírou návratnosti. Při zohlednění vyšší úrovně ziskovosti a návratnosti vlastního kapitálu tak není oceňovací prémie USA údajně nijak extrémní. Navíc diverzifikace mimo USA není vždy jednoduchá – ostatní trhy mohou být s USA korelovány.

Přesto existuje mnoho kvalitních růstových společností v jiných regionech a měly by být brány v úvahu jako součást diverzifikovaného portfolia. Zpráva uvádí Japonsko jako potenciálně atraktivní trh mezi rozvinutými trhy, příležitosti mohou být i v Indii (zejména růstové akcie) a Číně (hodnotové akcie). Výzkum také uvádí evropské spotřebitelské akcie, tedy společnosti, jejichž výkonnost úzce souvisí se stavem ekonomiky a hospodářským cyklem, protože v regionu dochází k oživení aktivity (evropští spotřebitelé mají vysoké úspory a růst reálných mezd).

Technologický sektor může i nadále dominovat

Koncentrace akciových trhů roste i z pohledu sektorů, protože akcie technologických, mediálních a telekomunikačních společností nadále získávají rostoucí podíl na světovém akciovém trhu, zejména v USA, ale i na jiných trzích, například v Asii. Zatímco zisky technologických společností od roku 2008 prudce vzrostly, ostatní sektory v souhrnu nedosáhly prakticky žádného pokroku. Tuto dynamiku ještě zhoršila pandemie, která si vynutila sociální izolaci a zvýšila poptávku po technologiích ve srovnání s jinými částmi ekonomiky.

Růst úrokových sazeb v posledních letech sice snížil relativní růst zisků technologického sektoru, ale v posledním roce se jeho tempo růstu obnovilo. Značné zásoby hotovosti technologických firem jim poskytly další výhodu, protože tuto hotovost mohou úročit vysokou úrokovou sazbou. Úroveň koncentrace technologických firem (ačkoli vysoká) není historicky nijak extrémní. Současný technologický sektor má asi 40% podíl na celkovém akciovém trhu. Vysoká koncentrace odvětví zkratka odráží, že je daný sektor v dané době hlavním motorem hospodářského růstu. Analytici Goldman Sachs sice doporučují zvýšenou alokaci do technologických akcií ve všech regionech, vnímají ale také hodnotu v zajištění proti této technologické dominanci. apříklad diverzifikací do růstových (zpravidla menších) společností, které jsou nyní kvůli zvýšeným sazbám levnější. Ve všech regionech s výjimkou Japonska existují také příležitosti ve zdravotnictví, a to díky kombinaci atraktivního ocenění a vysokých růstových vyhlídek. Diverzifikace lze do jisté míry dosáhnout také investicí do 11 největších evropských společností (tzv. GRANOLAS), tato skupina má konzervativnější valuace, než americké protějšky ze skupiny „velké sedmičky“. Tyto evropské akcie mají navíc podobně silné rozvahy, vysoké zisky a vysoké a stabilní marže.

Pro další sektorovou diverzifikaci mohou investoři zvýšit expozici vůči skupině akcií zvaných „ex tech compounders“. Tento termín Goldman Sachs používá pro společnosti, které mají tržní kapitalizaci vyšší než 10 miliard dolarů a sdílejí určité klíčové faktory. Mezi ně patří vysoké marže, vysoká ziskovost, silné rozvahy, nízká volatilita, silné růstové vyhlídky a desetiletý konzistentní růst zisků za sebou. A konečně, kvalitní růstové akcie lze doplnit některými hodnotovými akciemi – společnostmi, které se obchodují za relativně nízké ocenění v porovnání s jejich růstovým a výnosovým potenciálem. Například se jedná o energetické a finanční společnosti v USA a spotřebitelské cyklické společnosti v Evropě.

Velká sedmička

Akciovému trhu od počátku minulého roku dominuje malá hrstka společností. Analýza zjistila, že americký akciový trh historicky po období vysoké koncentrace často rostl. Tato koncentrace nyní panuje i na evropských akciových trzích (skupina akcií GRANOLAS představuje téměř čtvrtinu hodnoty 600 největších evropských společností). Vysoká koncentrace akciových trhů nemusí být nutně příznakem valuační bubliny. Vysoká koncentrace akcií není neobvyklá a mnoho dominantních společností z poslední doby má vysoké zisky a silné rozvahy.

