Autor: FW

Na neopatrné lyžaře číhají v zahraničí lovci nehod.

Posted on by FW

Na hory plánuje během letošní sezóny vyrazit zhruba čtvrtina Čechů. Značná část dává před tuzemskými sjezdovkami přednost těm zahraničním. Na některých je nově mohou překvapit „lovci nehod“. Na co si dát pozor?

Kdo jsou to vlastně ti obávaní „lovci nehod“?

Takzvaní lovci nehod (v angličtině car nebo crash hunters) jsou samozvaní zachránci, kteří se snaží přispěchat jako první na místo dopravní nehody a vnutit zmateným účastníkům své služby. Typicky jde o odtah havarovaného vozidla, zapůjčení náhradního auta, vyřízení pojistné události nebo opravu auta.

Problémem nejsou nabízené služby jako takové, ale spíš cílené protahování doby opravy s cílem maximalizovat příjem za zapůjčené náhradní vozidlo, případně nabídky předraženého náhradního auta, nekvalitní opravy nebo účtování oprav, které ve skutečnosti vůbec nebyly provedeny.

Odměnou jsou tučné provize, které lovci nehod inkasují od odtahových společností a autoservisů, kterým zprostředkovali zakázku skrze „uloveného“ nešťastníka. Tyto provize ve výsledku zbytečně prodražují opravu vozidla a lovci nehod tak parazitují na systému povinného ručení, což v konečném důsledku vede k jeho zdražování.

Lovci nehod už dávno neloví jenom na silnicích

Nově se s lovci nehod nemusíte setkat jenom na silnicích. Zmínění obráží také velké zahraniční sjezdovky v Itálii a Rakousku, kde zneužívají stresové situace, jazykové bariéry i nezkušenosti postižených, kterým ochotně nabídnou rychlé ošetření v blízkém soukromém zdravotnickém zařízení.

Dotyčného lovci nehod přesvědčí, aby podstoupil ošetření, nebo dokonce operaci, která však nemusí být v jeho stavu nezbytně nutná. Za poskytnutou péči pochopitelně vyžadují po pacientovi okamžitou úhradu. Na poškozeného pak čeká po návratu zpět do Česka šok. Pojišťovna mu totiž v některých případech nemusí uhrazené částky refundovat.

Využijte cestovní pojištění na lyže, které jste si sjednali

Jak minimalizovat riziko výše uvedeného? Pokud na hory vyrážíte, nezapomeňte si sjednat odpovídající cestovní pojištění na lyžování, které vás podrží nejen v případě nemoci, ale také úrazu. K základní pojistce se vyplatí připojistit i odpovědnost (například v Itálii vás na sjezdovky bez platného pojištění odpovědnosti nepustí) a ztrátu, či poškození zavazadel.

Pokud během pobytu opravdu dojde k nemoci nebo zranění, neprodleně kontaktujte asistenční službu pojišťovny, u níž máte cestovní pojištění na lyže sjednané. Její operátor vám poradí s dalším postupem, případně vás nasměruje do konkrétního zdravotnického zařízení, kde vás ošetří bez přímé úhrady, případně vám bude úhrada refundována v plné výši po návratu do Česka. Služeb takzvaných „lovců nehod“ nevyužívejte! Mohlo by vás to vyjít zbytečně draho.

Nezapomeňte si uschovat veškeré lékařské zprávy a doklady potvrzující přímou úhradu. Pokud na svazích využijete pomoci horské služby, nechte se následně prohlédnout ve zdravotnickém zařízení. Jedině tak vám pojišťovna fakturu od horských záchranářů proplatí.

Jak danit Bitcoin, když ho chcete přijímat ve svém podniku?

Posted on by FW

Jak byste měli zdanit bitcoin, když ho chcete přijímat ve svém obchodě a potom ho držet nebo naopak prodat na burze? A jak si s ním pak poradit v daňovém přiznání?

Bitcoin už se coby kryptoměna etabloval ve společnosti natolik, že ho začali přijímat i někteří větší obchodníci. Můžete s ním (kromě obligátní pražské Paralelní Polis) zaplatit dokonce na Alze, u výrobce nanovláken nanoSpace nebo třeba v grafickém studiu Najbrt. Platby v bitcoinech (BTC) ale přijímá především řada menších podniků. Nejvíc se samozřejmě koncentrují kolem Prahy, ale, jak můžete vidět na průběžně aktualizované mapě Coinmap.org, zdaleka už to není jen tam.

Začít ve svém podniku přijímat bitcoin není náročné. Potřebujete k tomu chytrý telefon nebo tablet a na něm softwarovou peněženku, kam budete kryptoměnu přijímat (ve svém vlastním zájmu byste měli mít i hardwarovou peněženku, kam si jednou za čas BTC převedete).

Pak už stačí mít jen v okolí dost kryptonadšenců, kteří nenazírají na bitcoin pouze jako na investici, ale drží se původní myšlenky (tedy alternativní oběživo) a jsou ochotni pustit pár satoshi (nejnižší jednotka BTC) třeba za vypité kafe.

O tom, jak přijímat platby v BTC, už psal náš kolega na sesterském serveru Podnikatel.cz v článku Umožněte svým zákazníkům platit bitcoinem. Je to snadnější, než si myslíte. Nebudeme tu proto tyto informace opakovat a vysvětlíme si naopak, jak se v takovém případě řeší daň z příjmů.

Bitcoin a daně

Česká daňová legislativa ještě neobsahuje pro kryptoměny speciální úpravu, takže je nutné vycházet z obecných předpisů. Podle finanční správy jsou kryptoměny z pohledu práva zastupitelnou movitou nehmotnou věcí a z pohledu daní je nelze onálepkovat jako elektronické peníze nebo investiční nástroj. V účetnictví se vykazují jako zásoba „svého druhu“.

Pokud se na kryptoměny podíváme přímo optikou malého obchodníka (například majitele kavárny), který chce přijímat i platby bitcoinem, musíme rozlišit dvě situace.

Příjem bitcoinu v kavárně

Majitel kavárny v první fázi přijímá platbu bitcoinem. Transakce se v tomto případě považují za směnu nepeněžních plnění mezi kupujícím a prodávajícím. Kavárníkovi vzniká zdanitelný příjem, který je třeba ocenit, protože bude vstupovat do základu daně.

Výše příjmu se určí podle aktuálního kurzu bitcoinu v den prodeje kávy. Podle stanoviska ministerstva financí jsou bitcoiny nabyté/držené podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví vykazované jako zásoba ‚svého druhu‘ a jsou oceněny v českých korunách pořizovací cenou (zde podle kurzu ke dni jejich nabytí z titulu úhrady za prodej kávy).

Jak upozornil také asistent daňového poradce ze společnosti SMPL, která řeší v rámci daňového poradenství i kryptoměny, situace se liší u podnikatele vedoucího účetnictví a daňovou evidenci. Poté, co se příjem ocení aktuální tržní cenou inkasované kryptoměny, se podle něj v případě daňové evidence inkasovaná kryptoměna považuje za nákup zásoby, která se stává výdajem. Např. prodej kafe za 50 Kč v BTC by se vykázalo jako příjem 50 Kč a výdaj 50 Kč. V daňové evidenci tedy ke zdanění dojde až v okamžiku prodeje kryptoměny. Při vedení účetnictví se daňová pravidla odvíjí od zákona o účetnictví, tzn. že prodej kafe způsobí příjem, nikoliv však výdaj.

