Rubrika: Finance

Nemáme na placení pojistky, tak ji zrušíme. Nejspíš to už napadlo i Vás, pokud jste v rodinném kruhu hledali možnosti, jak ulevit napjatému rozpočtu. Ovšem zrušení životní pojistky by mělo být opravdu tou poslední variantou. Pojišťovny Vám nabídnou jiné, výhodnější alternativy.

Než se pro některou z nich rozhodnete, pamatujte na to, že každý problém s placením pojistky je třeba s pojišťovnou co nejdříve řešit.

První, co byste mohli u své pojistky změnit, je snížení pojistného. Prakticky všechny pojišťovny to umožňují. A dokonce bez jakéhokoliv časového omezení. Můžete tak platit nižší pojistné jen pár měsíců a pak se opět vrátit k původní výši, nebo trvale po celou dobu trvání pojistky.

Při snížení pojistného však počítejte s tím, že vám většinou pojišťovny sníží i pojistnou ochranu, dojde ke snížení krytých rizik i výše pojistné částky. Na pojistné smlouvě je možné zrušit všechna sjednaná rizika, ale pokud má být pojistná smlouva zachována, musí vždy zůstat sjednaná základní pojistná částka pro případ smrti na minimálně 10 tisíc korun.

Na druhou stranu například u ČSOB Pojišťovny vám snížení platby na životní pojištění (ŽP) neomezí pojistnou ochranu, ale pouze část na spoření.

Pojistné nemůžete snížit na libovolnou částku, pojišťovny mají totiž své limity, pod které nepůjdou. Například Allianz vám u rizikového a kapitálového ŽP umožní minimální měsíční splátku ve výši 300 korun, ovšem u investičního ŽP už je to minimálně 500 korun.

Podobně je na tom i Česká pojišťovna: minimální měsíční splátka u rizikového a kapitálového ŽP je ve výši 200 korun, u investiční pojistky pak ve výši 500 korun.

Některé pojišťovny si za změnu ve výši pojistného účtují poplatky. Setkáte se s ním například u České pojišťovny (220 korun), Pojišťovny ČS (100 korun u druhé a další změny v kalendářním roce) či ČSOB Pojišťovny (100 korun u třetí a další změny v pojistném roce). Většina pojišťoven si však žádný poplatek neúčtuje (například ING ŽP, Uniqa či Allianz).

Pojišťovny svým klientům nabízejí různé varianty frekvence splácení. Můžete platit měsíčně, čtvrtletně, ale i ročně. Pokud nechcete vydávat najednou velkou částku při ročním placení pojistného, domluvte se s pojišťovnou například na nižších měsíčních platbách.

Při častější frekvenci plateb se ale u některých pojišťoven můžete připravit o slevu, kterou byste měli při platbě jednou ročně.

Při uzavírání životního pojištění si mnozí klienti sjednají i různá připojištění (úrazu, závažných onemocnění, hospitalizace apod.). Pochopitelně každé z nich jim pravidelnou platbu pojistného navyšuje. Pokud tedy chcete platit co nejméně, domluvte se s pojišťovnou i na zrušení některých připojištění.

Přestat po určitou dobou s placením pojistného je další z variant, kterou můžete využít. Ovšem ne každá pojišťovna vám to umožní. Například u rizikového ŽP téměř všude narazíte, přerušit splácení nelze. Výjimkou je Uniqa pojišťovna, která to klientovi po zohlednění délky existence pojistné smlouvy povolí až na šest měsíců. Po ukončení dohodnuté doby přerušení placení pojistného je pojistník povinen zaplatit dlužné pojistné, pro doplacení může požádat i o splátkový kalendář.

Přerušit placení pojistného u kapitálového či investičního ŽP povolí víc pojišťoven. Klient však musí splnit předem dané podmínky. Například musí mít dostatečně naspořeno, aby mu rezerva stačila na pokrytí poplatků a uhrazení sjednaných rizik. Například v Kooperativě by měl mít klient na pojistné smlouvě k dispozici tolik peněz, kolik odpovídá šestiměsíčnímu pojistnému. V České pojišťovně přerušení placení umožní minimálně po dvou letech trvání smlouvy.

U kapitálového životního pojištění Rodina je možné přerušit placení pojistného až na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, pokud uplynul alespoň jeden rok od sjednání smlouvy. Pojistné krytí klientovi v tomto případě zůstává ve sjednané výši a pojistné je hrazeno snižováním podílových jednotek z klientova účtu. Klient tuto možnost může využívat opakovaně.

Další z variant, jak se vyhnout placení pojistného a zároveň smlouvu nezrušit, je její převedení do splaceného stavu. To znamená, že vy už dál nebudete nic platit, ale pojistka nezanikne. Odbytné nedostanete hned, ale až po uplynutí původní doby pojištění. Pojišťovny tuto možnost podmiňují danou povinnou dobou trvání smlouvy.

Klient může také požádat o mimořádný výběr z naspořené rezervy (kapitálové ŽP) či částečný odkup podílových jednotek (investiční ŽP) a peníze pak použít právě pro platbu pojistného. Podmínkou pochopitelně je, aby se na klientově účtu vytvořila dostatečná rezerva, což je dáno i určitou dobou trvání pojistné smlouvy.

Poslední variantou po vyčerpání všech dostupných možností je zrušení pojistky. Ovšem, jak pojišťovny upozorňují, je to pro klienty značně nevýhodné. Nejen, že ztratíte pojistnou ochranu, ale přijdete i o podstatnou část peněz, které jste do pojištění vložili. A to především pokud zrušíte pojistku v prvních letech trvání pojistné smlouvy. Vyplacené odkupné tak bude velmi nízké.

Také se připravte na to, že pojišťovny si za zrušení smlouvy účtují poplatky. Například v České pojišťovně po vás budou požadovat 320 korun, v Kooperativě 500 korun a v Pojišťovně ČS se dokonce můžete dostat až na poplatek ve výši 20 tisíc korun, respektive 10 procent z kapitálové hodnoty. A to v případě, že smlouvu ukončíte do dvou let od trvání pojištění.

Pokud jste u své životní pojistky uplatňovali odpočty zaplaceného pojistného od daňového základu, v případě zrušení smlouvy je budete muset dodanit.

Mít životní pojištění neznamená, že Vás skutečně ochrání ve chvíli, kdy to nejvíce potřebujete. Z kontrol stovek pojistných smluv vyplývá, že více než polovina neplní svůj účel.

Spousta lidí v České republice věří, že jsou pojištěni správně. Mají přece smlouvu, pravidelně platí pojistné, a tak mají pocit, že je vše v pořádku. Jenže realita bývá jiná. Životní pojištění má chránit před těžkými životními situacemi – nemocí, úrazem, výpadkem příjmu. Mnoho smluv však tuto ochranu neposkytuje v rozsahu, jaký by lidé čekali.

Podle dat z kontrol stovek pojistných smluv, které si lidé nechali zhodnotit prostřednictvím finančně-poradenské mobilní aplikace Orbi, vychází zjištění poměrně varovně. Často se objevují výluky, nízké pojistné částky, zbytečně vysoké náklady, a někdy i úplná absence pojištění závažných rizik, jako je invalidita.

