Rubrika: Finance

Až 70 % nemovitostí v Česku je pojištěno na nižší částku, než kolik by stálo jejich opětovné postavení nebo oprava. Řeč je o podpojištění, které může být v případě pojistné události pro rodiny i finančně likvidační. Přesto většina lidí například smlouvy neaktualizuje a žije v domnění, že má vše v pořádku. Proč k tomu dochází, co všechno se do hodnoty nemovitosti počítá a jak si ověřit, jestli i Vy nejste podpojištění? 

Podpojištění znamená, že pojistná částka, na kterou máte nemovitost pojištěnou, je nižší než její skutečná hodnota. V praxi to znamená, že pojišťovna vám při totální škodě vyplatí maximálně pojistné plnění do výše pojistné částky, kterou máte uvedenou ve smlouvě. A ta nemusí stačit.

Například: Pokud máte rodinný dům pojištěný na 2 miliony korun, ale jeho skutečná hodnota je 4 miliony korun, pojišťovna vám při tzv. parciální (částečné) škodě 1 milion korun nemusí vyplatit celý milion, ale může pojistné plnění krátit na pouze 500 tisíc – tedy 50 %. Při totální škodě potom pojišťovna může vyplatit maximálně ony 2 miliony korun, na kterou jste dům měli pojištěný.

V případě podpojištění se plnění krátí podle poměru vaší pojistné částky vůči reprodukční neboli hodnotě znovupořízení či znovupostavení vaší nemovitosti.

Jak často lidé pojištění upravují? Téměř nikdy

Podle průzkumu České asociace pojišťoven si 79 % lidí myslí, že má pojištění rodinného domu nastavené správně, ale jen 20 % smlouvu pravidelně kontroluje.

Doporučujeme aktualizovat pojistnou smlouvu minimálně jednou za dva až tři roky. A určitě vždy po větší rekonstrukci, modernizaci nebo když se výrazně mění cena stavebních prací v dané oblasti.

Co všechno se započítává do pojistné částky nemovitosti

Každá pojišťovna má trochu odlišnou metodiku. Je proto vhodné se o tomto poradit se svým pojišťovacím poradcem.

Do pojistné částky nemovitosti se často počítá:

• stavba jako celek včetně základů
• garáže, pergoly, bazény a další stavební prvky
• přípojky, inženýrské sítě
• interiérové úpravy (kuchyně, koupelna, vestavěný nábytek)
• náklady na odklízení sutin, demontáž a likvidaci škod

Čeho se bojíme vs. co nás opravdu ničí

Češi se podle dat České asociace pojišťoven nejvíce bojí požárů (37 %) a větrných živlů včetně tornád (18 %). Ale realita je jiná: nejčastější pojistné události jsou způsobené vodou – prasklým vodovodním potrubím, nebo havárií topení.

Mezi lety 2020–2024 evidují pojišťovny:

• více než 250 000 vodovodních škod
• celkové vyplacené plnění: 8,4 miliardy korun
• průměrná škoda z požáru: 556 000 korun

Přesto se podle průzkumu jen 7 % lidí vodovodních škod skutečně obává.

Tornádo jako memento, které zapadlo

Tornádo na jižní Moravě v roce 2021 způsobilo škody za 15 miliard korun. Vyvolalo krátkodobý zájem o majetkové pojištění, ale efekt byl dočasný.

Po tornádu jsme zaznamenali mírné zlepšení v ochraně majetku občanů, ale z dlouhodobého hlediska se nic nezměnilo. Stále evidujeme přibližně 70 % domácností, které jsou pojištěny nedostatečně.

Jak poznat, že jste podpojištění

Česká asociace pojišťoven spustila na jaře edukační kampaň „60 % nestačí“, jejímž cílem je pomoci lidem zjistit, zda jejich pojistná smlouva odpovídá skutečné hodnotě jejich nemovitosti.

Na webu www.60nestaci.cz můžete zadáním několika údajů získat orientační přehled, zda je vaše pojištění dostatečné. Výsledek slouží jako varovný signál, zda je čas kontaktovat pojišťovnu.

Jak předejít podpojištění rodinného domu? Praktický přehled

• Pravidelně kontrolujte pojistku – minimálně každé 2–3 roky
• Po každé rekonstrukci kontaktujte pojišťovnu
• Požadujte indexaci pojistné částky – zohlední inflaci
• Neřešte jen cenu pojištění – zaměřte se na správně nastavenou pojistnou částku
• U nových smluv používejte nový odhad reprodukční hodnoty stavby, ne ceny, za kterou jste nemovitost koupili

Direct pojišťovna se zapojila do kampaně České asociace pojišťoven, která upozorňuje na to, že až 70 % českých rodin má svůj dům pojištěný na výrazně nižší hodnotu. Jsou tedy takzvaně podpojištění.