Následně záleží na tom, co s bitcoinem majitel kavárny zamýšlí dál. Může ho buď držet jako investici, nebo ho postupně nebo najednou prodá. (Případy, kdy by ho dál používal pro úhradu za nákup zboží do kavárny, neuvažujeme, adopce bitcoinu u nás ještě není zas tak velká, nicméně i v tomto případě je třeba na bitcoin nahlížet jako na zásoby, jako na movitou věc).

Bitcoin jako investice

V případě, že kavárník přijímá bitcoin a shromažďuje ho jako investici, po dobu držby mu v této souvislosti žádný příjem neplyne, protože nabytá kryptoměna se během držení v účetnictví dle pohybů jejího kurzu nijak nepřeceňuje. V období, kdy podnikatel bitcoiny přijal jako úhradu za prodej kávy, bude hodnota přijatých bitcoinů vykázána jako příjem z prodeje zboží či služby. V daňovém přiznání podnikatele, který vede podvojné účetnictví, se zobrazí ve výsledku hospodaření, ze kterého se vychází při stanovení základu daně (řádek 10 formuláře DP), vysvětlil postup s tím, že u neúčtujícího podnikatele – fyzické osoby bude tento příjem součástí příjmů a dílčího základu daně ze samostatné činnosti, tedy z podnikání v kavárenství.

Pokud podnikatel hodlá kryptoměny pouze držet, nevzniká žádná daňová událost. Daňovou událostí je prvotní inkasování kryptoměny za poskytnuté služby.

Prodej nashromážděných bitcoinů

Pokud se kavárník rozhodne část nebo celou nashromážděnou kryptoměnu později prodat a získat za ni tzv. fiat měnu, nebude se jednat o směnárenskou činnost ani o prodej kapitálového majetku. Jak jsme již uvedli, z pohledu daní jde o prodej nehmotné movité věci.

Při prodeji bitcoinu zaúčtuje podnikatel vedoucí podvojné účetnictví příjem z prodeje bitcoinu ve prospěch výnosů (jde o prodej zásoby ‚svého druhu‘), bitcoin vyřadí z evidence a jeho ocenění v původní pořizovací ceně zaúčtuje na vrub nákladů. Rozdíl je pak ziskem, nebo ztrátou, popsal další postup Heřtus, podle kterého bude zdanění příjmu z prodeje kryptoměn vycházet z obecných pravidel, resp. v případě účtujících podnikatelů z účetních předpisů. Příjem tedy bude obecně zdanitelný a náklad daňově uznatelný, upřesnil s tím, že poplatky, které případně kavárník zaplatí na kryptoměnové burze související s prodejem bitcoinu, pak zaúčtuje na vrub nákladů, které obecně může uplatnit jako daňově uznatelné.

Když prodáme kryptoměnu za fiat měnu, tak ji poté musíme přepočíst do CZK dle jednotného nebo denního kurzu v okamžiku transakce.

Příjmy z prodeje kavárníkových bitcoinů budou pro účely daní součástí výsledku hospodaření a vstoupí do jeho základu daně za období, kdy je prodal. Kurzový zisk v souvislosti s bitcoiny nevzniká, neboť jsou považovány za zásoby ‚svého druhu‘, které jsou oceněné v českých korunách u fyzické osoby, která nemá bitcoin či jinou kryptoměnu zahrnutou v obchodním majetku, je příjem z příležitostného prodeje považovaný za ostatní příjem, který je obecně zdanitelný. Daňovým výdajem je pak cena bitcoinu při jeho nabytí. Je-li bitcoin nabyt bezúplatně, výdajem je cena určená podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí. Výdaje lze uplatnit pouze do výše příjmu.

Herzina ještě připomněl, že každá kryptoměnová transakce by měla být zaznamenána dle aktuálního tržního kurzu. Jít manuální cestou a zaznamenávat tržní kurz bitcoinu ručně může být poměrně pracné v případě, že kavárník přijímá platby v bitcoinu za své kafe poměrně často a poměrně často také kryptoměnu prodává třeba na burze nebo v online směnárně. U kryptoměn žádný referenční ani konečný kurz bohužel neexistuje. Specializované kryptoměnové softwary ale umí stanovit tržní cenu kryptoměn s přesností na vteřiny, uvedl a na naši prosbu připojil i tip na specializovaný software. V této souvislosti zmínil program cointracking.info (společnost SMPL je výhradní partner pro ČR a může na jeho nákup poskytnout promokód na 10% slevu), uvedl ale i jeho alternativy, např. bezplatný program Koinly nebo program WhaleBooks.

Jaké jsou rozdíly mezi pojištěním nemovitosti a domácnosti?

Posted on by FW

Pojištění majetku představuje jakousi jistotu, že v případě potíží, nečekaných havárií a pohrom dostanete finanční odškodné pro opravy či pořízení nových věcí. Sjednání vhodného pojistného produktu se vyplatí ve všech případech, kdy vlastníte nemovitost. Konkrétně pojištění domácnosti poslouží i jako ochrana vybavení nájemního bytu. A jaký je vlastně rozdíl mezi pojištěním nemovitosti a pojištěním domácnosti?

Na co se vztahuje pojištění nemovitosti

Pojištění nemovitosti může být uzavřeno pro byt či dům v případě, že jste majitelem. Plnění škod se týká všech pevných částí nemovitosti, což v praxi znamená například stěny, stropy, střecha, podlahy a podobně. V případě rodinného domu se pojistka může vztahovat také na garáž, zahradní domek, ale i celou chatu či chalupu.

Jaké škody hradí pojištění nemovitosti:

  • po výbuchu či požáru
  • po havárií vody z vodovodního řádu
  • poškození povodněmi
  • škody způsobené vichřicí nebo krupobitím
  • poškození vandalismem či vloupáním
  • po sesuvu půdy či zemětřesení

To, jestli vaše pojistka obsahuje všechny výše uvedené body a případně i něco navíc, zjistíte přímo v konkrétní pojistné smlouvě. Tu si důkladně prostudujte a pozornost věnujte také nastavení maximálních limitů pro náhradu škody.

Co kryje pojištění domácnosti

Pojištění domácnosti můžete uzavřít i ve chvíli, kdy nejste majitelem domácnosti, ve které bydlíte. Vztahuje se totiž pouze na vnitřní vybavení a škody způsobené na pevných částech nemovitosti nehradí. V praxi to znamená, že si pojistíte pračku, lednici, veškerou elektroniku nábytek, osobní věci, sportovní vybavení a podobně.

Co nabízí pojištění domácnosti:

  • náhradu škody za odcizení či vandalismus věcí z domácnosti
  • náhradu za technickou poruchu
  • poškození věcí kvůli srážkám či povodním
  • úhrada servisu domácích spotřebičů do určité částky za rok
  • zkrat či přepětí, které způsobí poškození elektronických spotřebičů
  • může se vztahovat na pojištění věcí uložených ve sklepě

Co všechno spadá konkrétně do vaší pojistky, případně jaké jsou výjimky, které dané pojištění nekryje, zjistíte u své společnosti a ve sjednané smlouvě. Tak si vše pořádně prostudujte již při podpisu.

Potřebujete obě pojištění?

Spoléhat na štěstí je v případě nemovitostí a drahého vybavení domácnosti často velkým hazardem. Možná se nikdy nic nestane, ale stále je tu šance, že se přeci jenom něco přihodí a budete rádi za sjednanou pojistku, která vám ušetří nemalé problémy.