Chyby v každé druhé smlouvě

Z provedených rozborů vyplývá, že více než polovina smluv obsahuje chyby nebo zastaralé nastavení. Častým problémem je například to, že smlouva nepočítá s aktuální životní situací klienta – změnil se příjem, povolání, rodinná situace, ale pojistka zůstala stejná jako před deseti lety.

Až 85 % smluv mělo nedostatečně vysoké pojistné částky. Téměř 30 % smluv vůbec nezahrnovalo invaliditu, přestože právě ta může být jedním z největších finančních zásahů do života. Místo toho si lidé často připlácí za drobná rizika (hospitalizace, drobné úrazy), která mají sice větší šanci, že nastanou, ale z finančního hlediska jsou téměř zanedbatelná.

Změnou smlouvy se přitom dá nejen zvýšit pojistná ochrana, ale i ušetřit. V některých případech lidé platili zbytečně vysoké částky, aniž by za ně dostávali odpovídající krytí. Z kontrol vyplývá, že více než polovina klientů mohla ročně ušetřit tisíce korun.

Pozor na zdravotní dotazníky a vaše povinnosti

Životní pojištění může selhat i z jiných důvodů. Velké riziko představují nepřesně vyplněné zdravotní dotazníky. Pojišťovny se v nich ptají na zdravotní stav často i desítky let zpětně. Lidé si nemusejí na vše vzpomenout, nebo vyplní informace neúplně, a to může vést k zamítnutí pojistného plnění, když dojde na lámání chleba.

Navíc mnoho lidí netuší, že smlouvy často obsahují povinnosti, které musejí během pojištění plnit: nahlásit změnu zaměstnání, výši příjmu, dodržovat léčebný režim, používat ochranné pomůcky při sportu, nebo nahlásit úraz včas. Porušení těchto povinností může znamenat krácení nebo zamítnutí pojistného plnění.

Lidé chtějí být chráněni, ale nevěří procesu

Z průzkumu dlouhodobě vyplývá, že Češi o pojištění zájem mají, ale často se v něm nevyznají. Nevěří finančním poradcům, nevědí, co přesně si sjednali, nebo mají obavy, že budou tlačeni do změny produktu. A tak raději nedělají nic. To se však může v případě vážné životní události ukázat jako fatální chyba.

Důvěru pomáhají obnovit nové nástroje, které umožňují nezávaznou a bezplatnou kontrolu pojistných smluv, například prostřednictvím mobilní aplikace nebo nahráním smlouvy online.

Ověřit si pojištění není ostuda. Je to zodpovědnost

Životní pojištění by mělo být oporou, ne zdrojem nejistoty. Pokud jste smlouvu sjednali před lety, je naprosto v pořádku si ji znovu nechat projít odborníkem. Ne kvůli prodeji nového produktu, ale kvůli jistotě, že to, co platíte, vás skutečně ochrání.

V medicíně je běžné žádat druhý názor, takzvaný „second opinion“, zejména u vážných diagnóz. Stejně tak i ve financích dává smysl nechat si nezávisle zhodnotit, jestli vaše pojištění skutečně funguje tak, jak si myslíte. Rozhodnutí nenechat to náhodě může znamenat rozdíl mezi tím, zda budete mít v těžké chvíli z čeho žít nebo ne.

Mnoho lidí se domnívá, že sjednáním životního pojištění získají ochranu okamžitě. Ve skutečnosti však u řady rizik platí tzv. čekací doba, během níž pojišťovna pojistnou událost neproplatí. Její délka se liší podle typu rizika i konkrétní pojišťovny, proto je důležité ji znát ještě před podpisem smlouvy.

Čekací doba je období po začátku pojištění, kdy klient ještě nemá nárok na plnění z určitých rizik, ačkoliv již platí pojistné. Čekací doba funguje jako pojistná brzda. Chrání pojišťovnu i poctivé klienty před tím, aby si někdo sjednal pojištění těsně před tím, než se mu má stát plánovaná nebo očekávaná událost, například operace.

Délka čekací doby se v České republice liší podle typu rizika. Běžně platí: 

• nemoc: obvykle 2 měsíce;

• těhotenství a porod: obvykle 8 měsíců;

• některé operace: 2 měsíce;

• invalidita z důvodu nemoci: obvykle 2 měsíce;

• smrt následkem nemoci: obvykle bez čekací doby, 2 měsíce u některých pojišťoven.

U úrazů se čekací doba většinou neuplatňuje – pojištění začíná krýt od prvního dne, protože úraz je neočekávaná událost. U nemocí je ale situace jiná. „Lidé bývají často překvapeni, že pojišťovna nezaplatí hospitalizaci krátce po podpisu smlouvy. Důvodem je, že pro nemoc platí obvykle minimálně dvouměsíční čekací doba. Pokud tedy někdo uzavře smlouvu v lednu a v únoru skončí v nemocnici například se zápalem plic, pojišťovna plnění nevyplatí.

Čekací doba se obvykle počítá od data počátku pojištění uvedeného ve smlouvě. Pokud během ní nastane pojistná událost, pojišťovna ji neproplatí, i když je nahlášena později. Některé pojišťovny přebírají čekací doby v případech, kdy klient přechází z jiné pojišťovny a doloží, že byl nepřetržitě pojištěn. 

Co by měli zájemci o pojištění udělat před podpisem smlouvy? V první řadě je důležité číst pojistné podmínky. Čekací doba může být uvedena v hlavním textu nebo v dodatcích. Vyplatí se porovnat více nabídek, protože délky čekacích dob se liší. A určitě se vyplatí zeptat na výjimky, například jestli lze čekací dobu zkrátit při přechodu od jiné pojišťovny.

Čekací doba má své výhody i nevýhody. Udržuje pojistné na dostupné úrovni a chrání klienty před tím, aby museli doplácet na podvody jiných. Na druhou stranu znamená, že krytí nezačne hned, což může některé překvapit. Čekací doba není past, ale mechanismus, který má chránit všechny. Když víte, co znamená a jak dlouho trvá, můžete si životní pojištění sjednat bez obav a s realistickými očekáváními.

Pojišťovny si už nebudou moct nechávat peníze, které mají vyplatit po smrti klienta z jeho životního pojištění. Novela, kterou prosadili senátoři, pomůže pozůstalým i neziskovým organizacím. Pojišťovny budou muset informovat člověka nebo instituci, že má nárok na peníze ze životní pojistky po zemřelém klientovi. Rozhodli o tom poslanci, když schválili novelu občanského zákoníku.

S návrhem na doplnění zákoníku přišla skupina senátorů vedených Jitkou Seitlovou (KDU-ČSL). Reagovali na problém, na který předtím upozorňovaly hlavně neziskové organizace, například UNICEF nebo Charita.

Plnění ze životního pojištění pro případ smrti pojištěného totiž není součástí dědictví. A přestože klient v pojistné smlouvě uvede takzvanou obmyšlenou osobu, které mají peníze po jeho smrti připadnout, dosud neměl jistotu, že se k ní skutečně dostanou.

Existenci životního pojištění nemusí zjišťovat notář při dědickém řízení – jako by to měl dělat například u bankovních účtů. Takzvaného obmyšleného přitom nemusí aktivně kontaktovat ani samotná pojišťovna po smrti klienta. Řada pozůstalých – a především různých charitativních organizací – se pak ani nedozví, že jim klient něco odkázal. A pokud to organizace vědí, nemusí se včas dozvědět, že dárce zemřel.