„Klient měl dům pojištěný na 3 miliony korun, hodnota domu je však 2x vyšší, tedy 6 milionů. Nyní mu odlétla střecha za 500 000 korun, kolik byste mu zaplatili?“ I když to vypadá jako matematická úloha pro střední školy, ve skutečnosti se jedná o typický případ takzvaného podpojištění. Tedy situace, kdy je byt nebo dům pojištěný na výrazně nižší hodnotu, než kterou ve skutečnosti má.

„Zmíněný dotaz jsme položili lidem na sociálních sítích, abychom zjistili, zda podpojištění rozumí. Vyvolal stovky reakcí, ale bohužel se ukázalo, že většina lidí vůbec netuší, že v tomto případě by dostali zaplacenou jen polovinu škody, tedy 250 000 korun, protože se jedná o 50% podpojištění,“ upozorňuje PR specialista Direct pojišťovny Michal Kárný.

Ukázalo se, že většina lidí by v tomto případě čekala vyplacení celé škody, pokud by nebyla větší než 3 miliony, na které jsou pojištění. „Takto to ale nefunguje. Lidé při sjednání pojištění zadávají hodnotu domu nebo bytu, nezadávají limit. Pokud tedy z nějakého důvodu zadají nižší částku, která neodpovídá realitě, jsou podpojištění. Od této hodnoty se totiž mimo jiné počítá i cena pojištění. Při podpojištění tedy lidé platí za pojištění výrazně méně, než by měli. Pokud bychom podpojištění neuplatňovali, byli by na tom bití ti, kteří mají hodnotu majetku nastavenou správně,“ říká Eva Bosáková, která má v Direct pojišťovně na starosti pojištění majetku.

A dodává, že podpojištění uplatňují všechny pojišťovny na trhu. „Samozřejmě pracujeme s určitou tolerancí. Konkrétně je to 20 %. Tato tolerance má ale primárně pokrýt možné navýšení cen nemovitostí během jednoho roku,“ vysvětluje Eva Bosáková.

Jak správně nastavit hodnotu domu nebo bytu

Při sjednání pojištění majetku je tedy potřeba uvést co nejpřesněji jeho aktuální hodnotu. U bytů se pracuje s tržní cenou, tedy částkou, za kterou by bylo možné koupit stejný byt stejné kvality ve stejné lokalitě. U domů stačí zadat reprodukční cenu, tedy částku, za kterou by bylo možné postavit stejný dům stejné kvality znovu.

„Nejjednodušší je použít kalkulačku, kterou při sjednání pojišťovny nabízejí. U nás stačí vyplnit pár základních údajů, ze kterých vypočítáme hodnotu, na kterou doporučujeme nemovitost pojistit. Pokud to klienti udělají, garantujeme jim, že v případě škody neuplatníme podpojištění,“ radí specialistka Direct pojišťovny.

I potom je ale potřeba smlouvu pravidelně aktualizovat. Ideálně každý rok nebo jednou za dva roky. Záleží na tom, jak se vyvíjí ceny na trhu. „Obecně se dá říci, že smlouvy, které jsou starší více než 3 roky, jsou pravděpodobně podpojištěné, protože ceny nemovitostí, stavebních materiálů i prací neustále rostou,“ uzavírá Eva Bosáková.

Za první pololetí rostl počet živelních škod meziročně o 63 %. Zářijové povodně s číslem ještě zahýbají. Jen Kooperativa po kalamitě registruje více než 17 tisíc škod. Podle Ondřeje Poula, ředitele Centra likvidací, pohroma odhalila, že spousta Čechů nemá majetek pojištěný dostatečně, takže teď zřejmě musí řešit, kde vzít peníze na opravu či novou stavbu.

Co pro mě znamená špatně nastavené pojištění nemovitosti, když se opravdu něco stane?

Jde o zásadní problém. V takových případech peníze od pojišťovny nemusí a pravděpodobně nebudou stačit na opravu či znovupořízení nemovitosti. O tom jsme se ostatně opět přesvědčili po podzimních povodních, kdy jsme byli svědky toho, že majitelé zničených domů je neměli pořádně chráněné, respektive je měli podpojištěné. K podpojištění dochází tak, že smlouvá zůstává roky netknutá, nepřizpůsobuje se reálné hodnotě domu či bytu. Když se pak skutečně něco přihodí, ukáže se, že hodnota majetku je vyšší než pojistná částka, což je průšvih.

Když zůstaneme u zmíněných povodní, kolika nemovitostí se podpojištění týká?

Ze škod, které dosud řešíme, je podpojištěno přes 60 procent rodinných domů, přičemž téměř polovina z nich o více než 30 procent. Několik set nemovitostí je podpojištěných dokonce z 50 a více procent. V posledních letech samozřejmě problém umocnila inflace a prudký růst cen stavebních materiálů a prací. Je proto potřeba, aby majitelé změny kolem sebe reflektovali, stejně tak pokud investují do dalšího vybavení svých domovů.