Ano, potřebujete pojištění nemovitosti i domácnosti

Kombinace pojištění nemovitosti a domácnosti zároveň se vyplatí v případě, že přímo vlastníte byt či dům, kde zároveň bydlíte. Pokud nemáte zároveň sjednanou hypotéku, ani jedno z těchto pojištění nepatří mezi povinná. Je tak jen na vás, jestli skutečně zvolíte obě varianty, případně pouze jednu. Největší jistotu a klid však získáte v případě kombinace obou s nastavením dostatečných limitů pro pojistné plnění.

Ne, stačí vám pouze pojištění domácnosti

Pojištění domácnosti je vhodnou volbou v případě bydlení v nájemním bytě. Tehdy za nemovitost jako takovou zodpovídá majitel. Na vás ta zůstává hlavně starost o vybavení, což je součástí pojištění domácnosti.

Jak správně vybrat pojištění nemovitosti nebo domácnosti

U pojištění se zajímejte o výši pojistné částky. To je maximální suma, kterou dostanete od pojišťovny vyplacenou v případě vzniku škody uvedené v pojistných podmínkách. V případě pojištění nemovitosti pomůže se stanovením optimální částky odborný odhad. U pojistky domácnosti můžete využít součet hodnot veškerého vybavení, případně zjednodušený, ale méně přesný výpočet podle podlahové plochy. To, jakou maximální pojistnou částku požadujete, ovlivní výslednou cenu pojištění.

Prostudujte si nastavení limitů

Dalším důležitým parametrem jsou limity. Ty mohou být buď stanovené pevnou částkou (typicky například roční limit na servis domácích spotřebičů) nebo procentuálně pro danou kategorii. Limity se vztahují na pojištění elektroniky, cenností, zvířat, hotovosti v trezoru či například pro pojistné plnění v rámci povodní. Pokud máte v určité kategorii drahé věci, vyplatí se zvýšit odpovídající limit.

Porovnejte více nabídek pojištění

Pro výběr cenově nejvýhodnější nabídky si udělejte porovnání více poskytovatelů. Získáte tak přehled, kde nabízí jaké podmínky. Mnohdy však platí, že nejlevnější nabídka nebývá nejlepší, takže si důkladně pohlídejte všechny možné parametry. Pokud si uděláte srovnání pouze na základě jednoduchého internetového portálu, může být výsledek jiný v porovnání s přímým jednáním s více poskytovateli pojištění.

Specifická situace nastává ve chvíli, kdy koupíte nemovitost na hypotéku. V takovém případě bývá nejlepší a nejjednodušší volbou pojištění nabízené přímo společností, u které máte vedený účet. Mnoho bank navíc přímo vyžaduje pojištění nemovitosti jako součást úvěru.

Na co si dát pozor u pojištění?

Sjednat správné a zároveň výhodné pojištění není vůbec jednoduché. Pohlídat si musíte mnoho parametrů, z nichž některé jsou blíže rozebrané v článku výše. Pomoci vám může i následující seznam.

V pojistné smlouvě si zkontrolujte:

  • maximální pojistná částka
  • jakých rizik se pojištění týká
  • nastavení limitů pro jednotlivé kategorie
  • jaké jsou výluky, na které se pojištění nevztahuje
  • na jak dlouho pojištění uzavíráte
  • s jakou četností pojistku platíte

Co se týká četnosti placení pojistky, typicky máte na výběr z intervalů jednou za rok, půlročně či čtvrtletně. V případě, že zvolíte variantu pouze s ročním placením, máte během roku jen jednu příležitost pro bezproblémové vypovězení pojistky. Možnost výpovědi pojištění k datu výročního dne sjednání je dostupná u všech poskytovatelů. Některé pojišťovny však nabízí výpověď při nejbližší platbě, což dále záleží na konkrétním nastavení pojistky.

Jak získat hypotéku na koupi chaty?

Posted on by FW

Letošní léto ukázalo, jak skvělé je mít vlastní chatu, chalupu, rekreační apartmán či jiné venkovské sídlo. Prostě takové místo, kam je možné vyrazit a ukrýt se před vírem velkoměsta. Jak nejlépe vyřešit financování a co všechno je potřeba mít na paměti?

Hypotéky na financování rekreačních nemovitostí mají svá specifika. Financovat je možné zděný dům, chatu, dřevostavbu nebo i pozemek, kde teprve chceme svoji vysněnou nemovitost postavit. Pokud nemáte ještě jinou nemovitost, která by mohla sloužit jako dodatečná zástava, budou banky vždy vyžadovat, abyste část pořizovacích nákladů financovali z vlastních zdrojů. Většina bank vám bude chtít půjčit méně, než kdybyste si kupovali byt nebo rodinný dům pro vlastní bydlení. Některé půjčí maximálně 70 nebo 80 %. Lze ale najít i banku, která půjčí plných 90 %.

Kupovaný rekreační objekt by měl mít přidělené číslo popisné, nebo číslo evidenční a některé banky výslovně požadují, aby byl celoročně obyvatelný. Pokud je objekt ve velmi špatném stavu, a tedy aktuálně neobyvatelný, bude banka požadovat, aby se účel úvěru rozšířil i o následnou rekonstrukci.

Neméně důležitou podmínkou úspěšného financování hypotékou bude, aby byl právně vyřešen přístup ke kupované nemovitosti. To bývá nejčastěji z veřejné komunikace či zřízením věcného břemene na přístupovém pozemku. U rekreačních nemovitostí se také v praxi setkáváme s případy, kdy právní stav zapsaný v katastru neodpovídá skutečnému stavu. Jedná se často o vedlejší stavení jako jsou stodoly či velké garáže, které ve skutečnosti stojí, ale v katastru je nenajdeme, nebo naopak které jsou v katastru, ale ve skutečnosti je na jejich místě zahrádka. Podle charakteru takového rozporu je pak potřeba najít řešení, jak dát dokumentaci do pořádku.

Stejně tak, jako u jakékoliv jiné hypotéky, bude každá banka pečlivě posuzovat dostatečnost a stabilitu příjmů žadatele o hypotéku. Příjem se počítá za všechny žadatele o hypotéku dohromady a stejně tak již stávající výdaje na splácení úvěrů, půjček, leasingů a kreditních karet. Ačkoliv Česká národní banka již zrušila limity DTI a DSTI, které udávaly maximální výši úvěru a měsíčních splátek v poměru k příjmu, většina bank limity stále počítá. Orientačně si tak můžeme rychle spočítat, jestli na hypotéku dosáhneme: výše všech úvěrů by se měla rovnat maximálně devítinásobku čistého ročního příjmu a zároveň bychom na měsíční splátky všech úvěrů neměli vydat víc než přibližně polovinu svého čistého měsíčního příjmu. Každá banka počítá příjem a výdaje trochu jinak. Pro získání jistoty a přesného výpočtu je proto nejlépe obrátit se na hypotečního specialistu. Odborník poslouží i při vyřizování samotné hypotéky: pomůže najít nejnižší sazby a pomůže s „papírováním“, kterého může být i u malé chatičky nepoměrná spousta.

Proč by pojišťovna neměla zohledňovat při odškodňování autohavárií amortizaci poškozených vozů?

Posted on by FW

Při opravách zejména starších vozů je mnohdy potřeba použít nové náhradní díly, díky kterým může dojít ke „zhodnocení“ vozidla, a to pojišťovny nechtějí platit. Co uhradit musejí? Co jim soudy nařídily platit? Při opravách havarovaných vozidel jsou často používány nové díly a součástky, což může vést ke zhodnocení takto opravovaných vozidel. Pojišťovny je proto odmítají proplácet a někdy hradí jen cenu starších dílů. Majitel vozu tak v praxi někdy dostává méně, než kolik ho oprava po autonehodě stála.