Přesto však dnešní dominantní společnosti nemají zdaleka jistotu, že budou mít tak vysoký podíl na tržní kapitalizaci i nadále. Historicky se s příchodem nových hráčů na trh jen málo společností udrží bez úhony, protože konkurence je buď donutí zaniknout, sloučit se, nebo je převezme. Z tohoto pohledu se trh, kterému začne dominovat několik málo akcií, stává stále zranitelnějším buď vůči konkurenci, nebo vůči antimonopolní regulaci.

Lovci nehod stále operují na českých silnicích.

Pokud dojde k dopravní nehodě, bývají na místě někdy mezi prvními i takzvaní lovci nehod. Jak nám potvrdil řidič odtahové služby, operují často na základě informací z oficiálních i neoficiálních kanálů.

Je to přeci zdarma!

Lovci nehod se obvykle dostaví k nehodě mezi prvními a má to svůj dobrý důvod. Využívají totiž prvotního šoku řidiče, který je ve stresu a jeho ochota podepsat cokoliv komukoliv, kdo mu slíbí jednoduché řešení a ideálně zdarma, je velmi vysoká. Čeští řidiči slyší právě na to, že to je zdarma, jenže ve finále to tak vůbec být nemusí.

Příslib proplacení

Pokud jste v pozici poškozeného, bude hlavním argumentem lovce nehod, že vše proplatí pojišťovna viníka. To může být pravda ovšem jenom částečně, protože ceny, které si lovci nehod účtují, jsou dost nadsazené. Pojišťovna pak proplatí jenom cenu obvyklou, zbytek bude chtít po vás. A není to jenom například odtah, ale i zapůjčení náhradního vozidla.

Lákavá může být i nabídka, že po odtahu vám poškozené auto podnikavý lovec opraví. I to však je past, zpravidla použije ty nejlevnější možné díly a nadsadí cenu práce. Vy dostanete opravené auto, ale pojišťovna vám proplatí třeba jen třetinu ceny opravy. Udělat s tím nic nelze, musíte rozdíl uhradit ze své kapsy, protože díly už jsou na autě.

Ještě horší situace nastává v případě, že viník není na první pohled jasný, ale lovec vás přesvědčí o tom, že to byl ten druhý řidič. Bude argumentovat tím, že policie to bude vyšetřovat, ale on takových bouraček viděl už stovky… Podepíšete, auto je odtaženo, opraveno, dostanete náhradní vůz po dobu opravy a lovec nehod po vás bude chtít za vše peníze, protože policie bohužel vyšetřila, že nehoda byla vaše vina.

Mají informace z první ruky

Jak nám pod příslibem anonymity potvrdil jeden z řidičů klasické odtahové služby, která má smlouvy s pojišťovnami, funguje tento pochybný byznys pořád. Lovci čerpají informace o nehodách z veřejných zdrojů. Existuje spousta webů, kde se nehody objevují téměř okamžitě a jsou to často weby státních organizací.

Dalším způsobem, jak se o nehodě dozvědí, je telefonát nebo SMSka od hasiče nebo policisty. Ti totiž vědí o všem jako první a pokud tam lovec nehod má někoho spřízněného, je schopný být na místě nehody dokonce ještě před příjezdem složek IZS.

Jak se bránit lovcům nehod?

Obrana proti těmto lidem je velmi jednoduchá. Pakliže jste účastníkem nehody, nepodepisujte nikomu nic, co jste si sami neobjednali. Odtah si sjednejte přes svoji pojišťovnu, která pošle svoji smluvní odtahovou službu a nevěřte odtahové službě, která na místo přijela v řádu minut od bouračky, že se o vše postará.

Proč si nepůjčovat auto bez pojištění spoluúčasti?

Půjčení auta během dovolené se stalo běžnou součástí cestování. Autopůjčovny fungují rychle, aplikace Vás pustí za volant během pár minut, a ceny za pronájem nebývají závratné. Jenže co bývá levné na začátku, může nakonec vyjít hodně draho. Pokud totiž nemáte sjednané pojištění spoluúčasti na škodě pronajatého vozidla, hrozí Vám v případě nehody nebo i drobného poškození vozu nepříjemně vysoké výdaje.

Spoluúčast může být skrytá past

Možná si říkáte, že základní pojištění je v ceně půjčení. A máte pravdu. Většina půjčoven nabízí balíček s havarijním pojištěním nebo povinným ručením. Tyto produkty však často obsahují spoluúčast ve výši stovek až tisíců eur. Pokud se s půjčeným autem něco stane, část nákladů půjde za vámi, a to i v případě, že nehoda nebyla vaší vinou.