Podle dosavadních pravidel se totiž musí o peníze ze životního pojištění po zemřelém aktivně přihlásit sama „obmyšlená osoba“. Většina pojišťoven sice ujišťuje, že se snaží pozůstalé nebo neziskové organizace kontaktovat, podle neziskovek se tak ale často neděje. Zřejmě až desítky milionů korun ročně tak nezamíří tam, kam mají. Pokud se nikdo do deseti let nepřihlásí, propadnou peníze pojišťovně.

V Česku neexistuje ani společný registr životních pojistek napříč pojišťovnami. Alespoň částečně zlepšila situaci iniciativa České asociace pojišťoven, která tím reagovala na jednání se senátorkou Seitlovou. Asociace na svém webu spustila interaktivní formulář, který mohou pozůstalí vyplnit. Pak ho přepošle všem členským pojišťovnám – společně za životní i neživotní pojištění představují 98 procent tuzemského trhu. Pozůstalý pak postupně dostane informace od jednotlivých pojišťoven – přinejmenším v případě, že je ve smlouvě skutečně uvedený jako obmyšlená osoba.

Díky schválené novele budou muset pojišťovny samy aktivně informovat obmyšleného. Nová povinnost začne platit od ledna 2026: „Vznikne-li obmyšlenému právo na pojistné plnění, vyrozumí o tom pojistitel obmyšleného do šedesáti dnů ode dne, kdy se o tom dozví, jestliže mu jsou kontaktní údaje obmyšleného známy nebo jestliže může tyto údaje zjistit z evidence, do níž má přístup.“

Klient by tedy měl ve své smlouvě o životním pojištění uvádět co nejkonkrétnější údaje, komu mají peníze po jeho smrti připadnout. Místo obecných formulací typu „sestra“ nebo „syn“ je k tomu dobré napsat konkrétní jména a další informace, ideálně s e-mailem nebo jinými kontaktními údaji, a v případě změn je průběžně aktualizovat. U právnických osob (organizací) v zásadě stačí jejich přesný název, ideálně také IČO.

Mnoho lidí se domnívá, že sjednáním životního pojištění získávají krytí okamžitě. Skutečnost je jiná – u řady rizik platí tzv. čekací doba, během níž pojišťovna pojistnou událost neproplatí. Její délka se liší podle rizika i konkrétní pojišťovny a je proto nutné jí věnovat pozornost ještě před podpisem smlouvy.

Čekací doba je období po začátku pojištění, kdy klient ještě nemá nárok na plnění z určitých rizik, ačkoliv již platí pojistné. Čekací doba funguje jako pojistná brzda. Chrání pojišťovnu i poctivé klienty před tím, aby si někdo sjednal pojištění těsně před tím, než se mu má stát plánovaná nebo očekávaná událost, například operace.

Délka čekací doby se v České republice liší podle typu rizika. Běžně platí:

• nemoc: obvykle 2 měsíce;
• těhotenství a porod: obvykle 8 měsíců;
• některé operace: 2 měsíce;
• invalidita z důvodu nemoci: obvykle 2 měsíce;
• smrt následkem nemoci: obvykle bez čekací doby, 2 měsíce u některých pojišťoven.

U úrazů se čekací doba většinou neuplatňuje – pojištění začíná krýt od prvního dne, protože úraz je neočekávaná událost. U nemocí je ale situace jiná. Lidé bývají často překvapeni, že pojišťovna nezaplatí hospitalizaci krátce po podpisu smlouvy. Důvodem je, že pro nemoc platí obvykle minimálně dvouměsíční čekací doba. Pokud tedy někdo uzavře smlouvu v lednu a v únoru skončí v nemocnici například se zápalem plic, pojišťovna plnění nevyplatí.

Čekací doba se obvykle počítá od data počátku pojištění uvedeného ve smlouvě. Pokud během ní nastane pojistná událost, pojišťovna ji neproplatí, i když je nahlášena později. Některé pojišťovny přebírají čekací doby v případech, kdy klient přechází z jiné pojišťovny a doloží, že byl nepřetržitě pojištěn.

Co by měli zájemci o pojištění udělat před podpisem smlouvy? V první řadě je důležité číst pojistné podmínky. Čekací doba může být uvedena v hlavním textu nebo v dodatcích. Vyplatí se porovnat více nabídek, protože délky čekacích dob se liší. A určitě se vyplatí zeptat na výjimky, například jestli lze čekací dobu zkrátit při přechodu od jiné pojišťovny.

Čekací doba má své výhody i nevýhody. Udržuje pojistné na dostupné úrovni a chrání klienty před tím, aby museli doplácet na podvody jiných. Na druhou stranu znamená, že krytí nezačne hned, což může některé překvapit. Čekací doba není past, ale mechanismus, který má chránit všechny. Když víte, co znamená a jak dlouho trvá, můžete si životní pojištění sjednat bez obav a s realistickými očekáváními.

Vážná diagnóza a dlouhodobé léčení krom jiného často zasadí ránu také finanční stabilitě celé rodiny. Na jaké dávky v takovém případě spoléhat a kolik dělají?

Rakovinou u nás ročně onemocní přes 80 tisíc lidí. Závažná diagnóza přitom v praxi nedopadá jen na zdraví nebo psychiku nemocného. Podle onkopacientské organiazce Amelie dlouhodobá nemoc často představuje také velký zásah do rodinného rozpočtu.

“Pro mne jako žijícího a hospodařícího samostatně, je dlouhodobá pracovní neschopnost a i částečný invalidní důchod, výrazný pokles příjmů. Nalezení částečného pracovního úvazku při zdravotních omezeních a skloubení se zdravotními zákroky a vyšetřeními, je i při vysokoškolském vzdělání těžké,” popisuje svoji zkušenost jedna z onkologických pacientek paní Petra.

Spolek si proto nechal agenturou IPSOS zpracovat průzkum, který se zaměřil na finanční situaci domácností, jejichž členové si rakovinou prošli, nebo stále prochází.

Z průzkumu například vyplynulo, že domácnosti s onkologickým pacientem nyní na základě vlastních zkušeností vnímají ideální výši finanční rezervy o 20 až 33 % vyšší než běžná populace. Polovina z dotazovaných domácností přitom uvedla, že žádnou rezervu neměla, dvě pětiny pak maximálně ve výši 2 měsíčních příjmů.

Pokud vlastní příjmy nestačí, můžou se nemocní obrátit na stát. Vedle nemocenské mohou získat také invalidní důchod nebo některé ze sociálních dávek. Rodinní příslušníci, pokud musí o nemocného v průběhu léčby pečovat, pak mohou žádat o dlouhodobé ošetřovné.

Nemocenská až na 380 dní

Základní dávka, která nemocným pomáhá vykrýt výpadek příjmů, je nemocenská. Nárok na tuto dávku vzniká tomu, kdo si platí nemocenské pojištění. Jestliže jste zaměstnaní v klasickém pracovním poměru, nemocenské pojištění za vás odvádí zaměstnavatel.