Havarovaná vozidla jsou hůře prodejná i s novými náhradními díly

Pojišťovny tedy občas odmítají proplácet náklady na opravu v plné výši. Argumentují tím, že nahrazením opotřebených součástek novými došlo ke zhodnocení vozidla a v případě vyplacení celé částky by na straně poškozeného došlo k bezdůvodnému obohacení. Jinak řečeno, že by poškozený na škodní události vlastně vydělal.

Poškozenému pak proto pojišťovna sice zaplatí náklady na opravu, nikoliv však v plné výši, ale snížené o amortizaci náhradních dílů. Pojišťovny přehlížejí, že přestože bude vozidlo opraveno a vybaveno novými díly, je jeho reálná tržní hodnota před nehodou nižší než po nehodě. Havarované vozy jsou hůře prodejné. Cenu vozidla na trhu snižuje již samotná skutečnost, že bylo havarováno, bez ohledu na to, že je vybaveno novými náhradními díly.

Poškozenému je přitom ono zhodnocení vozidla novými náhradními díly v podstatě vnuceno okolnostmi, tedy autohavárií, kterou třeba ani nezavinil. Opravou vozidla poškozený obvykle sleduje pouze jeho uvedení do stavu před nehodou.

Pokud opravu vozidla nelze provést úsporněji a směřovala jen k odstranění následků škodné události, není ani podle Ústavního soudu spravedlivé, aby byli poškození nuceni doplácet na zprovoznění vozu mnohdy nemalé částky. Uhrazení celé ceny účelně provedené opravy (směřující jen k odstranění následků škodné události) by proto mělo být pravidlem, nařídil Ústavní soud.Poškozený nebo servis, na který se majitel vozu obrátil, přece nebude shánět starší náhradní díly někde na vrakovišti a vymontovávat je ze starších vozů.

V závislosti na konkrétních poškozených dílech je obvykle možné daný díl nahradit dílem novým či použitým, značkovým i neznačkovým. Pokud je však funkční starší náhradní díl k dispozici, potom by měl být použit. Není-li k dispozici, musí být užito náhradního dílu nového.

Poškozeného nelze nutit, aby ve snaze co nejvíce snížit náklady na opravu vozidla (případně vyloučit jeho možné zhodnocení) riskoval bezpečnost svoji i ostatních účastníků silničního provozu tím, že do vozidla nechá namontovat díly výrazně nižší kvality či díly neznámého původu.

I starší auto má pro svého majitele svou cenu

Poškození, kterým pojišťovna neuhradila celou škodu, se proto musejí bránit a jít s pojišťovnou do sporu. V jejich prospěch již hovoří přístup soudů, který se snad už většinově ustálil (jak jsme řekli, tak, aby respektoval práva poškozených majitelů bouraných vozů) zvláště po verdiktech Ústavního soudu.

Původně měly soudy za to, že poškozený má nárok pouze na náklady, které byly vynaloženy na opravu vozu, ačkoliv ani toho nebylo vždy snadné se domoci, když pojišťovny zohledňovaly zmíněnou amortizaci.

Měl by být kompenzován i pokles tržní ceny auta

Nicméně Ústavní soud ve svém pozdějším nálezu dále rozhodl, že kromě náhrady škody v plné výši musí být poškozenému nahrazen také pokles tržní hodnoty vozu. Hodnota vozidla není závislá pouze na jeho technickém nebo funkčním stavu, ale obecně na tom, jaký prospěch může přinést svému vlastníkovi. V úvahu je třeba brát i to, za kolik může, nebo nemůže vlastník svůj vůz prodat. To se ale v případě sporu s pojišťovnou zpravidla neobejde bez znaleckého posudku.

Na druhou stranu ale musejí být chráněni i škůdci a jejich pojišťovny, např. proti zjevně předraženým opravám, když by na autohavárii chtěl poškozený skutečně vydělat. Aby třeba nepožadoval úhradu nákladů, které nejsou v příčinné souvislosti s autohavárií, např. při výměně nepoškozených součástek vozu.

Kdy pojišťovna uhradí generální opravu při totální škodě na vozidle?

Zvláštní situací je pak totální škoda na vozidle, když koupě nového vyjde levněji než oprava toho starého a havarovaného. Kdy pojišťovna proplatí poškozenému generální opravu a kdy ne?

Kdy výjimečně lze hradit opravu v ceně nad 130 % původní hodnoty havarovaného vozidla

Soud dospěly k tomu, že za přípustné lze považovat maximálně zhruba třicetiprocentní překročení celkové obvyklé ceny poškozené věci (tedy nárůst ceny na 130 %). A to proto, že více jak o třetinu vyšší náklady na opravu věci oproti její obecné ceně před poškozením již zpravidla představují nepoměrně vysoké náklady a znamenají příliš drahou, a v důsledku toho i ekonomicky neefektivní opravu věci.

Výjimku z pravidla možného zhruba třicetiprocentního zvýšení nákladů by mohly zakládat mimořádné okolností konkrétního případu, které by měly být brány na zřetel při posuzování ekonomické smysluplnosti nákladů nutných k vynaložení na opravu věci, tedy např. při poškození a opravě vozidla speciálně vyrobeného pro řidiče imobilního či jinak pohybově handicapovaného, poškození bezbariérového vozidla upraveného pro převoz tělesně postižené osoby apod.

Jak funguje těžení Bitcoinů a jiných kryptoměn?

Posted on by FW

Těžba kryptoměn je dnes poměrně často zmiňované téma a ne každý ví, jak funguje, zda se vyplatí, za jakým účelem vůbec samotná těžba probíhá a proč je tak důležitá? To se Vám dnes pokusím objasnit. Vše budu uvádět vzhledem k Bitcoinu, nicméně těžba Etherea a ostatních měn funguje na stejném základním principu, mění se pouze v malých detailech.

Jak těžení funguje?

Abych se mohl dostat k tomu, jak vše běží, musím upřesnit fungování v blockchainu – takzvané účetní knihy kryptoměn. V síti můžete vystupovat jako uživatel, poskytovatel takzvaných uzlů a jako těžař.

Uživatel se z Vás stává, pokud jakkoliv použijete bitcoin. Nakoupíte, prodáte, někomu jej pošlete – využili jste bitcoinovou síť, tím pádem je vaše transakce zapsána v blockchainu.

Poskytovatel uzlů je někdo, kdo má zařízení (v angličtině nazýváno node), které funguje jako úložiště této účetní knihy. Jejich práce je ověřování pravosti transakcí, množství měny na různých adresách či hardwarových peněženkách. Nody – uzle jsou nezbytné pro fungování kryptoměn tak, jak je dnes známe a používáme. Dávají každému možnost vlastnit kopii blockchainu a držet tak stráž se spoustou dalších nad účetnictvím.

A poslední skupinou jsou těžaři. Zde se vše lehce komplikuje. Práce těžařů spočívá v tom, že slučují transakce do takzvaných bloků a řadí je za sebe. Jeden blok se ověří zhruba každých 10 minut. K bloku se přidá náhodně vygenerovaný kód (nonce), a za pomoci algoritmu se vytvoří takzvaný Hash – unikátní kód, kterým každý blok „nadepíšeme“ a uložíme do blockchainu. Dále přikládáme Hash minulého bloku, který určuje návaznost bloků za sebou pro lepší orientaci.