Poškrábaný nárazník, prasklé čelní sklo nebo poškozené disky kol. V běžném provozu nic výjimečného. Pokud si ale půjčíte auto v zahraničí, mohou vás i takové drobnosti přijít draho. Není výjimkou, že vám po návratu domů dorazí faktura na 500, 1000 nebo i více eur. A to i za škodu, kterou by v Česku běžná pojistka pokryla bez větších problémů.

Nehody se dějí, i na dovolené

Statistiky přitom mluví jasně. Podle dat Policie ČR došlo v roce 2024 na tuzemských silnicích k více než 92 000 dopravním nehodám*1. A i když většina z nich neskončila tragicky, škody na vozidlech se v součtu vyšplhaly na bezmála osm miliard korun. Část z těchto incidentů se týkala právě zapůjčených vozidel.

Ani za hranicemi si řidiči nemohou být jistí. Evropská komise uvádí, že v celé EU zemřelo na silnicích v roce 2024 přibližně 19 800 lidí, ale daleko častěji jde o „běžné“ nehody s materiální škodou*2. A právě ty nejčastěji řeší pojišťovny a autopůjčovny.

Co běžné pojištění (ne)kryje

Mnozí řidiči se domnívají, že základní pojištění od autopůjčovny je dostatečné. Ve skutečnosti ale často nepokrývá škody na podvozku, pneumatikách, sklech, ani ztrátu klíčů. V případě vandalismu, krádeže nebo živelných událostí se pak klient může ocitnout bez náhrady. K tomu se často přidává další komplikace. Smlouvy bývají v cizím jazyce, jsou právně složité a člověk pod tlakem snadno přehlédne důležité výjimky.

Řešení: pojištění spoluúčasti půjčeného auta

Na trhu však existuje možnost, jak riziko výrazně snížit. Řešením je pojištění spoluúčasti půjčeného auta. Jedním z produktů, které se na tuto situaci přímo specializuje, je DEFEND Car Hire XS. Funguje jako doplněk k pojištění od autopůjčovny a zároveň pokrývá situace, které by jinak zůstaly plně na vašich bedrech. Kolik takové pojištění stojí? To si můžete jednoduše spočítat v online kalkulačce.

Co konkrétně pojištění DEFEND Car Hire XS nabízí?

  • Kryje celou spoluúčast v případě nehody nebo škody.
  • Zahrnuje i škody na pneumatikách, podvozku, interiéru nebo sklech.
  • Vztahuje se i na situace jako krádež, vandalismus nebo přírodní škody.
  • Platí v celé EU i ve světe – hodí se tedy pro domácí i zahraniční výlety nebo služební cesty.
  • A co je důležité: vztahuje se i na SUV, obytné a větší vozy s max. devíti místy k sezení.
  • Je určeno pro řidiče od 21 let věku.

Pojištění je možné sjednat kompletně online, v češtině, a zabere to jen pár minut. Pro klienty, kteří často cestují nebo chtějí mít klid i při krátkodobém půjčení auta v ČR, jde o praktický nástroj, jak eliminovat zbytečný stres.

Případ z praxe

Příklad z Itálie: klient si půjčil SUV na deset dní. Při parkování ve stísněném prostoru poškodil jedno z kol. Oprava byla vyčíslena na 650 eur. Běžné pojištění od autopůjčovny pokrylo pouze část škody a zbytek připadl na klienta jako spoluúčast. Bez připojištění by tuto částku musel uhradit ze svého. Díky pojištění spoluúčasti půjčeného auta DEFEND ale získal peníze zpět a dovolená ho nestála víc, než s čím původně počítal.

Hodí se i pro cesty po Česku

Pojištění spoluúčasti se vyplatí nejen při cestách do zahraničí. Mnoho lidí si půjčuje auto i doma, například jako náhradní vůz při nehodě, na služební cestu nebo pro víkendový výlet. I v těchto případech platí, že i malá nehoda může přijít dráž než samotný pronájem. S pojištěním spoluúčasti však podobné situace neohrozí váš rozpočet ani klid za volantem.

Jistota, která dává smysl

Pojištění spoluúčasti zatím v Česku není příliš rozšířené, přesto jde ve světě o běžnou součást cestování. Není se čemu divit. S rostoucím počtem půjčených vozidel a stále vyššími náklady na opravy dává tento produkt čím dál větší smysl i pro běžného českého řidiče. Pokud letos plánujete půjčit si auto, ať už v zahraničí nebo doma, určitě zvažte, zda se vám nevyplatí připojistit i samotnou spoluúčast.