Podnikatelé a OSVČ si můžou nemocenské pojištění platit dobrovolně. Při práci na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti záleží, kolik si měsíčně vyděláte.

Většina pracujících má nejspíš s náhradou mzdy (prvních 14 dní nemoci vyplácí zaměstnavatel) a poté nemocenskou (vyplácí stát prostřednictvím správy sociálního zabezpečení) nejednu zkušenost.

Jak dlouho lze nemocenskou čerpat celkově, ovšem člověk zjistí až když onemocní vážněji. Předně – i dlouhodobá pracovní neschopnost má strop, a to 380 kalendářních dní.

Ale zatímco při chřipce nebo nemoci, která trvá maximálně měsíc, jsme zvyklí brát zhruba 60 % předchozí mzdy, u delší pracovní neschopnosti se nemocenská o něco zvyšuje. Konkrétně:

• do 30. dne trvání pracovní neschopnosti budete klasicky dostávat 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
• od 31. dne do 60. dne 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
• od 61. dne do ukončení pracovní neschopnosti 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Co to znamená v praxi?

Nemocenská se vždy počítá z denního vyměřovacího základu – vašeho průměrného výdělku za poslední rok rozpočteného na dny. Takto vypočtený vyměřovací základ se ovšem ještě snižuje prostřednictvím určitých redukčních hranic.

Při hrubé mzdě 38 385 Kč tedy dělá denní vyměřovací základ 1261,90 Kč, po redukci 1135,71 Kč.

• od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti byste tak s tímto příjmem dostali 10 230 Kč,
• od 31. dne do 60. dne pracovní neschopnosti 22 500 Kč.
• a od 60. dne až do ukončení pracovní neschopnosti byste dostávali 24 540 až 25 358 Kč měsíčně (v závislosti na počtu kalendářních dní v měsíci).

Během prvních 14 dní byste dostali ještě 10 368 Kč jako náhradu mzdy od zaměstnavatele. Konkrétní výši nemocenské si snadno spočítáte pomocí naší kalkulačky – na odkazu níž.

Hodí se vědět!

Pokud jste v pracovní neschopnosti, může vám lékař předepsat vycházky – obecně v rozsahu maximálně 6 hodin denně, v rozmezí od 7 do 19 hodin.

Jestliže vás ale na neschopenku přivedla dlouhodobá nemoc jako rakovina, můžete požádat o takzvané neomezené vycházky. Respektive – musíte poprosit vašeho ošetřujícího lékaře, aby žádost o tyto vycházky poslal posudkovému lékaři správy sociálního zabezpečení.

Pro pečující: Dlouhodobé ošetřovné

Léčba rakoviny bývá náročná a pomoc blízkých tak rozhodně přijde vhod. Právě pro tyto případě slouží dlouhodobé ošetřovné – to nečerpá nemocný, ale osoba, která o něj pečuje.

Pokud vám má ČSSZ dlouhodobé ošetřovné přiznat, je potřeba splnit následující podmínky:

• Ošetřující lékař dané osoby, poté co byla minimálně 4 dny hospitalizována, určil, že bude v nadcházejících minimálně 4 týdnech vyžadovat celodenní domácí péči.
• Pečující osoba musí mít na kontě minimálně 90 dní účasti na nemocenském pojištění v předchozích 4 kalendářních měsících. U OSVČ platí, že si ho samy dobrovolně hradily minimálně 3 měsíce bezprostředně předcházející čerpání dávky.

Pokud jsou uvedené podmínky splněné, nezáleží, zda péči poskytuje manžel či manželka, syn či dcera nebo třeba snacha či synovec.

Dlouhodobé ošetřovné lze pak čerpat 90 dní, během kterých bude sociálka vyplácet 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Tedy ve stejně výši jako nemocenskou od 15. do 30. dne nemoci.

Žádost o dlouhodobé ošetřovné lze podat prostřednictvím ePortálu České správy sociálního zabezpečení.

Žádat lze i o invalidní důchod

Pokud se během čerpání nemocenské váš stav nezlepší, nebo nadále bojujete například s následky chemoterapie, můžete po skončení podpůrčí doby zažádat o invalidní důchod. Podle průzkumu zmíněného v úvodu článku tak učinily 2/3 dotazovaných, 93 % z nich úspěšně.

I pro přiznání invalidního důchodu je samozřejmě nutné splnit několik podmínek:

• být mladší 65 let,
• získat potřebné doby pojištění, což znamená být dostatečně dlouho zaměstnaný, platit si sociální pojištění dobrovolně nebo jako OSVČ – u osob starších nad 28 let stačí získat 5 let v posledních 10 letech,
• být uznaný invalidním v jednom ze 3 stupňů.

Při posouzení toho, zda a jak moc jste se stali invalidními, se vychází z poklesu vašich pracovních schopností. Konkrétně při:

• invaliditě 1. stupně o 35 až 49 %,
• invaliditě 2. stupně o 50 až 69 %,
• invaliditě 3. stupně nejméně o 70 %.

Právě stupeň invalidity má pak vliv také na výši, respektive výpočet vašeho invalidního důchodu.  Pro ilustraci – průměrná výše důchodů v roce 2024 činila:

• 9906 Kč pro invaliditu I. stupně,
• 11 704 Kč pro invaliditu II. stupně,
• 17 325 Kč pro invaliditu III. stupně.

Kompletní podmínky i postup, jak o invalidní důchod žádat, najdete v našem průvodci: Invalidní důchod 2025: podmínky, nárok a výše.

Jak ale upozorňují odborníci z centra Amélie, to že vám invalidní důchod přiznají, bohužel neznamená, že na něj můžete spoléhat dlouhodobě.  Již během remise – tedy například v momentě, kdy se nádor podařilo odstranit, ale není jisté, zda máte vyhráno, případně se stále potýkáte s následky náročné léčby – se můžete z pohledu posudkového lékaře stát zdravým člověkem.

Pokud ale váš zdravotní stav není takový, abyste se plně vrátili do pracovního procesu, můžete proti odebrání invalidního důchodu podat námitku. Stejně tak v momentě, kdy vás posudkový lékař neuzná invalidním.

Pohlídejte si jen to, abyste námitku podali do 30 dní ode dne, kdy obdržíte vyrozumění od správy sociálního zabezpečení. Adresovat ji můžete příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nebo přímo ČSSZ jako takové.

Příspěvek na dojíždění k lékaři

V akutních fázích onemocnění, kdy se často dojíždí na řadu vyšetření, chemoterapií a ozařování, lze podle onkopacientského centra získat také průkaz osoby se zdravotním postižením, konkrétně s označením ZTP.

Krom toho, že máte díky průkazu ZTP nárok na vyhrazené místo v MHD nebo nejrůznější slevy, můžete také požádat o příspěvek na mobilitu. Ten přitom dělá 900 Kč měsíčně.

Nejprve je ale nutné zažádat o průkaz osoby se zdravotním postižením – to zvládnete buď elektronicky, nebo prostřednictvím tištěného formuláře. V obou případech se žádost podává na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce v místě vašeho bydliště.