Tak to probíhá v ideálním případě, který nastává velmi zřídka. Jelikož vygenerované číslo hashe musí mít ještě správný tvar – správný počet nul. Pokud tedy těžaři najdou hash ve správném tvaru – jejich snaha byla úspěšná a podařilo se jim vytěžit nové bitcoiny.

Vyjde-li špatní číslo hashe, musí těžaři zvolit nový kód nonce a algoritmus rozběhnout znovu. To opakují dokud nevyjde relevantní hash. Algoritmus provede několik milionů opakování za vteřinu a pokračuje dokud nenajde správnou kombinaci. Příklad platného hashe:
0000000000000000000910c0e22e51c5f9c805ae7c11118a06321f1651ec77d8 – proto je těžení tak obtížné a možností je téměř neomezeně.

Těžba jako zabezpečení

Zabezpečení funguje na poměrně jednoduchém principu. Jelikož celá síť spolupracuje, tak má neuvěřitelnou výpočetní sílu a nákup zařízení na těžení stál miliardy dolarů. Kdokoliv, kdo by chtěl napadnout blockchain, by sám musel vlastnit těžební síť ještě větší než je ta, která těží bitcoin aktuálně. To proto, aby dosáhl dominance a sám stihl vytěžit blok dříve než všichni ostatní a potvrdil v něm „lživá“ data – tím pádem by mohl například z peněženek posílat bitcoiny na svoji vlastní peněženku a transakce by byla považována za pravdivou. To v dnešní době považujeme za něco neproveditelného, jelikož náklady na něco takového by dosáhly neuvěřitelných čísel.

Další část zabezpečení spočívá v tom, že platný blockchain je ten nejdelší. Ostatní těžaři jej převezmou a budují jej dál, nevytváří se žádné boční uličky, vše pokračuje v jednom vlákně.

A v neposlední řadě Bitcoin umí upravovat obtížnost těžení. Na začátku těžil btc pouze jeden počítač a ten vytvořil blok za 10 minut. Přidáním druhého počítače se doba zkrátila na polovinu a tak dále. Abychom udrželi desetiminutovou pravidelnost, bitcoinová síť úměrně k výkonu zvyšuje obtížnost těžení.

Těžební stroje

Jako stroj vhodný pro těžení můžeme považovat jakýkoliv počítač s připojením k internetu. To však neznamená, že pro Vás bude těžení výdělečné. Musíte mít výkonný počítač – hlavně tedy grafickou kartu, která nepotřebuje tolik elektřiny a v aktuální situaci i výhodně zafixovanou cenu elektřiny u dodavatele.

CPU – procesory dříve nesly hodně zátěže při těžení, ale v dnešní době již většina práce stojí na GPU – grafických kartách. Změna proběhla kvůli využití elektřiny, které procesory využívaly více, než grafické karty.

Speciální těžební mašinou jsou stroje značky Asic. Tyto stroje umí pouze jedinou věc – těžit. Nic lepšího se pořídit nedá, vše je optimalizované přesně pro svůj účel. Nejčastěji se takto těží Bitcoin. Většinou se tyto Asic stroje ani nedostanou do prodeje pro širokou veřejnost, většina z nich končí v obrovských halách, kde jsou stovky stejných strojů. Jejich cena se pohybuje někde kolem 200 000 korun za kus, záleží na modelu.

Nejpřijatelnějším řešením pro ostatní nadšence jsou takzvané rigy. Jedná se o modifikovanou verzi běžného počítače. Vezmete všechny běžné komponenty, seskládáte je do kvádrové kovové klece, přidáte několik výkonných grafických karet a můžete jít na věc. Nejčastěji rigy obsahují 6-8 grafických karet, 2 základní desky, 2 zdroje, paměti Ram, procesor, disky a spoustu chlazení. Většina těžařů si je skládá sama, dají se také koupit na různých bazarech již sestavené. Cena začíná u slabších kusů někde kolem 20 000 korun a může se vyšplhat s rostoucím výkonem do statisíců.

Mining pooly

Jedná se o skupiny lidí, kteří spolupracují na těžbě v uzavřené skupině a dělí se o získané mince. V poolu se sloučí výkon všech členů a i zisk se dělí podle poskytnutého výkonu. Jeden samotný stroj by pracoval velmi dlouho, než by vypočítal správný hash. Zatímco v poolu těžaři společně vypočítají správný hash častěji, tím pádem mají všichni pravidelnější přísun peněz. Dnes už v nich figuruje většina těžebních počítačů.

Většina těžení probíhá z Číny, konkrétně 65%. Čínské pooly jsou F2, Ant, ViaBtc, Poolin, BTC.com a množství dalších. To hlavně kvůli levné elektřině, což na druhou stranu přináší trochu stínu nad kryptoměny. Mnoho lidí nesouhlasí s ekologickou stopou, kterou za sebou tento proces zanechává, jelikož Čína získává větší část své elektřiny díky neobnovitelným zdrojům.

Jak pojistit nemovitost proti podpojištění?

Posted on by FW

Ceny nemovitostí prudce rostou, jejich pojištění ale většinou neměníme. S každým růstem inflace, zdražením stavebních materiálů či pozemků přitom klesá suma, kterou dostanete od pojišťovny, když se něco stane. Můžete tak přijít i o miliony korun. Jak tomu předejít?

K podpojištění nemovitosti dochází nejčastěji v případě, kdy člověk platí roky či desetiletí pojišťovně stále stejnou částku a smlouvu nepřizpůsobuje reálné hodnotě svého domu či bytu.

Pojišťováckým jazykem: dochází k rozdílu pojistné hodnoty a pojistné částky. Dům má teď reálnou hodnotu 10 milionů, ale před deseti lety jste ho pojišťovali na pět milionů – a to máte stále ve smlouvě. Čím je ten rozdíl větší, tím méně od pojišťovny v případě průšvihu dostanete.

Je to jedna z věcí, kterou si jako majitelé nemovitosti musíte hlídat sami. Za správnost stanovené pojistné hodnoty odpovídají majitelé dokonce ze zákona. Pojišťovna vás tedy k aktualizaci údajů tlačit nebude – pokud ale dojde k pojistné události, bude se chovat tržně.

Má totiž právo krátit vyplacené pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém hodnota pojištěných věcí převyšuje pojistnou částku. Když na domě z našeho modelového příkladu přijdete o střechu za šest set tisíc, dostanete od pojišťovny tři sta.

Příklad z praxe

Pro lepší názornost uvádíme příklad, který nedávno řešila poradenská společnost Freedom Financial Services. Paní přijela z práce a zaparkovala auto vedle domu pod přístřeškem. Po asi dvou hodinách se auto vznítilo, postupně začal hořet přístřešek a věci pod ním. Od přístřešku plamen přeskočil na část domu, kterému tak ohořel štít.

  • Škoda na majetku včetně auta: 1 200 000 Kč

Rodina měla pojištěný majetek následovně:

  • Stavba: 2 000 000 Kč
  • Vedlejší stavba: 200 000 Kč
  • Domácnost: 400 000 Kč

Podle odhadu pojišťovny byla hodnota nemovitosti 6 550 000 Kč, podpojištění tedy činilo 70 %. A stejným poměrem bylo plnění kráceno.