Může u nás cizinec získat hypotéku?

Hypotéky v České republice jsou dostupné jak pro české občany, tak pro zahraniční klientelu. Platí zde ale jednoduché pravidlo: čím silnější je klientovo spojení s Českou republikou, tím více bank bude mít zájem takovou hypotéku poskytnout.

Banky nejraději financují klienty s trvalým pobytem v ČR. Bez šance nejsou ale ani klienti s dlouhodobým pobytem, přechodným pobytem, dlouhodobým vízem nebo i občané EU bez oficiálních pobytových karet. Pobytová kartička s českým rodným číslem je ale často výhodou. Hodit se může i český manžel, manželka, partner nebo partnerka.

Další důležitou otázkou je klientovo občanství a země původu. Některé země jsou totiž z pohledu hypotečního financování považovány za rizikovější než jiné. Tedy pokud je klient z rizikovější země (např. Rusko, Ukrajina, Spojené arabské emiráty, Srbsko, Írán, Pákistán, …), spojení s Českou republikou musí být silnější, aby bylo možné výhodné financování získat.

Pro získání hypotéky je vždy nutné doložit dostatečný a stabilní příjem. To je vyžadováno zákonem, takže všechny banky budou muset ověřit finanční situaci klienta. Pokud již existují nějaké stávající úvěry nebo leasingy, čistý příjem musí být odpovídajícím způsobem vyšší. Příjem by měl být ideálně z České republiky, ale některé banky akceptují i některé typy příjmu ze zahraničí. Příjem by měl být prokazatelný a existovat již určitou dobu. Pokud klient získal právě novou práci – žádná banka nebude chtít financovat investiční záměr před skončením zkušební doby. Například některé banky (ale ne všechny) mají požadavek pracovat v ČR alespoň 2 roky.

Která banka poskytuje cizincům nejlepší úrokovou sazbu?

Úrokové sazby se mění každý týden a mezi různými produkty jsou velké rozdíly. Například hypotéky s pojištěním úvěru jsou často o něco levnější, ale náklady na pojištění úvěru hypotéku nakonec prodraží. Na trhu je více než 16 bank. Je proto chytré využít služeb hypotečního makléře, který za rychle vyhodnotí aktuální hypoteční podmínky a vyjedná za vás individuální slevy z úrokové sazby.

Úrokové sazby lze fixovat na předem domluvené časové období (obvykle na 1, 3, 5, 7, 8, 10 nebo i 15 let) nebo je možné zvolit variabilní úrokovou sazbu. Nejoblíbenější jsou dnes hypotéky s fixací na 5, 7 nebo 8 let. Hypotéky s variabilní sazbou jsou velmi vzácné.

Úroková sazby a podmínky hypotéky také záleží na tom, jakou část záměru budu spolufinancovat z vlastních zdrojů. Maximální hypotéky jsou obecně do 90 % LTV. Tyto hypotéky jsou většinou o něco dražší než 80% hypotéky. Hypotéky pro investory kupující byt na pronájem jsou oficiálně maximálně do 60 % zástavní hodnoty. Banky mají také omezení pro LTV podle typu klientova pobytu a země původu. Pokud cizinec žije a pracuje v ČR – na hypotéku pro vlastní bydlení mu bude obvykle stačit jen 10 nebo 20 %.

Je čas vytáhnout peníze z Repofondu?

Conseq Investment Management se rozhodl přinést na trh Repofond, peněžní trh s výnosem vázaným na úrokovou sazbu České národní banky (ČNB). Využití našel jak v rodinách, firmách, vesnicích, tak i u investorů, kteří hledali výhodnější podmínky pro uložení kapitálu, než na spořícím účtu. Je ale dnům repofondu již konec?

Statistická odchylka v ekonomickém prostředí

Nízké úrokové sazby a inflace dosahující dvouciferných hodnot vedly k zákroku České národní banky, která zareagovala na tyto výzvy prudkým zvyšováním úrokových sazeb, což otevřelo konzervativní investiční příležitosti jak na spořicích účtech, které dosahovaly zhodnocení kolem 5 % p. a., a zároveň u repofondu, který aktuálně nabízí 6,25 % p. a.

Budoucnost a očekávání

Jedna ze specifik repofondu je ta, že živě reaguje na změnu úrokových sazeb, které se však aktuálně začínají snižovat. Může to být impulzem k přeinvestování prostředků do jiných investičních instrumentů, na které naopak snižování úrokových sazeb bude působit kladně. Úpadek zhodnocení platí samozřejmě i pro spořicí účty, které pomalu přestanou být atraktivní.