Pro elektronické odeslání formuláře je třeba mít zřízenou datovou schránku nebo uznávaný elektronický podpis. Formulář pro online vyplnění i tiskopis ke stažení najdete na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Po podání žádosti zašle krajská pobočka Úřadu práce Institutu posuzování zdravotního stavu žádost o posouzení vašeho zdravotního stavu, a na jeho základě úřad práce vydá rozhodnutí o tom, zda a jaký průkaz vám přizná.

O samotný příspěvek na mobilitu se pak žádá obdobně – tedy buď elektronicky datovou schránkou, e-mailem podepsaným zaručeným elektronickým podpisem, nebo prostřednictvím tištěného formuláře. V obou případech je nutné předat žádost na kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce v místě trvalého pobytu. Formuláře lze vyplnit či stáhnout na webových stránkách MPSV.

Sociální dávky od října jinak

Pokud vaší domácnosti během léčby výrazně poklesne příjem, můžete samozřejmě požádat také o sociální dávky jako přídavek na dítě či příspěvek na bydlení.

Na přídavek na dítě mají aktuálně nárok rodiny s příjmem nižším než 3,4násobek životního minima. Což například pro rodinu o 2 dospělých a 2 dětech ve věku 5 a 8 let dělá 47 736 Kč.

Výše dávky se odvíjí od věku dítěte, nadto ji úřady práce vyplácí ve 2 výměrách. Podle toho, zda rodiče mají, či nemají příjem z výdělečné činnosti alespoň ve výši životního minima jednotlivce (4860 Kč). Za výdělečnou činnost se přitom považuje i pobírání nemocenských dávek.

O příspěvek na bydlení můžou žádat rodiny i jednotlivci, pokud jejich náklady na bydlení přesahují 30 % jejich čistého příjmu.

Výše popsaná pravidla ovšem budou platit pouze do konce září 2025. Od října totiž startuje nová superdávka, která je výsledkem reformy systému sociálních dávek. Superdávka nahradí 4 aktuálně vyplácené dávky, mezi nimi právě i příspěvek na bydlení a přídavek na dítě.

Ty nově nepůjde čerpat samostatně ale právě v rámci jednotné dávky jako takzvané složky. Pro přiznání jednotlivých složek budou stejně jako dosud nutné nízké příjmy. Například u složky nahrazující přídavek na dítě bude hranicí 4násobek životního minima, tedy vyšší než dosud.

Krom výše aktuálních příjmů se ale budou úředníci zajímat také o vaše úspory – součástí nového dávkového systému bude i majetkové testování. Z nároku na dávku vás vyloučí například vlastnictví vícero automobilů, několika nemovitostí nebo určitá výše finanční rezervy – pro 4člennou rodinu od 350 tis. Kč výš.

Ačkoli superdávka pro nové příjemce startuje už v říjnu, kalkulačku, pomocí které by šlo přesně spočítat, na jakou částku budou mít příjemci dávek nárok, zatím MPSV nezveřejnilo.

Alespoň orientační výpočet tak nabízí například kalkulačka sestavená neziskovými organizacemi. Podrobnosti včetně návodu, jak s kalkulačkou počítat, najdete v článku: Výpočet superdávky: Komu pomůže a kdo si nejspíš pohorší?

Pojištění i po prodělané nemoci

Další způsob, jak pokrýt výpadek příjmu během léčby vážného onemocnění, je komerční pojištění. Konkrétně připojištění závažných onemocnění, které bývá součástí životních pojistek. Do kategorie závažných onemocnění ale obecně spadá i infarkt myokardu nebo třeba mrtvice – konkrétní výčet diagnóz vždy hledejte v pojistných podmínkách dané pojišťovny.

Pojištění samozřejmě nelze sjednat v momentě, kdy už máte diagnózu. Pojišťovny nadto mají v podmínkách také takzvanou čekací dobu – tedy období mezi vypuknutím nemoci a uzavřením pojistné smlouvy, během kterých nemusí vyplácet pojistné plnění. Čekací doba se obvykle pohybuje v rozmezí 2 až 3 měsíců.

Dřív navíc nebylo možné ani to, abyste si pojištění sjednali, pokud jste si rakovinou prošli v minulosti. To už ale neplatí – v roce 2023 vydala Česká asociace pojišťoven samoregulační standard, podle kterého se na vás po určitém době od vyléčení pohlíží jako na zdravé.

V roce 2024 se pak k tomuto standardu připojila desítka pojišťoven. Konkrétně:

• Allianz pojišťovna,
• Generali Česká pojišťovna,
• BNP Paribas Cardif Pojišťovna,
• Česká podnikatelská pojišťovna,
• Kooperativa,
• MAXIMA pojišťovna,
• KB pojišťovna,
• ČSOB pojišťovna,
• NN Životní pojišťovna,
• SV pojišťovna.

Konkrétní lhůty pojišťovny stanovují podle interních pravidel, obecně může hrát například typ rakoviny nebo průběhu nemoci. Přehled diagnóz a lhůt si můžete prohlédnout v tabulce.

Aktivity s vysokou mírou rizika

Běžný rekreační sport je v rámci cestovního pojištění krytý. Také zážitkové aktivity, jaké si člověk fakultativně zakoupí v dovolenkové destinaci u odborné certifikované firmy, jako například jízda na banánu nebo vodním skútru či vodní lyže, UNIQA kryje v základu. Pokud jsou však adrenalin nebo rizikové sporty hlavním účelem cesty, je zapotřebí se na ně připojistit. K takovým patří výpravy do hor s nadmořskou výškou nad 3 000 m, těžší trasy via ferrata, rafting na obtížně sjízdných řekách, přístrojové potápění, paragliding apod. Pojistná ochrana pro takové rizikové aktivity vyžaduje speciální připojištění, samozřejmě proti přirážce. A některé jsou rovnou nepojistitelné, jako třeba canyoning.

Chronické nemoci

Každý by měl preventivně dbát na to, aby zahraniční cestou neohrozil svůj zdravotní stav. Při šetření vzniklé škody pojišťovna obvykle zjišťuje, jaký byl zdravotní stav klienta před cestou. Zjistí-li, že uvedené obtíže již měl, popř. trpěl chronickými problémy, má právo své pojistné plnění přiměřeně krátit či dokonce odmítnout.

Těhotenství

Svá omezení má i cestovní pojištění pro těhotné ženy. Obecně lze například v UNIQA sjednat pojištění do zahraničí jen do 26. týdne těhotenství. Současně platí, že plnění z pojištění se nevztahuje na chronická rizika s těhotenstvím spojená nebo související, jež byla známa už před odjezdem do ciziny.

Odpovědnost za škodu na půjčeném autu nebo jachtě

Půjčí-li si (najme-li si) rekreant na dovolené auto, skútr či plachetnici, měl by se zajímat, zda součástí půjčovného je i pojištění na škody a újmu na zdraví způsobené těmito prostředky třetím osobám (pojištění odpovědnosti za provoz vozidla/plavidla). Toto krytí není součástí pojištění odpovědnosti v rámci komplexního cestovního pojištění.

Současně nekryje cestovní pojištění ani škody, které rekreant způsobí na zapůjčených vozidlech či plavidlech. Ani na tyto škody se cestovní pojištění nevztahuje, jsou ve výlukách. V případě potřeby je nutné sjednat speciální pojištění (například pojištění kauce).