Nemluvě o tom, že podle průzkumu České asociace pojišťoven zůstává stále 1,6 milionu nemovitostí zcela nepojištěných.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad škodné události, kde byl dům podpojištěný?

Měli jsme případ rodinného domu, který byl pojišťovaný na 6,5 milionu korun. Hodnota nemovitosti ale od podpisu smlouvy před lety do povodní stoupla na 11 milionů korun. V posledních dvou letech jsme klientovi nabízeli jak úpravu smlouvy, tak indexaci, která by mu zajistila odpovídající automatické navyšování pojistné částky, ani jednu nabídku nevyužil. Pojistné plnění mu tak na opravu nebude stačit a zhruba čtyřicet procent bude muset dát ze svého.

Jak funguje ta indexace?

Indexace v pojištění majetku znamená automatickou aktualizaci pojistných částek, limitů plnění a pojistného v závislosti na inflačním vývoji v předchozím období. Indexace nemovitostí zohledňuje růst cen stavebních prací, materiálů a výrobků, které jsou klíčové pro obnovu nebo opravu pojištěného majetku. A u indexace domácností záleží na růstu spotřebitelských cen zboží a služeb.

Je vždycky výhodná?

My indexaci pojistné smlouvy rozhodně doporučujeme. Klient tak v případě pojistné události předejde nemilému překvapení, kdy by musel část nákladů například na opravu poničené nemovitosti hradit ze svého, protože by mu na to částka vyplacené pojišťovnou nestačila. Je obvyklé, že lidé často hledí jen na cenu pojištění a neuvědomují si možná rizika, která přinášejí živelné pohromy.

Stejně tak lidem radíme, aby se při každé větší investici do nemovitosti, jako je přístavba, rozsáhlejší rekonstrukce, pořízení fotovoltaiky, zateplení nebo tepelného čerpadla nechali pojistnou smlouvu aktualizovat. To samé platí i pro domácnost, protože si lidé stále častěji kupují dražší a moderní vybavení, které se při poruše nevyplatí opravovat. Na závěr musím zmínit, že pokud zákazník neodmítne pravidelnou indexaci, Kooperativa nikdy neuplatní podpojištění. Toto vstřícné pravidlo jako jediná pojišťovna dodržuje už 20 let.

O kolik korun se indexací průměrně navýší pojistka?

Obvykle jde o nárůst v řád stovek korun ročně, ale vždycky záleží na konkrétní pojistné smlouvě, jak má klient nastaveny pojistné částky a jednotlivá rizika.

Je problém i u menších škod? Celková pojistná částka by na dílčí újmu určitě stačila.

Problém nízkých pojistných částek, které neodpovídají ceně majetku, je i při likvidaci menších škod. Pojišťovna má právo snížit pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je pojistná částka k hodnotě nemovitosti. U podpojištění 50 %, kdy je například majetek za 5 milionů korun pojištěn pouze na 2,5 milionu korun, vyplatí pojišťovna i při menší škodě pouze padesát procent pojistného plnění. Kdyby vyplatila 100 procent byť menší škody, logicky by znevýhodnila klienty s odpovídající pojistnou částku, kteří ovšem platí dvojnásobné pojistné, což je nepřípustné. Když si pojistíte dům na polovinu, máte vlastně chráněnou jen polovinu cihel či půlku střechy.

Jak často tedy smlouvu aktualizovat?

Alespoň každé dva roky. Zároveň tím můžete získat novější produkt s dalšími výhodami. U Kooperativy jsou to různé domácí asistence a cykloasistence zdarma. Situaci se špatně nastavenými smlouvami se snažíme neustále řešit a naši pojišťovací poradci to s klienty intenzivně diskutují. Musíme být v tomto směru aktivní, tak aby klienti v případě nepříjemných událostí získali dost peněz a mohli se rovnou zaměřit na řešení problému.

Před čtyřmi roky zasáhlo jih Moravy tornádo, které zničilo stovky domů a způsobilo odhadované škody přes 15 miliard korun. Podle dat České asociace pojišťoven ale ani taková katastrofa nezměnila většinu smluv a stále je až 70 % nemovitostí v Česku podpojištěných. Čeho se tedy Češi vlastně bojí? Podle aktuálního průzkumu způsobují největší strach požáry. Nejčastější pojistné škody jsou ale přitom způsobené vodou – prasklým potrubím nebo krupobitím, dešti či bleskovými povodněmi.

Tornádo na Moravě samotné v roce 2021 přineslo 10 tisíců pojistných událostí za téměř 3,5 miliardy korun. Zařadilo se tak mezi čtyři nejničivější přírodní katastrofy v novodobé historii Česka. Ačkoliv tehdejší událost vedla ke krátkodobému nárůstu zájmu o pojištění, dlouhodobý efekt se podle odborníků nedostavil a Češi stále riskují a o ochranu svého majetku nepečují.