Kam kapitál směřovat

Záleží, jestli je úložka na repofondu peněžní rezerva či kapitál, se kterým se aktivně pracuje. V prvním případě není potřeba nic měnit, protože zhodnocení zde bude vždy vyšší, než na spořicím účtu.

Ve druhém případě je možné poohlédnout se například po fondech státních dluhopisů, které sice již nejspíš nezažijí takový kapitálový výnos, jaký byl v posledním roce, ale fondy mají stále nakoupeny dluhopisy se zajímavým kuponem. Investiční horizont 2-3 let tedy bude ve jménu státních bondů a případně nemovitostních fondů, které by po rozvolnění měnové politiky mohly taktéž podávat standardní výkony.

Repofond pomalu přestává být zajímavým investičním nástrojem a na změny je vhodné reagovat dříve, než ostatní. Může se stát, že kapitál na repofondu investorovi zamrzne po příliš dlouhou dobu, a poté již nebude prostor svézt se na investičních příležitostech, které aktuální ekonomické prostředí nabízí. Veškerá rozhodnutí je samozřejmě nutné řešit individuálně a nejlépe se zkušeným poradcem, který poukáže na možné příležitosti, ale i rizika a chování instrumentů, které k investicím bezesporu patří.

Platby za nepojištěná vozidla se v roce 2026 zvýší.

Řidiči nepojištěných aut můžou od příštího roku zaplatit až o několik tisíc korun víc. Důvodem zvýšení příspěvku do garančního fondu ČKP je nárůst pojistného i škodního plnění. Ke každému vozidlu, které je takzvaně v provozu, musí mít jeho provozovatel sjednané povinné ručení. To, zda s autem či motorkou skutečně jezdíte, nebo je vozidlo dlouhodobě zaparkované v garáži, nehraje roli. “Rozhodující je evidenční stav vozidla, zapsaný v registru silničních vozidel,” upozorňuje Česká kancelář pojistitelů (ČKP). Po řidičích, kteří tuto zákonnou povinnost nedodrží – ať už naschvál, nebo nevědomky – může Česká kancelář pojistitelů požadovat úhradu příspěvku do garančního fondu. 

Z tohoto fondu pak ČKP hradí škody, které na silnicích způsobí právě řidiči nepojištěných aut, případně újmy na zdraví způsobené nezjištěným pachatelem nezjištěným vozidlem. Loni přitom objem škod způsobených nepojištěnými a nezjištěnými řidiči činil 391 mil. Kč. Pro srovnání: v roce 2020 šlo o částku 324 mil. Kč.

Příspěvek do garančního fondu ČKP pak od roku 2024 platí výhradně provozovatel nepojištěného vozidla.

V roce 2024 doznala pravidla týkající se povinného ručení několika změn.

Výše příspěvku se odvíjí například od kubatury daného vozidla, u nákladních aut rozhoduje hmotnost. Konkrétní částky takzvané denní sazby příspěvku vyhlašuje Ministerstvo financí. To nyní připravilo novelu vyhlášky, která s účinností od 1. ledna 2026 zvedne denní sazby příspěvku v průměru o 30 %.

Pojistné i škody rostou rychleji

Aktuální sazby totiž podle ministerstva neodpovídají vývoji na trhu – částky u jednotlivých kategorií vozidel nereflektují náklady na pojistná plnění, která v posledních letech výrazně rostou.

“Průměrné pojistné se od roku 2017 zvýšilo o 25 % a průměrná škoda hrazená z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se zvýšila o 55 %,” stojí v důvodové zprávě k novele. Za takzvanou škodní inflací může podle České kanceláře pojistitelů především navyšující se cena práce a náhradních dílů v autoservisech. Roli ale hraje také postupná modernizace vozového parku a tím i vyšší technologická a finanční náročnost prováděných oprav.

Podle ministerstva pak v praxi příspěvek ztrácí svoji “odrazující funkci” – nepoctivé řidiče může přijít laciněji úhrada této sankce než placení řádného pojištění.

Navýšení denních sazeb příspěvku v roce 2026

Konkrétní výše denní sazby příspěvku se obecně liší v závislosti na kategorii vozidla a objemu motoru, jeho hmotnosti, případně výkonu, pokud jde o elektroauta.

Průměrně dojde k navýšení o 30 %, někteří řidiči si ale připlatí o dost víc než ostatní. Podle ministerstva se totiž v praxi významně liší výše pojistného, které u jednotlivých kategorií odráží míru rizika založenou na vyhodnocení škodného průběhu. Nově mají denní sazby odpovídat 1,5násobku maximálních sazeb pojistného.