  • Celkem vyplaceno: 343 971 Kč
  • Stavba: 63 971 Kč (uplatnění podpojištění o 70 %)
  • Vedlejší stavba podle limitu: 200 000 Kč
  • Domácnost: 80 000 Kč (vyplaceno kompletně)

Majitel kvůli podpojištění přišel asi o 150 tisíc korun. A to měl relativně štěstí, že mu ohořel jen štít. Kdyby případ dopadl fatálně a dům se už nepodařilo zachránit, za dva miliony od pojišťovny by nový barák postavil jen těžko.

Přitom s předpokladem, aby v případě „fatálky“ pojistka pokryla stavbu nového domu, se smlouva s pojišťovnou uzavírá. Pojistná částka se stanovuje jako takzvaná reprodukční hodnota. To znamená, že musí jít o takovou částku, aby v případě totální škody bylo možné nemovitost znovu postavit, a to stejným způsobem.

Dva ze tří případů jsou podpojištěny

Pojišťovny sice mívají nastavenou toleranci, ale ani ta nezafunguje vždycky. Ke krácení kvůli podpojištěnosti pojišťovny přistupují, až když je rozdíl mezi hodnotou nemovitosti a sjednanou pojistkou větší než dvacet procent.

Vzpomíná v té souvislosti na příklad vysokého množství pojistných událostí na jednom místě po tornádu na Moravě v roce 2021. I když v tomto případě se pojišťovny snažily toleranci posunout, co to šlo, aby nemusely aplikovat podpojištěnost, tak byla u pojistných událostí špatně nastavena polovina vyplácených pojistek.

Velké množství podpojištěných nemovitostí potvrzuje ze své praxe také Pavel Plíva, produktový manažer Freedom Financial Services. Lidem podle něj chybí osvěta či finanční gramotnost, aby si pojistné smlouvy hlídali sami. Se svými klienty pravidelně komunikujeme a jejich pojistky udržujeme aktuální. U nových klientů se ale s podpojištěním setkáváme na denním pořádku – minimálně dva klienti ze tří jsou podpojištěni.

V rámci portfolia klientů Partners Market ve Frýdku-Místku se snažíme mít všechny smlouvy stoprocentní, ale bohužel se nám nedaří přinutit všechny k úpravě smluv. I když se tomuto tématu hodně věnujeme, tak stále vidím asi čtvrtinu našich klientů s podpojištěným majetkem.

Množství podpojištěných klientů pak narůstá se zdražováním nemovitostí, stavebních materiálů i s inflací. V Praze se na konci roku 2021 starší byty v osobním vlastnictví prodávaly o 30 procent dráž než na konci roku 2019. V Brně či Olomouci pak až o 53 procent, v Ostravě dokonce o víc než 80 procent.

Loňský rok sice přinesl určité zklidnění, ceny ve většině velkých měst na konci roku 2022 meziročně klesly o jednotky procent, nic to ale nemění na faktu, že cena bytů v posledních letech narostla o desítky procent. Výrazné zdražování nastalo také například u stavebního materiálu, což se do celkových cen promítá.

Pokud si někdo pojistil byt v roce 2015 na pojistnou částku odpovídající aktuální tržní ceně a smlouvu od té doby neaktualizoval, může si být podle Kunze jistý, že má byt podpojištěný.

Pár stovek navíc přinese miliony

Obezřetnost proti podpojištění se samozřejmě projeví i na výši plateb za pojistku. Záleží, jak je nastavená smlouva, i na tom, kdy byla uzavřena. Starší smlouvy většinou nemají takové krytí, jako nabízejí novější produkty, odpovědnost bývá velmi nízká, bez asistence nebo jen na malé hodnoty.

Kolik tedy zaplatíte navíc, jestli nechcete mít nemovitost podpojištěnou? Pokud bych řešil opravdu jen hodnotu nemovitosti a její nárůst například o dva miliony korun, tak by cena za rok v závislosti na jednotlivých pojišťovnách vzrostla v intervalu od 500 do 1500 korun. Takže velmi zjednodušeně lze říct, že díky stovkám navíc mohu získat miliony.

Oslovení poradci doporučují pojistné smlouvy aktualizovat minimálně každé tři roky. Takové aktualizace si může klient hlídat sám, ale pak je třeba sledovat vývoj cen na trhu, výši inflace a podobně. Pro orientaci lze využít různé online kalkulačky.

Příležitostí pro aktualizaci pojistné smlouvy bývá i rekonstrukce, větší výměna nábytku, nákup nových spotřebičů a dražší elektroniky. Nebo i třeba pořízení drahého hudebního nástroje. To všechno přirozeně navyšuje hodnotu nemovitosti a majetku v domácnosti.

Upravovat výši pojistné částky tak, aby odpovídala reálným cenám jednou za tři roky, není komfortní. Z mého pohledu je to však jediné řešení, jak zabránit podpojištění, zejména v době zvyšování cen materiálů, práce, věcí, inflace.

Pustit z hlavy a věřit pojišťovně

Jedním ze způsobů, jak se starostem o podpojištění vyhnout, je nastavit si v pojistné smlouvě takzvanou automatickou indexaci. To neznamená nic jiného, než že se vám bude navyšovat výše pojistného automaticky. S ohledem na hodnotu nemovitosti, růst spotřebitelských cen a všechny další už zmiňované faktory. Díky tomu budete vždy chráněni takovou částkou, která odpovídá reálné ceně vaší nemovitosti.

Automatická indexace ale není vhodná pro každou nemovitost a pro každou situaci. Když třeba vlastníte starší dům, jehož cena neroste nebo dokonce klesá, pak se vám indexace nevyplatí a budete pojistku zbytečně přeplácet.

V ojedinělých případech pojišťoven existují tabulky, které hodnoty domu stanovují podle jeho velikosti. V tom bych viděl řešení. Zatím ovšem máme jedinou pojišťovnu, která od klienta nepotřebuje nutně znát hodnotu, ale stačí jí rozměry nemovitosti. Z nich vypočte pojistné a v případě pojistné události se vyplní vzniklá škoda. Za mě je to ideální stav. Nemusíme s klientem komplikovaně vymýšlet hodnotu nemovitosti ani v čase sledovat její změny a upravovat smlouvu.

Pozor na pojistné podmínky

Možnost, aby pojišťovna přihlédla k podpojištění, vyplývá z § 2854 občanského zákoníku: „Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, sníží pojistitel pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku; to neplatí, ujednají-li strany, že pojistné plnění sníženo nebude.“

I v takovém případě ale pojišťovna může postupovat mírněji, nebo přísněji.

Běžný (logický a klientsky pochopitelný) přístup k výpočtu podpojištění spočívá v tom, že se krátí hodnota celkové majetkové škody. U pojistné hodnoty šest milionů korun a pojistné částky tři miliony (tedy 50 %) to vede u totální škody k výplatě plnění ve výši pojistné částky tři miliony (50 % z šesti tisíc).

O dost přísnější výklad, považovaný za neetický, nejdříve ořízne vzniklou majetkovou škodu o ujednanou pojistnou částku – a až na výsledek aplikuje krácení kvůli podpojištění. Klientovi tak vyplatí jen 1,5 milionu.

Ministerstvo financí teď navrhuje změnu definice. Nově má vypadat takto: „Je-li pojistná částka v době pojistné události podstatně nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, je pojistitel povinen plnit pouze podle poměru pojistné částky k této hodnotě; to neplatí, ujednají-li strany, že pojistné plnění sníženo nebude.“

Každopádně je třeba pečlivě studovat pojistné podmínky – ideálně ještě předtím, než se rozhodnete pro konkrétní pojišťovnu. Detailní podmínky se koneckonců vyplatí číst vždycky.

Čisté úvěrové registry jsou zásadní pro novou hypotéku i při refinancování.