„Po tornádu jsme zaznamenali mírné zlepšení v ochraně majetku občanů, a to jak v počtu smluv, tak i celkové výši pojištění. To může, ale také nemusí souviset s tornádem. Svou roli mohla sehrát i inflace, která problém podpojištění zvýraznila,“ vysvětluje Petr Jedlička, hlavní analytik České asociace pojišťoven a dodává: „I přes tento dočasný nárůst zůstává okolo 70 % všech rodin stále pojištěno nedostatečně. Průměrná výše škod přitom stále stoupá i v letech, kdy u nás nedošlo k výjimečným událostem jako jsou tornádo a povodně.“

Češi se bojí ohně, větru, potom vody

Podle aktuálních průzkumů České asociace pojišťoven se lidé v souvislosti s ohrožením svých domovů nejvíce neobávají právě zmíněného tornáda nebo jiných živelných pohrom. Největší strach mají z požáru, a to hned 37 % dotázaných. Požár je přitom skutečně nejničivější událostí a v posledních pěti letech za něj pojišťovny vyplatily téměř 15,3 miliard korun. Průměrná škoda z požáru dosahuje podle dat 556 tisíc korun, tedy dvakrát více než například ty po povodních či vichřicích, kam řadíme i tornádo.

Přes to se ale nejedná o nejčastější událost. Tou jsou za roky 2020 až 2024 vodovodní škody, kterých pojišťovny evidují celkem 250 tisíc za 8,4 miliard korun. Paradoxně se jich ale obává jen 7 % veřejnosti. Naopak tornádo, silný vítr nebo vichřice jsou v obavách Čechů na druhém místě s 18 %. Škod spojených s větrem pojišťovny v posledních pěti letech řešily 200 tisíc a dosáhly téměř 10 miliard. Voda z prasklého potrubí nebo topení trápí 17 %. Naopak nejméně je trápí povodně (7 %), krádež a vandalismus (7 %) nebo sesuvy půdy a zemětřesení (3 %).

„Podle našich průzkumů se třetina dotázaných nejvíce obává požárů. Požár je skutečně nejničivější škodní událostí – v posledních pěti letech pojišťovny vyplatily více než patnáct miliard korun. Přesto ale nejčastější událostí jsou vodovodní škody: během pěti let jich bylo evidováno 250 000, s celkovými náklady na pojistné plnění ve výši 8,4 miliardy korun. Tornáda, vichřice a silný vítr se v žebříčku obav Čechů umísťují až na druhém místě,“ říká Lenka Slabejová, gestor oblasti neživotního pojištění v České asociaci pojišťoven.

Ani obavy nezlepšují pojistnou ochranu našich domovů

„Čtyři roky od tornáda stále zůstává 1,6 milionů nemovitostí podpojištěných. Klíčová je přitom pravidelná aktualizace pojistné smlouvy, aby klienti v případě škody nezůstali bez dostatečné finanční náhrady. Doporučujeme aktualizaci smlouvy minimálně jednou za dva až tři roky nebo samozřejmě po každé větší rekonstrukci nebo modernizaci nemovitosti,“ doplňuje Lenka Slabejová.

Podle údajů České asociace pojišťoven má nemovitost pojištěnou na nižší částku, než jakou by bylo potřeba k plné obnově až 70 % českých nemovitostí. Situaci zhoršuje i to, že 79 % respondentů věří, že mají pojistku nastavenou správně, ale pouze 20 % ji skutečně pravidelně kontroluje. Na problém podpojištění upozorňuje i kampaň „60 % nestačí“, kterou Česká asociace pojišťoven, kterou spustila na jaře. Lidé si díky ní mohou na webu www.60nestaci.cz orientačně ověřit, zda jejich stávající pojištění odpovídá reálné hodnotě nemovitosti.

Jak se připravit na důsledky nadcházejících extrémních srážek? Co dělat, když dorazí velká voda a jak likvidovat škody, abyste měli jednání s pojišťovnou co nejsnadnější? Meteorologové varují před vydatnými srážkami, které na některých místech povedou k povodním. Pokud bydlíte v blízkosti nějakého toku, vyplatí se nepodceňovat přípravu, která pomůže s hladší evakuací nebo může zabránit některým škodám na majetku.

Na místě je připomenout, že existují tři stupně povodňové aktivity:

• 1. stupeň povodňové aktivity = stav bdělosti (nastává nebezpečí povodně, orgány samosprávy obcí a orgány okresních orgánů organizují hlídkovou službu na vodních tocích, je organizována povodňová hlásná služba),
• 2. stupeň povodňové aktivity = stav pohotovosti (vyhlašuje příslušný povodňový orgán, je zajištěna trvalá pohotovost, zasedá povodňová komise, jsou přijímána opatření ke zmírnění průběhu povodně),
• 3. stupeň povodňové aktivity = stav ohrožení (vyhlašuje příslušný povodňový orgán při bezprostředním nebezpečí a vzniku větších škod, ohrožení majetku a životů v zaplaveném území, podle plánů se realizují technická opatření, vyprošťovací a záchranné práce)

O hrozbě nebo vzniku povodně může informovat siréna, mobilní magafony, místní rozhlas nebo média. Informace můžete sledovat například také prostřednictvím České televize (ČT24) nebo na webu ČHMÚ.