Denní sazby příspěvku za dobu bez povinného ručení – běžná vozidla

Denní sazby příspěvku – elektrická / hybridní vozidla podle výkonu

Uvedené denní sazby se následně vynásobí počtem dní, kdy vozidlo nebylo pojištěné. K výsledné částce si ČKP připočte ještě 300 Kč na úhradu nákladů spojených s uplatněním nároku na příspěvek.

Za motorku s objemem motoru od 50 do 1000 cm3, která by byla bez pojištění 100 dní, její provozovatel tedy nově zaplatí 1600 Kč, namísto původních 1100 Kč.

Za automobil s objemem motoru do 1000 cm3, který bude bez pojištění 100 dní, si ČKP od ledna 2026 naúčtuje příspěvek vyšší dokonce o několik tisíc. Zatímco v roce 2025 se počítá s denní sazbou 30 Kč, nově půjde o částku 81 Kč za den. V přepočtu na 100 dní by tak rozdíl činil 5100 Kč.

Jak se vyhnout sankcím?

Vozidlo bez povinného ručení samozřejmě nemusí mít jen řidič, který nedodržuje zákony. Problém může nastat třeba v situaci, kdy auto zdědíte, necháte ho zaparkované v garáži a neuvědomíte si, že mu doběhla pojistka.

Platbě příspěvku ale i povinného ručení jako takového se ovšem můžete vyhnout. Stačí, pokud vozidlo vyřadíte z provozu také papírově.

S dočasným vyřazením vozidla z evidence vám pomůže jakýkoli obecní úřad s rozšířenou působností. Úřad o to nicméně musíte formálně požádat – buď osobně, nebo skrze elektronické podání.

Online lze žádost podat skrze Portál dopravy, následně ale budete muset na daný úřad fyzicky donést SPZky a osvědčení o registraci vozidla. Zde obojí takzvaně odevzdáte do depozita. Pokud budete vozidlo vyřazovat přes Portál dopravy, naúčtují si úředníci poplatek 160 Kč. Při osobním podání žádosti půjde o částku 200 Kč.

Kdo nechce na úřad chodit vůbec, může žádost odeslat skrze datovou schránku. Úředníci vám poté zašlou zpět výzvu k odevzdání registračních značek a úhradě správního poplatku 200 Kč. Registrační značky a doklady k vozidlu následně můžete zaslat poštou a správní poplatek uhradit převodem. Tato varianta je ale administrativně o něco náročnější, proto počítejte s delší lhůtou na vyřízení.

Značky můžete v depozitu nechat až 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, poté je třeba na dopravním odboru daného úřadu nahlásit adresu, kde vám dané vozidlo stojí a účel jeho využití. Pokud ve lhůtě 3 let po vyřazení neoznámíte úřadu, že si i po uplynutí této doby chcete registrační značku a technický průkaz ponechat, dojde po 3 letech k jejich skartaci.

Časté otázky podle ČKP

Vozidlo mi bylo odcizeno, musím platit příspěvek do garančního fondu ?

V případě odcizení vozidla není povinnost mít sjednáno pojištění po dobu, po kterou neměl jeho vlastník možnost s vozidlem nakládat.

Nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, má se za to, že vozidlo bylo odcizeno, jakmile policejní orgán přijal oznámení o odcizení vozidla.

Co mám dělat, když se domnívám, že jsem dostal výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu neoprávněně?

V případě, že se domníváte, že Vám byla doručena výzva neoprávněně, měli byste se neprodleně obrátit na ČKP prostřednictvím webové aplikace nebo telefonního čísla 221 772 773 a doložit skutečnosti, které vylučují vznik nároku na příspěvek. Výčet těchto skutečností a informace, jak dále postupovat, naleznete také na druhé straně výzvy k úhradě příspěvku.

Co mám dělat, když můj automobil už neexistuje a zápis v registru vozidel stále trvá?

V tomto případě je zapotřebí neprodleně začít řešit vyřazení/ zánik vozidla s registrem vozidel, kde Vám poskytnou bližší informace o správném postupu.

Pokud takové vozidlo není pojištěné a vznikla tedy povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu, kontaktujte nás prostřednictvím webové aplikace nebo na telefonním čísle 221 772 773.

Auto jsem prodal, přesto jsem obdržel výzvu k úhradě příspěvku. Co mám dělat?

