Nejzajímavější články ze světa osobního rozvoje.

Komunikace je základ všech funkčních vztahů. Nejen partnerských, ale i pracovních, přátelských, sousedských a podobně. Jenže jak s lidmi mluvit tak, aby to někam vedlo? Tady je deset základních pravidel.

Bude to náročný rok. Víme to. Přijdou chvíle, kdy budeme potřebovat oporu. A pak ty chvíle, kdy naopak nasbíráme energii tím, co vědomě užitečného uděláme pro druhé. V obou případech pro nás druzí budou důležití. Jen je tu jeden problém. My víme, kdy je potřebujeme. Ale víme také, kdy potřebují oni nás? Co máme dělat či sledovat, abychom byli...

"Nevím, jak se vyrovnat s odchodem partnera. Nejsem si vědoma jediné své chyby. Obětovala jsem mu vlastně všechno. Poskytovala jsem mu veškerý servis. Měl uklizeno, navařeno, každé jeho přání bylo odsouhlaseno. Nestačilo to. Co mu mohlo chybět, když všechno měl?"

Jak se lidský život chýlí ke konci, každý z nás se s oblibou ohlíží přes rameno a svůj život sumarizuje. Hodnotí, jestli byl dobrý, nebo jsme jeho potenciál nikdy nedokázali využít naplno. Jestli máme víc těch vzpomínek, které chutnají skvěle, anebo těch, co chutnají trpce. Jestli jsme si dokázali splnit své sny, nebo jsme se k akci nikdy...

Jako malý kluk jsem potkával dva druhy dospělých. Všichni chybovali, v tom byli zajedno. V čem se ovšem odlišovali, byl způsob, jak si své chyby vykládali. První byli uvnitř chybami zlomení. Trpěli pro to, čeho se dopustili, co se stalo a nejde vrátit. Nechtělo se jim vpřed, báli se života, nevážili si sebe, považovali se za horší, než kdy byli....

Představte si, prosím, toto: Kdybyste měli tolik sebedůvěry, že by s ní nic a nikdo nemohli otřást, co byste ve svém životě teď udělali jinak? Na jaké kroky byste si najednou troufli, kdybyste byli přesvědčeni, že je zvládnete? Když jsem popisoval pocitové dno, na kterém jsem se několikrát ocitl, dodal jsem i doporučení své a legendárních...

Psal jsem o emočních manipulátorech, jejichž strategie je založena právě na potřebě ocenění zvenčí. Manipulátor je zprvu dá. Pak už je dávat odmítá - pokud neuděláme to, co si přeje. Spoléhá na závislost člověka na vnější lásce, pochvale, energii.

Když Vám život naservíruje špatnou zkušenost, těžko se Vám věří, že na tom může být něco dobrého. Ale ne proto, že by na tom objektivně skutečně nemohlo být něco dobrého, nýbrž proto, že subjektivně v tu chvíli jsme plní špatných pocitů, a špatný pocit sám o sobě neumí vytvořit dobrou myšlenku - nedokáže v něčem "pouze" špatném vidět to dobré....

Když se rozhlédneme kolem sebe, uvidíme řadu lidí, kteří v životě uspěli. Je jedno v čem. Dali si cíl a dosáhli ho. Chtěli dokázat něco v kariéře, osobním životě, při výchově dětí. A když je tak pozorujeme, obvykle máme nějakou emoci. Buď dobrou, když jim to přejeme a jsme rádi, že nás svým pozitivním příkladem inspirují, anebo špatnou, když nás...

Vezmi, prosím, činku. Začni s ní posilovat. Jaký pocit budeš mít po chvíli? Ano, že slábneš. Že Ti docházejí síly. Že ta činka funguje opačně, než by měla. Sílu Ti nedává, ale bere. Už v minulém článku jsem upozorňoval, že silnými nás nedělá lehký, ale těžký život a jeho náročné etapy. Nelze najít silného člověka, za kterým by byla snadná...

Kdykoli stojím na pokraji tunelu a nevidím žádné světlo, tedy ani žádný konec, ptám se, co by na mém místě udělal Buddha. Jak by přemýšlel? Siddhártha Gautáma, řečený Buddha, žil už před dvěma a půl tisíciletími podle konstanty 90 : 10. Ta říká, že jen 10 procent událostí ve svém životě NEovlivníme, 90 procent ano. Jako první vyslovil: I když...

Chtěli byste dokonalý život, složený ze stále stejných dokonalých dní? Já ne. Vím, že cokoli neměnného a dlouho trvajícího člověka omrzí. Ano, i dokonalosti bychom se přejedli. Šťastné dny by pro nás přestaly být vzácné, hodnotné. Časem by se staly všedními, automatickými, očekávanými, unudily by nás. Tím pádem by vlastně přestaly být dokonalé....