Máte-li čas se na velkou vodu připravit, měli byste toho využít a na obecním úřadu zjistit, zda je vaše nemovitost v záplavovém území nebo území ohroženém zvláštní povodní. Rovnou se také zeptejte na místo a způsob případné evakuace i cestu, jakou plánuje obec využít pro informování občanů. Vytipujte si místo, které by nemělo být zaplavené.

Pokud můžete, připravte si materiál na utěsnění nízko položených dveří, oken, odpadních potrubí atd. (pytle s pískem fólie, desky, ucpávky kanalizace) a zajistěte v okolí domu neupevněné věci (ploty, boudy a další překážky), které by mohly bránit volnému průtoku vody a tvořit druhotné hrázky.

Cennosti, cennější majetek a důležité dokumenty a doklady přeneste z přízemí do vyšších pater a auto připravte na evakuaci a (pokud možno) zaparkujte na vyvýšené místo. Máte-li domácí a hospodářská zvířata, odveďte je do bezpečí.

Majetek, který je ohrožen povodní, si vyfoťte, abyste měli fotodokumentaci stavu „před“. Budete pak lépe dokazovat pojišťovně rozdíl.

Když dorazí velká voda

Uvědomte si, že i když jsou škody na majetku bolestné, život a zdraví je cennější. Občas na to při ochraně majetku zapomínáme. Snažte se tedy zamezit dalším škodám na majetku, ale pouze za podmínky, že to neohrozí vás samotné.

Pokud dojde k evakuaci, doporučujeme zavřít přívod vody, plynu a vypnout elektřinu. Nenechávejte také v budově ani mimo ni nebezpečné látky či chemikálie.

Když už nehrozí nebezpečí

Pokud evakuace nebyla nutná, situace se uklidňuje a voda opadá, změřte v případě zatopení prostor úroveň hladiny zaplavení a postiženou plochu. Co nejpodrobněji všechny škody nafoťte a jejich rozsah zároveň sepište.

Začněte odčerpávat vodu a odstraňovat bahno a trosky. Je-li to možné, shromažďujte zničené a poškozené věci pro pozdější prohlídku ze strany likvidátora, vždy ale s ohledem na hygienické podmínky. Co musí být zlikvidováno hned, to před tím detailně nafoťte. Následně nahlaste škodu pojišťovně.

S opravami neohrožujícími zdraví nebo majetek je lepší počkat do prohlídky pojišťovnou nebo s nimi začít až po domluvě s pojišťovnou.

Pokud bylo vaše obydlí vodou zasažené ve velkém měřítku, měli byste si nechat zkontrolovat statiku, rozvody energií a kanalizaci.

V případě, že se vám dostala voda až na zásoby jídla, všechny potraviny kontaminované vodou byste měli zlikvidovat. To platí i pro plodiny. Hygienicky je nutné likvidovat také uhynulé zvířectvo.

Nepijte vodu z místních zdrojů, dokud nebude prověřena její kvalita a při obnově studní a zdrojů pitné vody se řiďte pokyny odborníků.

Pokud máte síly a kapacitu, můžete se zapojit do likvidace následků povodní nebo pomoci starším či nemocným sousedům.

Potřebujete-li, obecní úřad by měl mít informace o místech humanitární pomoci. Ocitnete-li se ve finanční tísni, požádejte o dávku mimořádné okamžité pomoci.

Jednání s pojišťovnou

Pojišťovny umožňují hlásit škodu přes svůj web nebo mobilní aplikaci, někdy k tomu mají vyhrazenou i telefonní linku.

Součástí škodního hlášení by měl být i soupis zasažených věcí s uvedením stáří, rozsahem poškození a cenou s tím, že při sobě byste měli mít také číslo pojistné smlouvy nebo osobní údaje, podle nichž lze smlouvu dohledat, telefonní číslo na osobu , která bude na místě škody kvůli prohlídce a číslo účtu, kam má pojišťovnna poukázat pojistné plnění.

Svobodová také připomněla, že u pojištěných firem budete potřebovat i účetní evidenci zasažených věcí a stavy majetku před povodní, včetně zásob na skladě.

Když to vyžaduje situace, může to pomoci dalším škodám a pomůže-li to rychlejší obnově, požádejte svou pojišťovnu o zálohu na pojistné plnění. Nezapomeňte přitom uvést své číslo účtu.

Po oznámení škodní události vás bude kontaktovat likvidátor nebo na něj a na technika od pojišťovny dostanete kontakt prostřednictvím SMS či e-mailu.

Podle typu a rozsahu škody se s vámi likvidátor buď dohodne na prohlídce na místě, nebo si pojišťovna vyžádá jen podklady pro řešení škodní události (případně obojí).