Posted on by FW

Ať už žádáte o novou hypotéku nebo čekáte na nabídku sazby při konci fixace a zvažujete refinancovat do nové banky – zásadní otázkou bude, jak dobrá byla Vaše platební morálka. Odpověď bankám nabízí úvěrové registry.

V úvěrových registrech banka uvidí, jak jste v minulosti spláceli své úvěry, ale také zda jste v nedávné době žádali v jiné bance o nový úvěr a s jakým výsledkem. Jsou zde vidět jak vaše aktuální úvěry, tak i úvěry ukončené: jejich výše, aktuální zůstatek měsíc po měsíci, jak řádně jste je spláceli nebo kolik peněz jste z nich využili. Jedná se dokonce nejen o klasické úvěry, ale i o leasingy, kontokorenty a kreditní karty. Pokud jste v minulosti něco nespláceli, banka kde žádáte o nový úvěr vše uvidí a záleží na tom, o jak veliký „prohřešek“ se jednalo. Pokud se vám výjimečně stalo, že jste se o trošku opozdili, bývá možné to vysvětlit a nebude to bránit v poskytnutí nového úvěru. Ale to se jedná třeba o jednu nebo dvě splátky, které nejdou po sobě. Pokud se to stávalo častěji, pak je situace horší a je potřeba na to myslet dopředu.

Někteří klienti nekontrolují svůj účet a když dojde k opoždění splátky, neuvědomí si, že jsou pak účtovány úroky navíc či poplatky za výzvy. Zaplatí pouze výši klasické splátky a dluh se tak může posunovat do dalších měsíců. Pokud úvěr řádně nesplácíte, může dojít až k jeho zesplatnění. Taková zásadní informace se objeví v registru a následně už žádná banka nebude chtít v brzké době nový úvěr poskytnout.

Řádné splácení úvěru si hlídejte i v případě, že jste v postavení spolužadatele o úvěr. Často se stává, že při rozvodu a vypořádání se manželé domluví, že si úvěr převezme jeden z nich. Ten už to ovšem neřeší a toho druhého z úvěru oficiálně nevyváže. V tom případě jsou stále dlužníky oba dva – bez vlivu rozdělení společného jmění. Jsou banky, které nabízí možnost splácet úvěr ze dvou účtů: pokud nebude dostatek peněz na jednom, automaticky inkasují z druhého. Jako spoludlužníci tedy máte jistotu, že se daná splátka zaplatí. Obvykle totiž výzvy z banky chodí na hlavního žadatele a spolužadatel se může o problému se splácením dozvědět, až když se úvěr dostal do horší fáze vymáhání.

Jaké registry dlužníků u nás máme?

Hlavním registrem je bankovní registr – tzv. BRKI, také tu máme nebankovní registr a to NRKI, SOLUS a REPI. Pokud si nejste jistí, jaké záznamy v registrech máte, můžete si před podáním žádosti o úvěr o výpis z registrů požádat. Registry dlužníků jsou i v ostatních státech a některé banky mohou u cizinců v případě žádosti o úvěr výpis z takového zahraničního registru vyžadovat.

BRKI (Bankovní Registr Klientských Informací) – spravuje společnost Czech Banking Credit Bureau a záznamy jsou zde vidět 4 roky po ukončení daného úvěru. Žádosti o úvěry, které nebyly realizovány se evidují po dobu jednoho roku. Informace poskytují všechny banky a stavební spořitelny v České republice.

NRKI (Nebankovní Registr Klientských Informací) – spravuje sdružení Czech Non-Banking Credit Bureau. Záznamy jsou zde vidět 4 roky po ukončení daného úvěru, žádosti, které nebyly realizovány, pouze po dobu 6 měsíců. Informace poskytují nebankovní a leasingové společnosti.

SOLUS (Sdružení na Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům) – toto zájmové sdružení eviduje záznamy 3 roky po ukončení daného úvěru a telekomunikační poplatky a energetické poplatky po dobu jednoho roku od data úhrady. Informace poskytují některé bankovní, nebankovní a leasingové společnosti a také mobilní operátoři nebo energetické společnosti.

REPI (Registr Platebních Informací) – spravuje Společnost CRIF. Záznamy se automaticky vymažou po 3 letech od ukončení daného závazku. Informace poskytují nebankovní poskytovatelé úvěrů, e-shopy, společnosti pronajímající nemovitosti, poskytovatelé telekomunikačních nebo datových služeb a poskytovatelé kabelových televizí.

Řidiči senioři s sebou musí vozit lékařské potvrzení, jinak hrozí krácení pojistného plnění.

Posted on by FW

Motoristé sice s sebou od Nového roku nemusejí vozit řidičský průkaz, přesto by ti starší 65 let neměli zapomínat mít po ruce potvrzení od lékaře o zdravotní způsobilosti. V on-line registrech zatím prohlídky zanesené nejsou, a tak šoférům bez platného potvrzení o prohlídce hrozí pokuta i krácení plnění ze strany pojišťovny, jestliže způsobí nehodu.

Řidiči absolvují první povinnou lékařskou prohlídku ve svých 65 letech. Další v 68 letech a poté každé dva roky. A to nejdříve půl roku před narozeninami, nejpozději v jejich den narozenin.

Lékař má paletu možností, jak seniorovi vhodně nastavit pravidla pro řízení podle jeho zdravotních možností. V potvrzení o zdravotní způsobilosti může vyznačit například různá omezení dojezdové vzdálenosti.

Na povinné ručení chybějící prohlídka nemá vliv – škodu může pojišťovna nárokovat na klientovi, pouze kdyby neměl řidičák. U havarijního pojištění ale mohou být podmínky jiné, záleží vždy na konkrétním obsahu pojistné smlouvy.

Podle Ústředního automotoklubu pojišťovny u nehod v případě chybějící prohlídky krátí plnění, což pro řidiče znamená stres i finanční starosti.

Zákaz řízení na místě už nehrozí

Někteří lékaři termín prohlídky připomenou SMS či e-mailem, hlídat si je ale musí především sám řidič.

Také patřím do této věkové skupiny. Prohlídka není nějaká zbytečná buzerace ze strany státu. Řidič by si měl uvědomit, že v první řadě ohrožuje sám sebe.

V rámci změn bodového systému a pokut od letoška došlo v případě nepodrobení se lékařské prohlídce k jistému zmírnění pravidel. Ve správním řízení hrozí už jen poloviční sankce do 5000 korun a na místě do 1500 Kč či jen domluva.

Nehrozí už okamžitý zákaz řízení, policie ale musí obratem informovat úřad, který vydal řidičský průkaz. Ten pak řidiče vyzve, aby v určené lhůtě doložil zdravotní způsobilost, jinak o doklad přijde.

Přitom v Evropské unii je tendence spíše zpřísňovat podmínky jak pro mladší, tak i pro starší řidiče. Česko jde v tomto trochu protisměrnou ulicí.

EU například uvažuje o tom, že by všichni řidiči starší 70 let museli nejen na prohlídku, ale také si zopakovat řidičské testy. Rozhodnutí ale ještě nepadlo.

V tuto chvíli platí, že řidič předkládá při silniční kontrole originál potvrzení o zdravotní způsobilosti řídit vydané lékařem.

Resort dopravy dlouhodobě prosazuje řešení, aby ministerstvo zdravotnictví poskytlo data o zdravotní způsobilosti řidiče do registru řidičů. Pak by to bylo stejně jako s řidičskými průkazy, které si může kontrola ověřit na v databázi, takže je řidiči nemusí vozit s sebou.