Pes na dovolené

Z běžného cestovního pojištění pro turisty nelze nárokovat úhrady uskutečněné kvůli spolucestujícím psům, a to ani z rodinného tarifu. Zvířata je nutné pojistit na cestu zvlášť. Z jejich cestovního pojištění lze uplatnit náklady na akutní zdravotní péči v zahraničí vzniklé po úrazu nebo onemocněním, případně odpovědnostní nároky třetích osob za škody a újmu na zdraví, kterou pes způsobil. Nároky za odpovědnostní škody lze v Evropě zpravidla vypořádat i z platného pojištění domácnosti.

Připojištění storna

K cestovnímu pojištění lze sjednat připojištění storna cesty, a to jak individuální, tak i organizované. Musí být uzavřeno nejpozději ale do 24 hodin po zakoupení cestovních služeb nebo zájezdu, jinak je neplatné. Včasnost koupě připojištění storna k cestovnímu pojištění je v případě škody třeba doložit.

Pojistné podmínky přitom taxativně vymezují, na jaké situace před odjezdem se připojištění storna vztahuje. Jsou to hlavně onemocnění, úraz, úmrtí v rodině, neodkladná péče o děti, domácí zvíře, kvůli nimž se neočekávaně nemůžeme vzdálit. Dále kryje připojištění například neočekávané předvolání před soud nebo pohřeb blízké osoby. UNIQA navíc přidává tzv. vztahové situace, jako je zrušení svatby a svatební cesty nebo rozvod. Kromě toho lze uplatnit připojištění storna v UNIQA i kvůli nesložení závěrečné zkoušky, jako jsou státnice či maturita.

Oficiálně „nedoporučené“ země k cestování

Na webu Ministerstva zahraničních věcí je pravidelně aktualizovaný přehled všech států světa a požadavků kladených na osoby, které tam chtějí cestovat. Současně je tam uvedeno, do kterých vláda ČR oficiálně důrazně nedoporučuje či zakazuje cestovat – ať už kvůli ozbrojenému konfliktu, přírodní kalamitě či epidemii. Cestovní pojištění respektuje tato pravidla a v „nedoporučených“ vysoce rizikových zemích neposkytuje pojistnou ochranu.

Pojištění sjednané až ze zahraničí

Někdy se stane, že člověk v předodjezdovém zmatku zapomene cestovní pojištění sjednat a vzpomene si na něj až za hranicemi. Samozřejmě lze ho uzavřít i dodatečně z ciziny, je třeba ale počítat s čekací dobou: v UNIQA 7 dní od okamžiku vzniku (zaplacení) pojištění. Stane-li se něco v mezidobí, pojišťovna za škody pojistné plnění nevyplatí. Výjimku tvoří případ prodloužení pobytu, kdy nové cestovní pojištění pro další dny sjednané v zahraničí navazuje přesně na dosavadní dobu platnosti cestovního pojištění.

Služby a plnění nad rámec nezbytných

Z cestovního pojištění nelze hradit úkony, které nejsou akutní a nezbytné. V případě závažnějších potíží je třeba spojit se s asistenční službou k pojištění a telefonicky s ní konzultovat stav a jeho řešení. Klient je povinen se jejími pokyny řídit, aby pomoc byla nejen optimální, ale rovněž nákladově přiměřená. Žádá-li klient po návratu úhradu významných nákladů, které nebyly vynaloženy po dohodě s asistencí, a současně se vymykají dané situaci či jsou v neobvyklé výši, může pojišťovna odmítnout jejich zaplacení.

Letos se podle průzkumu KB Pojišťovny do zahraničí chystá letadlem 40 % Čechů. Mnozí z nich si ale neuvědomují, jaké komplikace může přinést zpožděný let nebo opožděné či ztracené zavazadlo – a jak snadno a levně lze těmto problémům čelit díky připojištění letecké asistence.

Ztrátě nebo zpoždění zavazadel se při cestování nikdy nedá úplně zabránit. Pokud ale na své osobní věci čekáte v horkém letovisku třeba dva dny, dokáže to dovolenou pořádně znepříjemnit. Právě v takových situacích připojištění zpoždění zavazadel skutečně pomáhá. V případě zpoždění nad 6 hodin totiž pokrývá nákup občerstvení, ale i oblečení, hygienických potřeb a dalších nezbytností až do výše 10 000 Kč na osobu. Pojištění se vztahuje na cestu do cílové destinace, protože jeho smyslem je krýt výdaje spojené se zajištěním potřebných věcí v místě dovolené.

Stojí pár korun, ochrání dovolenou

Připojištění letecké asistence lze sjednat už od 5 Kč na osobu a den a zahrnuje nejen zpoždění zavazadel, ale také zrušení či zpoždění letu. Klienti KB Pojišťovny tak mají nárok na:

– až 10 000 Kč na osobu na pokrytí nezbytných výdajů při zpoždění zavazadel nad 6 hodin v cílové destinaci (platí pro cestu na dovolenou),

– 500 Kč za čtvrtou a každou další hodinu od plánovaného odletu/příletu až do maximální výše 5 000 Kč na osobu (platí jak pro cestu na dovolenou, tak pro cestu domů).

Stejně jako u jiných pojistných událostí, i tady je třeba nárok na plnění doložit. Proto je dobré si v případě zpoždění zavazadel uschovat účtenky za nakoupené věci v cílové destinaci. Rozhodně také budete potřebovat potvrzení o nahlášení zpoždění na letišti, což je dobré udělat hned, jakmile zjistíte, že vám zavazadlo nedorazilo. Pojišťovně pak událost oznámíte prostřednictvím on-line formuláře na webu.

Každou sezónu řešíme desítky případů, kdy klienti uplatnili škodu kvůli zpožděným kufrům nebo letu,“ doplňuje Gabriela Trojanová a uvádí konkrétní případy z poslední doby: „Při letu z Chicaga se klientům zpozdilo letadlo o 24 hodin a my jsme jim vypláceli maximální částku ve výši 5000 korun na osobu. Stejné plnění dostali z pojistky i další turisté, kterým se zpozdil let z Istanbulu o 20 hodin. A za třídenní zpoždění kufrů při letu z Prahy do Egypta od nás dostal manželský pár 14 322 korun jako úhradu účtů za věci, které si musel na místě nakoupit.

Zvlášť se dá pojistit také odcizení, poškození a ztráta zavazadel, a to na částku 20 nebo 50 tisíc korun. Pro prokázání nároku v případě pojistné události doporučujeme zavazadla a jejich obsah před odletem vyfotit.

Užitečné tipy před cestou

• Kufry k odbavení ještě před jejich uzavřením vyfoťte, včetně obsahu.
• Dorazte na letiště s předstihem a nenechávejte check-in na poslední chvíli. Člověk pod tlakem snadno udělá chybu a zaměstnanec na přepážce je také jen člověk, který se může překliknout, nebo štítek nedostatečně přilepit.
• Zavazadlový lístek (malý útržek, který vám na check-inu obvykle přilepí k palubnímu lístku) pečlivě uschovejte. Právě ten po vás budou chtít při jakékoli reklamaci.
• Opatřete kufry vlastním štítkem. Na něj uveďte adresu v cílové destinaci. Případně i telefon na vás. A odstraňte z nich letištní štítky z předchozích letů.
• Opatřete zavazadla jakýmkoli prvkem, který je odliší. Postačí i výrazná barevná stuha na uchu, reflexní páska, nálepka nebo nášivka.
• Do příručního zavazadla, které si berete na palubu, dejte vše, co nutně potřebujete: léky, doklady, nabíječky, základní kosmetiku.