Po doložení potřebných dokumentů likvidátor posoudí nárok na pojistné plnění a vyčíslí škodu.

Mějte na paměti, že nemusíte brát první nabídku, kterou vám dá. Počítejte ale s tím, že byste si měli umět své námitky argumentačně obhájit. Kromě fotodokumentace můžete své tvrzení podpořit znaleckým posudkem nebo svědectvím.

O ukončení průběhu likvidace škodní události by vás měla pojišťovna informovat, sdělit vám výši pojistného plnění a odeslat ji na zadaný účet.

Pojišťovny jsou povinny uhradit nad rámec případného pojistného plnění také takzvané zachraňovací náklady, což jsou účelně vynaložené náklady na odvrácení bezprostředně hrozící pojistné události – příkladem je třeba pořízení pytlů s pískem. Dále by pojišťovny měly hradit náklady vynaložené na zmírnění následků, na odklizení poškozeného majetku z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů.

Na pojišťovnu si nepřijdete

Pokud jste dosud neměli pojištění a teď se snažíte to rychle dohnat, tak pro případné nadcházející škody vám pojistka pravděpodobně stejně platit nebude.

V souvislosti s množícími se případy, kdy se lidé v současné době pojišťují na poslední chvíli upozorňujeme, že všechny pojišťovny mají v podmínkách uvedené, že v případě záplav a povodní začne pojištění platit až určitý počet dní po sjednání, většinou je to 10 dní.

Voda je jedním z nejničivějších živlů, která může způsobit rozsáhlé škody na domě i jeho vybavení. Povodně a záplavy si nevybírají – ohroženi nejsou jen lidé žijící v blízkosti řek, rybníků či přehrad. Voda se může nečekaně vylít z polí při přívalových deštích, proniknout do nemovitostí kvůli ucpané kanalizaci nebo se rozšířit po prudkém tání sněhu. Právě proto je pojištění majetku proti záplavám klíčové pro každého majitele nemovitosti. Přečtěte si, jak funguje pojištění v záplavové zóně a jak pojistit nemovitost v záplavové oblasti.

„Záplava a povodeň patří mezi rizika, která jsou kryta v rámci pojištění nemovitosti a domácnosti. Díky tomuto pojištění mohou majitelé nemovitostí získat jistotu, že případné škody způsobené vodním živlem budou finančně kryty. Nicméně podmínky pojištění se mohou výrazně lišit, zejména pokud se vaše nemovitost nachází v povodňové zóně nebo záplavové oblasti,“ uvádí Miroslav Čejka, specialista pojištění z fintech startupu hyponamíru.cz.

Co je záplava a jak se liší od povodně?

Záplava a povodeň nejsou totéž. Záplava nastává tehdy, když se na povrchu vytvoří souvislá vodní plocha v důsledku nedostatečného odtoku atmosférických srážek. Jedná se o vodu, která spadla na zemský povrch a zůstává v místě domu nebo se kolem něj dále pohybuje. Záplava může vzniknout prakticky kdekoliv, například při přívalových deštích, kdy voda odtéká z okolního terénu nebo vytéká z přeplněné kanalizace.

Naproti tomu povodeň je způsobena rozlitím vodního toku ze svého koryta, což vede k zaplavení přilehlých oblastí. Nejčastěji ji způsobí nárůst průtoku vody nad kapacitu koryta řeky, což vede k zaplavení delšího úseku toku. Povodeň však může být i lokální, způsobená například zúžením či přehrazením koryta řeky.

Povodeň může způsobit i protržení hráze

Příčiny povodní nemusí být vždy pouze přírodního charakteru, jako je intenzivní či dlouhodobý déšť, tání sněhu nebo zahrazení toku ledem. Povodně mohou být způsobeny také protržením přehrady nebo ochranné hráze. Tyto povodně jsou často provázeny masivním nárůstem průtoku a obvykle způsobují výrazně větší škody než běžné přírodní povodně.

Jak vysoké je riziko záplavy a povodně?

Pravděpodobnost záplavy je obecně vyšší u nemovitostí postavených v záplavovém území, která se nacházejí v blízkosti vodních toků. Jedná se o administrativně stanovená území, která mohou být při povodni zaplavena vodou. Jak zjistím, zda se moje nemovitost nachází v záplavové zóně?

Existuje několik možností, jak zjistit záplavovou zónu. Tato území si můžete snadno vyhledat prostřednictvím online map na stránkách vodohospodářského informačního portálu VODA. Záplavové zóny lze také sledovat na portálu pzmk.cz, kde jsou k dispozici informace o pravděpodobnosti 5leté, 20leté a 100leté povodně. Další možností je využití online mapy POVIS.