Pokud obdržíte výzvu k zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP, i když již nejste vlastníkem/ provozovatelem vozidla, znamená to, že nedošlo k zápisu této změny do registru silničních vozidel. V takovém případě je potřeba doložit nám prodej vozidla např. kupní smlouvou. V každém případě doporučujeme se neprodleně obrátit na registr silničních vozidel a zajistit přepis vozidla.

Vztahuje se povinnost pojištění i na veterány a neregistrovaná vozidla?

Veteráni vybavení sportovně historickými (tzv. veteránskými) registračními značkami sice musí mít sjednané povinné ručení, pokud se s nimi bude vyjíždět na silnice, ale sazba se u těchto vozidel pohybuje na úrovni 1/12 ceny běžného povinného ručení. Pro stará vozidla, jejichž majitelé si neobstarali veteránské značky, avšak počítá se u nich se sezónním provozem (např. od dubna do října), nabízejí pojišťovny tzv. sezónní pojištění. Motorista je sice pojištěn celoročně, nicméně v ceně pojištění je zohledněno, že vozidlem nebude jezdit celý rok. Pokud způsobí škodu mimo sjednanou sezónu provozování vozidla, pojišťovna uhradí škodu poškozenému, ale po svém klientovi může uplatnit právo regresu.

Povinnost pojištění se vztahuje též k vozidlům neregistrovaným (např. e-koloběžky nebo traktůrky) po dobu, po kterou jsou schopné provozu, nejsou-li splněny zákonem stanovené podmínky pro jejich vynětí z pojištění (např. nejsou-li provozovány pouze ve veřejnosti nepřístupných prostorech).

Zjistí-li ČKP porušení povinnosti pojištění, je i v těchto případech oprávněna uplatnit právo na příspěvek do garančního fondu.

Jaké chyby Vás při sjednání povinného ručení mohou vyjít draho?

Na co byste si měli dát v souvislosti s povinným ručením dát pozor, aby Vás Vaše chyba nestála zbytečně peníze? Povinné ručení je „nedílnou výbavou“ každého aktivního motoristy. Vyplatí se však v souvislosti s ním myslet na několik věcí, které by Vás při zanedbání mohly přijít draho.

Vybírejte přes srovnávače

Často se v praxi stává, že pojišťovna svým klientům na další období nabízí cenu povinného ručení, která není tak atraktivní, jak by mohla být. I když si nakonec vyberete stejný produkt u stejné pojišťovny, dosáhnete většinou na nižší cenu, pokud si produkt sjednáte přes nějaký ze srovnávačů. Je to paradox, protože kdyby pojišťovny nabízely klientům nižší cenu už v rámci nabídky na další období, nehnali by je do náruče srovnavačů, kterým platí provizi a zároveň pak přes ně stejně poskytnou daný produkt za nižší cenu. Osobně mám pravidelnou zkušenost s tím, že si stále sjednávám týž produkt, ale abych dosáhla na nižší cenu, musím nejprve vypovědět původní smlouvu a sjednat si ten samý produkt na další období právě přes srovnavač.

Cena není všechno

Je tedy žádoucí hledat nejnižší cenu v rámci produktu, který jste sis vybrali. Zároveň by ale cena neměla být bez dalšího tím jediným měřítkem. Vždy byste měli vzít v úvahu to, kolik toho najezdíte a kde. Pokud máte nízký nájezd a jezdíte se svým starším autem jen „kolem komína“, můžete se asi s klidem opravdu zaměřit na ty nejlevnější pojistky, které nemají vyšperkované asistenční služby a vysoké limity.

V případě, že ale jezdíte i daleko od domova nebo rovnou do zahraničí, nemusela by se vám ta nejlevnější pojistka vyplatit. “V praxi to pak může znamenat, že při nehodě budete muset část škody doplácet z vlastní kapsy. V opravdu krajních případech mohou škody dosahovat astronomických částek – například při srážce na železnici, nebo pokud zaviníte nehodu s tahačem převážejícím nové a luxusní vozy. Často se také zapomíná na samotný obsah asistenčních služeb – některé pojišťovny mají v základní asistenci jen odtah při nehodě, ale už ne při technické poruše. Před sjednáním se proto vždy vyplatí prostudovat rozsah asistence a zvolit variantu, která vás opravdu ochrání i v méně očekávaných situacích,” vysvětlila Andrea Brádlerová z online pojišťovací služby Rixo.cz.