Rychlá asistence v češtině

Kromě finanční kompenzace nabízí KB Pojišťovna i 24/7 asistenční služby v češtině, které klientům pomáhají s hledáním náhradního ubytování, dopravou či tlumočením při jednání s letištěm. Vše je možné řešit pohodlně online.

Mnoho lidí stále podceňuje pojištění domácnosti, ať už jeho sjednání, nebo aktualizaci. Přitom právě nesprávně nastavená pojistka může v případě škody znamenat tisíce korun z vlastní kapsy. Na co se při jeho revizi zaměřit?

Co vlastně kryje pojištění domácnosti? 

Zatímco pojištění nemovitosti se vztahuje ke stavbě jako takové (zdi, střecha, okna), pojištění domácnosti chrání váš majetek uvnitř bytu nebo domu – tedy například:

• elektroniku (televize, notebooky)
• nábytek
• domácí spotřebiče
• oblečení
• sportovní vybavení
• cennosti a další osobní věci

Pojištění domácnosti vás tak chrání při vytopení, požáru, krádeži, vandalismu nebo i přírodních katastrofách.

Nejčastější chyby a rizika 

Přestože se škody v domácnostech dějí denně, mnoho Čechů nemá pojištění domácnosti vůbec, nebo mají smlouvy, které neodpovídají aktuální hodnotě jejich majetku. Podle BNP Paribas Cardif indexu jistoty má pojištění domácnosti sjednáno 55 % Čechů, přičemž domácnost i nemovitost si pojistili častěji lidé starší 45 let, a naopak méně často mladí lidé do 34 let. 

Základem je domácnost vůbec pojistit. Pokud již pojištění máte, nezapomeňte na jeho pravidelnou revizi. Neaktualizovaná smlouva může totiž znamenat, že v případě škody nedostanete dostatek prostředků na opravu nebo nákup nového vybavení. Například pokud máte domácnost pojištěnou na 1 milion korun, ale její skutečná hodnota je 4 miliony, při totální škodě byste mohli obdržet pouze 250 tisíc korun, což by vám jen stěží stačilo na pokrytí škod.

Mezi zásadní chyby u pojištění domácnosti patří:

Podpojištění

Nejčastější problém. Hodnota domácnosti za poslední roky často stoupla – nový nábytek, elektronika, vybavení. Pokud ale máte pojistku například na 1 milion Kč, ale reálná hodnota je 4 miliony, dostanete v případě škody jen čtvrtinu hodnoty!

Zastaralá smlouva

Změna bydlení, rozšíření vybavení nebo nové spotřebiče? Pokud jste pojistku neaktualizovali, nemusí už odpovídat realitě.

Nízké limity plnění nebo chybějící rizika

Mnohé pojistky mají nastaveny limity na konkrétní škody – např. voda, zkrat, krádež – které mohou být příliš nízké nebo úplně chybět.

Co si při kontrole smlouvy zkontrolovat

• Aktuální hodnotu vybavení domácnosti
• Rozsah krytí – co všechno pojištění zahrnuje
• Výši pojistné částky a limity na jednotlivá rizika
• Asistenční služby a připojištění (např. odpovědnost za škodu)
• Možnost rozšíření nebo úpravy smlouvy online

V praxi nejčastěji řešíme škody spojené s vodou, ať už jde o havárie vodovodního potrubí, nebo o únik z akvária, časté jsou také poruchy elektrických a plynových rozvodů. Významnou část pojistných událostí tvoří škody způsobené přírodními živly, nejčastěji povodně, požáry či vichřice, a v neposlední řadě také krádeže či vandalismus. Klienti také často využívají s pojištěním spojené asistenční služby – např. pomoc zámečníka.

Stejně jako třídíte oblečení a vyhazujete nepotřebné věci, projděte si i své pojistné dokumenty. Zkontrolujte, zda vaše pojištění odpovídá aktuální hodnotě vašeho majetku a zda zahrnuje všechna potřebná rizika. Nezapomeňte také na digitalizaci dokumentů – uložení smluv a účtenek do bezpečného digitálního úložiště vám v případě potřeby usnadní řešení škod.

Pokud se přece jen ocitnete v situaci, kdy budete muset pojistnou událost řešit, správně nastavená pojistka vám ušetří čas i starosti: komunikace s pojišťovnou bude jednodušší, vaše domácnost bude odpovídajícím způsobem oceněna a vy obdržíte férové plnění, které vám umožní co nejdříve vrátit domov do původního stavu.

Voda je jedním z nejničivějších živlů, která může způsobit rozsáhlé škody na domě i jeho vybavení. Povodně a záplavy si nevybírají – ohroženi nejsou jen lidé žijící v blízkosti řek, rybníků či přehrad. Voda se může nečekaně vylít z polí při přívalových deštích, proniknout do nemovitostí kvůli ucpané kanalizaci nebo se rozšířit po prudkém tání sněhu. Právě proto je pojištění majetku proti záplavám klíčové pro každého majitele nemovitosti. Přečtěte si, jak funguje pojištění v záplavové zóně a jak pojistit nemovitost v záplavové oblasti.

Záplava a povodeň patří mezi rizika, která jsou kryta v rámci pojištění nemovitosti a domácnosti. Díky tomuto pojištění mohou majitelé nemovitostí získat jistotu, že případné škody způsobené vodním živlem budou finančně kryty. Nicméně podmínky pojištění se mohou výrazně lišit, zejména pokud se vaše nemovitost nachází v povodňové zóně nebo záplavové oblasti

Co je záplava a jak se liší od povodně?

Záplava a povodeň nejsou totéž. Záplava nastává tehdy, když se na povrchu vytvoří souvislá vodní plocha v důsledku nedostatečného odtoku atmosférických srážek. Jedná se o vodu, která spadla na zemský povrch a zůstává v místě domu nebo se kolem něj dále pohybuje. Záplava může vzniknout prakticky kdekoliv, například při přívalových deštích, kdy voda odtéká z okolního terénu nebo vytéká z přeplněné kanalizace.

Naproti tomu povodeň je způsobena rozlitím vodního toku ze svého koryta, což vede k zaplavení přilehlých oblastí. Nejčastěji ji způsobí nárůst průtoku vody nad kapacitu koryta řeky, což vede k zaplavení delšího úseku toku. Povodeň však může být i lokální, způsobená například zúžením či přehrazením koryta řeky.

Povodeň může způsobit i protržení hráze

Příčiny povodní nemusí být vždy pouze přírodního charakteru, jako je intenzivní či dlouhodobý déšť, tání sněhu nebo zahrazení toku ledem. Povodně mohou být způsobeny také protržením přehrady nebo ochranné hráze. Tyto povodně jsou často provázeny masivním nárůstem průtoku a obvykle způsobují výrazně větší škody než běžné přírodní povodně.

Jak vysoké je riziko záplavy a povodně?