Riziko zatopení podle umístění nemovitosti

Zatopení může ohrozit nemovitosti prakticky kdekoliv, i ve svažitých oblastech daleko od vodních toků. Nejčastěji ho způsobuje povrchový odtok, ke kterému dochází při letních bouřkách, kdy půda nestíhá vstřebat intenzivní dešťové srážky. Rizikem je rovněž rychlé jarní tání sněhu, kdy zmrzlá půda brání vsakování vody. Povrchová voda unáší půdu, způsobuje erozi a největší škody obvykle zasahují suterény a sklepy.

U nemovitostí poblíž potoků a říček je riziko rozvodnění vyšší, zejména při letních přívalových deštích. Voda v těchto případech stoupá velmi rychle, což omezuje možnost záchrany majetku. Kromě zaplavení objektů hrozí škody způsobené silným proudem, který může poškodit i konstrukce domů. Méně časté, ale stále rizikové, jsou záplavy při jarním tání.

Nemovitosti v zátopovém území velkých řek jsou ohroženy povodněmi, které nejčastěji vyvolává jarní tání nebo dlouhotrvající deště. Na rozdíl od malých toků stoupá hladina velkých řek pomalu, během hodin až dní, což umožňuje evakuaci osob a částečnou ochranu majetku. Tyto povodně však mohou zasáhnout rozsáhlé oblasti daleko od řeky a přetrvávat po několik dní až týdnů. Informace o rizikových oblastech lze najít v mapách záplavových území.

Pojištění nemovitosti v povodňové zóně

Pojištění nemovitosti v záplavové oblasti může být komplikovanější, ale není nemožné. Miroslav Čejka z hyponamíru.cz k pojištění dodává: „Při sjednávání pojištění nemovitosti hrají klíčovou roli povodňové zóny, které určují míru rizika zatopení dané oblasti. Tyto zóny jsou obvykle rozděleny do čtyř kategorií podle pravděpodobnosti výskytu povodně. Při výběru pojištění je zásadní zjistit, do které povodňové zóny vaše nemovitost spadá, a následně porovnat nabídky jednotlivých pojišťoven.“

Povodňové zóny:

1. zóna: Oblast s minimálním rizikem povodní. Nemovitosti v této zóně jsou snadno pojistitelné a pojistné sazby jsou nejnižší.

2. zóna: Oblast s mírným rizikem povodní. Pojišťovny obvykle pojištění nabízejí za mírně vyšší sazby, někdy mohou požadovat preventivní opatření.

3. zóna: Oblast s vyšším rizikem povodní. Pojištění je možné, ale za podmínek vyšších pojistných sazeb a často s omezeným krytím. Některé pojišťovny mohou nabídky odmítnout.

4. zóna: Oblast s vysokým rizikem povodní. V této zóně bývá pojištění nemovitostí velmi omezené, drahé, nebo zcela nedostupné. Pojišťovny mohou vyžadovat rozsáhlá preventivní opatření pro případné sjednání pojištění.

Jak pojistit dům proti záplavám:

1. Odhad rizika: Pojišťovna zhodnotí riziko na základě lokality a povodňové zóny.
2. Výběr pojistky: Porovnejte nabídky různých pojišťoven, protože podmínky a ceny se mohou výrazně lišit.
3. Sjednání smlouvy: Pojišťovna vás může požádat o doložení dokumentů, například fotografie nemovitosti nebo technických opatření proti povodním (např. protipovodňové zábrany).
4. Preventivní opatření: Některé pojišťovny zohledňují, zda byla přijata preventivní opatření ke snížení rizika.

Je také dobré konzultovat možnosti s odborníkem, který vám pomůže vyhodnotit rizika a vybrat nejlepší pojištění proti záplavám.

Co kryje pojištění proti záplavám a povodním?

Pojištění proti povodním a záplavám nabízí krytí škod způsobených vodou na nemovitosti i jejím vybavení. Pojištění nemovitosti v záplavové zóně se typicky vztahuje na stavební konstrukce, jako jsou zdi, střechy, podlahy, a také na pevně zabudované části, například okna, dveře či sanitární zařízení.

Pokud máte sjednáno i pojištění domácnosti, je chráněno i vybavení, jako je nábytek, elektrospotřebiče nebo osobní věci. Pojištění domácnosti v záplavové zóně je velmi důležité!

Krytí pojištění proti záplavám však není vždy stejné a může záviset na konkrétních podmínkách pojišťovny. Například některé pojistky zahrnují i náklady na sanaci nemovitosti po povodni, jako je vysoušení zdí nebo odvoz znečištěného materiálu.

Pozor na limity pojištění proti záplavám

Důležité je znát limity pojištění, tedy maximální částku, kterou pojišťovna v případě škody uhradí. Kromě celkového limitu pojištění je vhodné zkontrolovat i dílčí limity pro jednotlivá rizika. „Stejně podstatné je seznámit se s výlukami, tedy situacemi, kdy pojištění nekryje škody z povodní. Typickými výlukami bývají škody způsobené zanedbanou údržbou nemovitosti, například ucpanými odtoky, nebo opakované záplavy, pokud majitel nepřijal doporučená preventivní opatření,“ popisuje Miroslav Čejka z hyponamíru.cz. Pojištění proti přírodním katastrofám tak vyžaduje pečlivé prostudování podmínek, aby bylo krytí plně přizpůsobené konkrétním potřebám a očekávaným rizikům.