Základní limit, inflace a vyšší náhrady

Loni v dubnu došlo k navýšení minimálního limitu pojistného plnění u povinného ručení pro riziko újmy na zdraví či smrti (na jednu osobu) či na majetku (na celou škodu). Do té doby byl limit nastaven na 35 mil. Kč, od dubna 2024 platí minimální limit 50 mil. Kč. Růst základního limitu souvisí s tím, jak rostou ceny vozů a majetku obecně, ale i náhrady za nemajetkové újmy.

Odborníci doporučují volit vyšší krytí, protože poměr ceny a rozsahu ochrany jasně hovoří ve prospěch vyšších limitů. U osobních automobilů se doporučuje alespoň 70 mil. Kč, zatímco u motocyklů a přívěsných vozíků bývá postačující základní limit 50 mil. Kč,” uvedla Brádlerová.

Máte-li novější auto, ale jezdíte bez havarijního pojištění, měli byste zvážit i to, jestli si k základní pojistce nesjednat ještě dodatečné krytí dalších rizik. Typicky může jít o pojištění čelního skla, jehož výměna může i kvůli případným senzorům nebo vyhřívání vyjít i na desítky tisíc korun.

Podle Brádlerové jsou časté i nehody se zvěří, které tu podle ní každoročně postihnou 15–20 tis. řidičů, nebo škody kvůli krupobití či jiné živelní události. Ze statistik Rixo.cz vyplývá, že mezi nejčastěji sjednávaná doplňková připojištění patří úrazové pojištění pro řidiče (více než 65 % klientů), pojištění skel (cca 40 % klientů) a pojištění střetu se zvěří (přes 35 % klientů).

Přecházíte jinam? Nezapomeňte zrušit původní smlouvu

Nezapomeňte na to, že když přejdete na příští období ke konkurenci nebo i jen absolvujete kolečko sjednání smlouvy na stejný produkt, ale přes srovnavač, vždy je nutné vypovědět původní smlouvu. Sjednáním nové smlouvy na povinné ručení se ta původní totiž automaticky nezruší.

Starou smlouvu je navíc nutné vypovědět nejpozději 6 týdnů před výročím pojištění. Rozhodující je přitom den, kdy pojišťovna obdrží výpověď.

Platbu pošlete včas

Od loňského října platí, že vznik pojištění (přesněji začátek jeho platnosti) je přímo navázaný na platbu. Bez včasného zaplacení tedy pojistka vůbec nevznikne, takže je nutné ji uhradit ještě před začátkem platnosti.

Pokud si toto nepohlídáte, můžete ve sladkém nevědomí řídit auto, které je bez povinného ručení. Za provoz auta, které není pojištěno a není vyřazeno z provozu vám ale Česká kancelář pojistitelů (ČKP) začne účtovat příspěvky do garančního fondu, od policie můžete při kontrole dostat vysokou pokutu a v případě, že byste způsobili nehodu, půjdou všechny škody za vámi. Výši denních příspěvků za provoz nepojištěného vozu najdete na webu ČKP.

Povinné ručení by měl mít každý provozovatel motorového vozidla, které je provozováno na veřejných komunikacích. Tzv. pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jak se povinné ručení oficiálně nazývá, musíte mít sjednané, i když vozidlo dočasně nepoužíváte.

Pokud byste se chtěli povinnosti platit povinné ručení zbavit, musíte ho tzv. vyřadit z provozu a jeho registrační značky odevzdat do tzv. depozitu.

Aktualizujte smlouvu

Pojišťovny poskytující povinné ručení horlivě segmentují. To znamená, že jinou cenu na pojistku může dostat mladý řidič ve velkoměstě a jinou matka od rodiny žijící na vesnici. Pokud necháte svou smlouvu neaktualizovanou, můžete na to buď doplatit vyšší cenou nebo pojistkou, která není nastavena na vaše aktuální potřeby.

Výslednou cenu povinného ručení podle Brádlerové výrazně ovlivňuje věk řidiče, jeho bezeškodní historie i místo trvalého bydliště “Není proto výjimkou, že za totožný automobil zaplatí jeden motorista přibližně 4000 Kč ročně, zatímco jiného může povinné ručení vyjít i na dvojnásobek. Za nejdražší lokality lze jednoznačně označit Prahu a další velká města, kde se kvůli hustotě provozu a vysokému počtu vozidel zvyšuje riziko nehod,” uvedla s tím, že řidiči s bydlištěm ve městě zaplatí více než motoristé na venkově, rozdíly v ceně se ale najdou i mezi kraji a okresy. Nejvýznamnějším faktorem je ale podle ní velikost obce, v níž má řidič trvalé bydliště.