Pravděpodobnost záplavy je obecně vyšší u nemovitostí postavených v záplavovém území, která se nacházejí v blízkosti vodních toků. Jedná se o administrativně stanovená území, která mohou být při povodni zaplavena vodou. Jak zjistím, zda se moje nemovitost nachází v záplavové zóně? Existuje několik možností, jak zjistit záplavovou zónu. Tato území si můžete snadno vyhledat prostřednictvím online map na stránkách vodohospodářského informačního portálu VODA. Záplavové zóny lze také sledovat na portálu pzmk.cz, kde jsou k dispozici informace o pravděpodobnosti 5leté, 20leté a 100leté povodně. Další možností je využití online mapy POVIS.

Riziko zatopení podle umístění nemovitosti

Zatopení může ohrozit nemovitosti prakticky kdekoliv, i ve svažitých oblastech daleko od vodních toků. Nejčastěji ho způsobuje povrchový odtok, ke kterému dochází při letních bouřkách, kdy půda nestíhá vstřebat intenzivní dešťové srážky. Rizikem je rovněž rychlé jarní tání sněhu, kdy zmrzlá půda brání vsakování vody. Povrchová voda unáší půdu, způsobuje erozi a největší škody obvykle zasahují suterény a sklepy.

U nemovitostí poblíž potoků a říček je riziko rozvodnění vyšší, zejména při letních přívalových deštích. Voda v těchto případech stoupá velmi rychle, což omezuje možnost záchrany majetku. Kromě zaplavení objektů hrozí škody způsobené silným proudem, který může poškodit i konstrukce domů. Méně časté, ale stále rizikové, jsou záplavy při jarním tání.

Nemovitosti v zátopovém území velkých řek jsou ohroženy povodněmi, které nejčastěji vyvolává jarní tání nebo dlouhotrvající deště. Na rozdíl od malých toků stoupá hladina velkých řek pomalu, během hodin až dní, což umožňuje evakuaci osob a částečnou ochranu majetku. Tyto povodně však mohou zasáhnout rozsáhlé oblasti daleko od řeky a přetrvávat po několik dní až týdnů. Informace o rizikových oblastech lze najít v mapách záplavových území.

Pojištění nemovitosti v povodňové zóně

Pojištění nemovitosti v záplavové oblasti může být komplikovanější, ale není nemožné. Miroslav Čejka z hyponamíru.cz k pojištění dodává: „Při sjednávání pojištění nemovitosti hrají klíčovou roli povodňové zóny, které určují míru rizika zatopení dané oblasti. Tyto zóny jsou obvykle rozděleny do čtyř kategorií podle pravděpodobnosti výskytu povodně. Při výběru pojištění je zásadní zjistit, do které povodňové zóny vaše nemovitost spadá, a následně porovnat nabídky jednotlivých pojišťoven.“

Povodňové zóny:

1. zóna: Oblast s minimálním rizikem povodní. Nemovitosti v této zóně jsou snadno pojistitelné a pojistné sazby jsou nejnižší.
2. zóna: Oblast s mírným rizikem povodní. Pojišťovny obvykle pojištění nabízejí za mírně vyšší sazby, někdy mohou požadovat preventivní opatření.
3. zóna: Oblast s vyšším rizikem povodní. Pojištění je možné, ale za podmínek vyšších pojistných sazeb a často s omezeným krytím. Některé pojišťovny mohou nabídky odmítnout.
4. zóna: Oblast s vysokým rizikem povodní. V této zóně bývá pojištění nemovitostí velmi omezené, drahé, nebo zcela nedostupné. Pojišťovny mohou vyžadovat rozsáhlá preventivní opatření pro případné sjednání pojištění.

Jak pojistit dům proti záplavám:

1. Odhad rizika: Pojišťovna zhodnotí riziko na základě lokality a povodňové zóny.
2. Výběr pojistky: Porovnejte nabídky různých pojišťoven, protože podmínky a ceny se mohou výrazně lišit.
3. Sjednání smlouvy: Pojišťovna vás může požádat o doložení dokumentů, například fotografie nemovitosti nebo technických opatření proti povodním (např. protipovodňové zábrany).
4. Preventivní opatření: Některé pojišťovny zohledňují, zda byla přijata preventivní opatření ke snížení rizika.

Je také dobré konzultovat možnosti s odborníkem, který vám pomůže vyhodnotit rizika a vybrat nejlepší pojištění proti záplavám.

Co kryje pojištění proti záplavám a povodním?

Pojištění proti povodním a záplavám nabízí krytí škod způsobených vodou na nemovitosti i jejím vybavení. Pojištění nemovitosti v záplavové zóně se typicky vztahuje na stavební konstrukce, jako jsou zdi, střechy, podlahy, a také na pevně zabudované části, například okna, dveře či sanitární zařízení.

Pokud máte sjednáno i pojištění domácnosti, je chráněno i vybavení, jako je nábytek, elektrospotřebiče nebo osobní věci. Pojištění domácnosti v záplavové zóně je velmi důležité!

Krytí pojištění proti záplavám však není vždy stejné a může záviset na konkrétních podmínkách pojišťovny. Například některé pojistky zahrnují i náklady na sanaci nemovitosti po povodni, jako je vysoušení zdí nebo odvoz znečištěného materiálu.

Pozor na limity pojištění proti záplavám

Důležité je znát limity pojištění, tedy maximální částku, kterou pojišťovna v případě škody uhradí. Kromě celkového limitu pojištění je vhodné zkontrolovat i dílčí limity pro jednotlivá rizika. „Stejně podstatné je seznámit se s výlukami, tedy situacemi, kdy pojištění nekryje škody z povodní. Typickými výlukami bývají škody způsobené zanedbanou údržbou nemovitosti, například ucpanými odtoky, nebo opakované záplavy, pokud majitel nepřijal doporučená preventivní opatření,“ popisuje Miroslav Čejka z hyponamíru.cz. Pojištění proti přírodním katastrofám tak vyžaduje pečlivé prostudování podmínek, aby bylo krytí plně přizpůsobené konkrétním potřebám a očekávaným rizikům.

Cena pojištění v záplavové zóně

Cena pojištění nemovitosti v záplavové zóně je obvykle vyšší kvůli vyššímu riziku povodní. Pojišťovny cenu stanovují podle povodňové zóny a preventivních opatření, která majitel nemovitosti přijme. Jak snížit cenu pojištění v záplavové oblasti? Zvažte instalaci protipovodňových zábran, úpravu terénu nebo zpětné klapky na kanalizaci. Pojišťovny tyto kroky často zohledňují a mohou nabídnout výhodnější cenu. Důležité je porovnat nabídky různých pojišťoven, protože podmínky se mohou výrazně lišit.

Jak chránit nemovitost před záplavou

Prevence je klíčem k ochraně nemovitosti před povodní. Pravidelně čistěte okapy, odtoky a kanalizaci, aby nedocházelo k jejich ucpání. Přizpůsobte terén kolem domu tak, aby voda mohla snadno odtékat, například vytvořením odvodňovacích příkopů. Škodám lze předejít také tím, že drahá technická zařízení a cenné předměty přesunete ze sklepů do vyšších pater budovy. Dodatečně můžete instalovat protipovodňové zábrany pro zvýšení ochrany.