Ministerstvo zdravotnictví podle mluvčího Ondřeje Jakoba na změnách pracuje. Termíny ale dané nejsou, Jakob hovoří o následujících letech.

Vše co potřebujete vědět o indexu S&P 500?

Posted on by FW

Vydáváte se na pole akciového trhu a chcete se stát úspěšnými investory? Určitě se nevyhnete burzovnímu indexu S&P 500. Proč je pro obchodníky tak důležitý a co vlastně představuje se dozvíte v tomto článku. 

Index S&P 500

S&P 500 je zkratka pro Standard & Poor’s 500. Jedná se o akciový burzovní index, který odráží výkonnost a výdělečnost 500 největších společností obchodovaných na amerických burzách. Obsahuje 70% tržní kapitalizace US trhu. S NASDAQ a Dow Jones indexem tvoří trojici nejsledovanějších burzovních indexů vůbec.

Často je považován za nejlepší a nejobjektivnější ukazatel stavu amerického akciového trhu. Avšak neobsahuje pouze americké společnosti, což bývá zmiňováno jako nevýhoda. Na druhou stranu pokud index má obsahovat naprostou špičku, nemůže si tedy vybírat původ společnosti. Díky tomu se na síle indexu podílí i zbytek světa. Velkou výhodu pro investory přináší S&P 500 v diverzifikaci, protože investujete zároveň do 500 různých firem.

Pro zařazení do S&P musí společnosti splnit 4 podmínky:
– Sídlit v USA
– Většina akcií musí být veřejně obchodovatelná
– Akcie musí být zaregistrované na burzách NASDAQ a NYSE
– Objem obchodovaných akcií musí měsíčně přesáhnout 250 tisíc akcií
– Tržní kapitalizace přesahující 4,6 miliard USD

Vznik a Historie

Vznik se datuje do roku 1923. Podklady pro vznik indexu přišly z publikace Henryho Poora, jehož jméno nese dodnes. S&P stálo na indexech ze společnosti Poor’s Publishing, které v dnešní době již nejsou využívané. Následně se společnost Poor’s Publishing spojila se Standard Statistics, což dalo za vznik S&P, ale ne v podobě, ve které jej známe dodnes. Dříve obsahoval pouze 233 společností. V roce 1957 jsme mohli poprvé vidět S&P v té podobě, v jaké jej máme i dnes. Tato změna zvýšila počet firem, které byly do indexu zakomponovány. Těch od té doby bylo vždy 500. Společnosti jsou v rámci indexu rozdělené do kategorií – například informační technologie, zdravotnictví, hospodářství, energetika, atp.

V současné době tvoří hodnotu indexu společnosti jako Apple, Google, Tesla, Visa, Facebook a 495 dalších. Odborníci udávají, že prvních deset společností má na vývoj indexu většinový podíl.

Proč investovat do S&P?

Důvod proč se dá vysvětlit poměrně jednoduše. Lidé investují, aby své finance uchránili před inflací, která je pravidelně znehodnocuje a také aby přišli k ziskům.

S&P 500 je považována za jednu z nejbezpečnějších investic, co se delšího časového horizontu týče. Za celou historii byl zisk ze společností patřících do S&P průměrně 9,8% ročně (včetně dividend – přibližně 2%). Což jsou výborné výsledky. Jde o důvěryhodné, silné a již ověřené společnosti, do kterých vložili peníze i velcí investoři jako například Warren Buffet, John C. Bogle a mnoho investičních fondů.

Nicméně nesmím opomenout například rok 2008, kdy S&P kleslo o více než 40%. Podobné poklesy se za historii několikrát opakovaly. Ve světě investic nejsou ničím neobvyklým a je nutné s nimi počítat.

Jak nakoupit S&P?

Samotný index nakoupit nelze, jelikož se jedná to pouze uměle vypočítané „skóre“ amerických firem. Existuje však několik způsobů, jak se dostat k cenným papírům těchto společností.

První způsob

První způsob spočívá v tom, že nakoupíte akcie všech společností, které index zastupuje.
Tuto metodu bych nedoporučil, protože je velmi nákladná a také pracná. Nicméně máte akcie vždy pod svou kontrolou, můžete kdykoliv přikoupit i prodat jakoukoliv z nich. Tato metoda Vám nabízí naprostou volnost za cenu vysokých nákladů.

Druhý způsob

Druhý způsob využívá ETF (exchange-traded funds – burzovně obchodované fondy). ETF jsou obdobou podílových fondů (nejsou obchodovatelné na burze). Tyto ETF dávají možnost investovat do velkého množství akcií koupí pouze jedné. Jak to vše funguje? Fond nasbírá finance od investorů a nakoupí za ně akcie zahrnuté v S&P 500. Každý kdo tedy vlastní akcii fondu, vlastní díky ní část akcie každé firmy v S&P. Pokud index S&P stoupne o 5%, cena akcie fondu také stoupne o 5%.

ETF se obchodují na internetu, jsou velmi jednoduše dostupné, spolehlivé a vše proběhne v rámci několika kliknutí. Některé ETF vyplácejí dividendy (nejčastěji čtvrtletně a ročně).
Fond vydělává z poplatků, které nepřesahují 0.1% ročně, jelikož správa fondu nestojí téměř žádné náklady.

Třetí způsob

Třetí způsob využívá CFD – podílové smlouvy. Jsou vhodné spíše pro aktivní investory na spekulace a krytí ostatních pozic v trhu (hedgování – využívají ho hlavně tradeři opcí nebo příznivci pákových obchodů).

Cena kontraktu se rovná aktuální hodnotě indexu S&P. CFD kontraktfunguje spíše na principu sázky, předpovědi, než investice jako takové. Je užíván na časové úseky v rámci hodin, maximálně dní pro aktivní investory, tradery. Kupujete si spíše bod v grafu a předpovídáte zda cena půjde nahoru či dolů. Můžete v tomto případě vydělávat i pokud cena půjde dolů, pokud jste „vsadili“ na propad. Jedná se o takzvané shortování.

Půjčíte/vyměníte s burzou Vaše peníze za akcie, které následně prodáte. Burza si nechá Vaše peníze a Vy máte peníze (pravděpodobně dolary), které jste získal z prodeje akcií, připravené na nákup na nižších cenách. Pokud se Vám tento nákup „levněji“ povede, dostanete od burzy rozdíl v cenách. Na druhou stranu pokud se mýlíte, musíte tento rozdíl zaplatit. Jde o velmi riskantní způsob obchodování a spousta lidí na něj nahlíží již jako na hazard. Zde si dovolím nabádat k opatrnosti, riskujte opravdu pouze to, co můžete ztratit.

Shrnutí

S&P 500 přináší skvělou příležitost pro investory, kteří hledají způsob jak zhodnotit své finance, ale zároveň nevystavovat své peníze velkému riziku. S&P má vysokou důvěru investorů a historicky předvádělo skvělé výsledky, díky nimž se těší vysoké popularitě. Dle mého názoru jde o nejlepší volbu pro někoho, kdo hledá investici v řádu let. A aktuální pokles ceny vytváří skvělou příležitost nakoupit. Pokud se tak rozhodnete, doporučil bych metodu DCA – průběžné nakupování (nakoupíte například každý měsíc za desetinu Vašeho kapitálu). S&P 500 spíše nebude nejlepší volbou pro aktivní investory, ale stále může představovat pocit jistoty, kterou mohou ostatní investice postrádat.