Cena pojištění v záplavové zóně

Cena pojištění nemovitosti v záplavové zóně je obvykle vyšší kvůli vyššímu riziku povodní. Pojišťovny cenu stanovují podle povodňové zóny a preventivních opatření, která majitel nemovitosti přijme. Jak snížit cenu pojištění v záplavové oblasti? Zvažte instalaci protipovodňových zábran, úpravu terénu nebo zpětné klapky na kanalizaci. Pojišťovny tyto kroky často zohledňují a mohou nabídnout výhodnější cenu. Důležité je porovnat nabídky různých pojišťoven, protože podmínky se mohou výrazně lišit.

Jak chránit nemovitost před záplavou

Prevence je klíčem k ochraně nemovitosti před povodní. Pravidelně čistěte okapy, odtoky a kanalizaci, aby nedocházelo k jejich ucpání. Přizpůsobte terén kolem domu tak, aby voda mohla snadno odtékat, například vytvořením odvodňovacích příkopů. Škodám lze předejít také tím, že drahá technická zařízení a cenné předměty přesunete ze sklepů do vyšších pater budovy. Dodatečně můžete instalovat protipovodňové zábrany pro zvýšení ochrany.

Alkohol je běžně ve výlukách komerčních pojišťoven. Pokud si způsobíte úraz po požití alkoholu, peníze od pojišťovny nedostanete. Zdravotní poškození způsobené nevědomým vypitím otráveného alkoholu je ale něco jiného.

Typický příklad: postižený si platí úrazovou pojistku nebo má úraz s trvalými následky jako připojištění k životní pojistce. Napil se z okolkované lahve, kterou koupil v místním obchodě a otrávil se metanolem. Neudělal to schválně. Byl podveden, protože mu prodali něco jiného, než chtěl. Pokud měl štěstí a přežil, bude třeba do konce života slepý. Má nárok na pojistné plnění?

V tomto případě lze říci, že nevědomé požití alkoholu, který obsahuje metanol, jenž je příčinou otravy, je pojistnou událostí. Požití však musí být prokazatelně nevědomé.

Neúmyslné (náhodné) požití jedovaté látky je kryto úrazovým pojištěním. Plnění by bylo tedy poskytnuto v závislosti na míře poškození zdraví, včetně případných trvalých následků, které by vznikly v přímé souvislosti s úrazem jako trvalé poškození po požití jedovaté kapaliny (pakliže je sjednáno pojištění trvalých následků úrazu).

V souvislosti s následky otravy může dojít i ke vzniku nároku na plnění z pojištění závažných onemocnění nebo z pojištění pro případ invalidity,“ doplňuje Tomáš Zavoral a dodává, že kauza „otrava metanolem“ je svými rysy zcela nestandardní situací a stejně jako každá pojistná událost je také jedinečná. Řešili bychom každý případ individuálně s komplexním posouzením všech zjištěných okolností a údajů, například okolnosti vzniku poškození, údaje v lékařských zprávách, údaje ve zprávě policie.“

Nepřehlédněte

Aby vznikl nárok na pojistné plnění za dobu nezbytného léčení úrazu, za dny hospitalizace následkem úrazu, za trvalé následky úrazu, za trvalou invaliditu následkem úrazu nebo za smrt následkem úrazu, musí být splněny dvě podmínky:

• nahodilost (událost je neočekávaná a na vůli pojištěného nezávislá),
• neúmyslnost (nepřivodí si úraz vědomě).

Jak nevědomost prokázat

Aby poškozený dostal od pojišťovny peníze, musí svůj „neúmysl“ prokázat. Pojišťovna bude určitě potřebovat lékařskou zprávu z prvního ošetření, potvrzení o rozboru, který prokazuje jedovatou látku, propouštěcí zprávu z nemocnice a policejní protokol. „Vycházíme z toho, že všechny tyto případy policie řeší. Pokud by se pak stalo, že poškozený na následky otravy zemře, vycházelo by se i z dodatečných podkladů, které by měl mít pozůstalý k dispozici, například z pitevní zprávy.

Jak dlouho bude plnění trvat? Na to není jednoznačná odpověď. Podle pojišťoven to přeci jen není „běžná“ situace, u které by mohly pojišťovny klientům garantovat vyplacení pojistného plnění již na začátku léčení, jak je v řadě případů dnes běžné.

Letní tábory pro děti nepatří mezi nejlevnější záležitosti, často může jejich cena dalece přesáhnout i hranici deseti tisíc korun. Problém nastane, když dítě pár dní před zahájením pobytu onemocní a nemůže jet.